R2016/094: Sirůček: Ekonomie a sluníčkáři/1

6. květen 2015 | 08.55 |

Ve druhém letošním čísle časopisu Marathon (který vydávám, je dostupný on-line) vyšel velmi dobrý text doc. Pavla Sirůčka k pojetí ekonomické vědy v současnosti. Vychází z knihy Václava Klause a je mimořádně aktuální z hlediska toho, co je skutečná ekonomická věda a jakou by měla či může sehrát. Uveřejňuji tento text se souhlasem autora na pokračování:

Aby ekonomická věda (a její dějiny) nebyla lidovou tvořivostí resp. sluníčkářským kejklířstvím - 1. část

Pavel Sirůček

Ad: Klaus, V.: Velcí ekonomové jsou mou inspirací. Publikace č. 22/2015. Praha: Institut Václava Klause, 2015. 184 s. ISBN 978-80-7542-005-3 (tištěné vydání) & další texty V. Klause. 

I.

Politik, státník a ekonom prof. Ing. Václav Klaus, CSc. je autorem celé řady textů a publikací. Jako doplněk politické aktivity se během uplynulé dekády "... pokoušel vracet nejen k ekonomii a ekonomice ..., ale i k některým konkrétním ekonomům" (s. 7 rec. publ.). Zejména k těm, kteří V. Klause v pozitivním smyslu oslovili, ale taktéž i k těm, "jejichž názory mne natolik zlobily, že jsem je nemohl nechat bez odpovědi" (dtto). Zmíněné texty byly roztroušeny po různých časopisech, knižních publikacích či internetových serverech. Vznikaly nesystematicky, bez jakéhokoli plánu – nicméně jejich autor je bytostně přesvědčen o "vnitřní myšlenkové jednotě", která tyto vzájemně spojuje. "Věřím také, že vystihují mé pojetí ekonomie, které je v nich zřetelně a – doufám – i srozumitelně vyjádřeno" (tamtéž). 

Institut Václava Klause tyto, již dříve publikované, materiály o velkých postavách ekonomické vědy (míněny ekonomické teorie) souhrnně vydává ve druhé polovině roku 2015. Sborník přitom "není předem systematicky koncipovaný. Odráží "dobovou" inspiraci, poptávku, příležitost" (s. 8 rec. publ.). Mnohé z textů vznikaly u příležitosti "kulatého výročí" nějakého významného ekonoma či jako nekrology etc.[i] Sborník zahrnuje recenze, předmluvy do knih, polemiky, projevy. Texty byly původně psány v různých jazycích. V případech existence verze české je tato publikací uváděna. Pokud neexistuje, tak poslední oddíl knihy přináší texty v jazyce anglickém, a v jednom případě i jazyce německém.

Proč ale vlastně recenzovat a doporučovat sborník, který na první pohled nepřináší nic nového? Zdaleka nejenom proto, že odkazy na myšlenky velkých ekonomů z pera V. Klause "spoluzvítězily"[ii] v anketě Hospodářských novin o nejlepší knihu roku. Přesněji v anketě o nejlepší ekonomickou knihu, kterou přečetli oslovení ekonomičtí experti během roku 2015. Dotazováno bylo několik desítek známějších osob.[iii]

Představovaná publikace V. Klause je podnětná – a aktuální – v nemálo aspektech. Stejně tak, jako zůstává podnětná, inspirativní – a navýsost aktuální a hlavně vysoce potřebná – i osobnost jejího autora. A to zdaleka nejenom v oblasti ekonomické teorie i hospodářsko-politických doporučení, kde je možné namátkou připomenout konzistentní kritiku stávajícího vedení ČNB za intervence proti koruně (kdy V. Klaus kritizuje své bývalé žáky, resp. své "učedníky").[iv] Pro čtenáře se zdravým rozumem (s politickou, resp. ideologickou orientací pravicovou, ale taktéž i orientací autenticky levicovou – zkrátka s profilací a myšlením nějakým a nikoli pouze bezpohlavně rozmělněným tzv. středovým či tzv. nepolitickým) je úlevou, a nadějí, vnímat jasné, vyhraněné a konzistentní postoje V. Klause. Např. namátkou ohledně aktuální migrační pohromy,[v] realistického vztahu k putinovskému Rusku, nutnosti zachování národního státu, nezbytnosti "re"ideologizace politiky či relevantních kritik molocha EU, chorobně-bizarní – a lživé[vi] – diktatury politické (hyper)korektnosti, fantasmagorických šíleností tzv. "korektního pokrokářství", bludů a nástrah multikulturalismu,[vii] nátlakového humanrightismu, umělého evropeismu, aktivistického NGOismu a obdobných postmoderních silně nebezpečných "ismů".[viii]A v neposlední řadě pozoruhodně trefné glosování kavárenského militantně-elitářského "pravdo-láskařství" samozvaných pseudointelektuálních tzv. elit.[ix] A to i tehdy, když v mnohém s V. Klausem čtenář bytostně, ale opravdu bytostně, nesouhlasí.[x]

Hlavním důvodem k sepsání této recenze, s vřelým doporučením číst a kriticky promýšlet (nejenom ekonomické) texty V. Klause, se ovšem stala, na první pohled stěží uvěřitelná zpráva, zachycená během prosince 2015. "Český ekonom, autor a myslitel" Tomáš Sedláček měl být zařazen mezi stovku nejvlivnějších globálních myslitelů. Ihned se vybavuje chytlavý refrén hitu jednoho novodobého populárního písničkáře – "Panebože, za co ...?".

Každoroční hitparády nejvlivnějších, nejvýznamnějších, nejkrásnějších etc. etc. je samozřejmě nutné brát vždycky s notně velikou rezervou. Ovšem i přesto ... (Jistý údiv je na místě, i když autor těchto řádků se plně ztotožňuje se slovy "krále fóru" J. Sováka: "Já se už ničemu nedivím. Už mám vydivíno ..."). Konkrétně se jedná o žebříček The World´s Most Influential Voices of 2015.[xi]



[i] V. Klaus připomíná: "V jednom případě je tam i projev na zádušní mši – byl jsem požádán, abych v kostele chicagské univerzity promluvil jako jediný neAmeričan na mši na památku Miltona Friedmana. Větší ocenění jsem si pro sebe vůbec nemohl – a nemohu dosud – představit" (s. 8 rec. publ.). 

[ii] O 1.-2. pořadí se představovaná publikace dělí s knihou Brynjolfsson, E., McAfee, A.: Druhý věk strojů: Práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Brno: Jan Melvil Publishing, 2015. ISBN978-80-87270-71-4.

[iii] V anketě jiné, na stránkách Newsletteru Institutu Václava Klause (prosinec 2015), samotný V. Klaus na otázku: "Jaká letošní kniha Vás nejvíce oslovila a proč?" odpovídá následujícím způsobem. Vybírá knihu Chateauová, L.: Vlak do Výmaru: Volnost, rovnost a bratrství s Goebbelsem. Praha: Host, 2013. ISBN 978-80-7294-844-4.  Neboť tato "... je unikátním popisem chování Francouzů za druhé světové války. Při její četbě jsem si říkal, že se ti Čechové nechovali tak hrozně, jak si někdy sebemrskačsky říkáme. A to tehdy byla Francie ještě půl století před svým zničením masovou migrací" (Newsletter Institutu Václava Klause, prosinec 2015, s. 4. ISSN neuvedeno). V. Klaus zde ještě připomíná malou českou "On the Road" (Knížák, M.: Cestopisy. Praha: Radost, 1990. ISBN 80-85189-06-09), popisující Knížákův pobyt v USA na konci 60. let 20. století.     

[iv] Z dřívějších studií V. Klause v oblasti ekonomických teorií (jejich metodologií i aplikací aj.) lze namátkou připomenout např. text Rakouská škola a její význam pro transformační procesy soudobého světa. Politická ekonomie, 1995, roč. 43, č. 2, s. 155-158. ISSN 0032-3233.

[v] Např. Kvóty, imigrace a nerozhodnost bojácné Evropské unie. In Kolektiv: Masová imigrace: Záchrana, nebo zkáza Evropy? Publikace č. 23/2016, s. 107-109. Praha: Institut Václava Klause, 2016. ISBN 978-80-87806-95-1 (tištěné vydání) nebo Migrační vlna a evropská nezodpovědnost. Právo, 23. 1. 2016, s. 7. ISSN 1211-2119, resp. Klaus, V., Weigl, J.: Stěhování národů s.r.o.: Stručný manuál k pochopení současné migrační krize. Praha: Olympia, 2015. ISBN 978-80-7376-422-7.

[vi] Ve jménu politické (hyper)korektnosti jsou používány např. techniky "prefabrikovaných" průzkumů veřejného mínění, které mají zadavateli potvrdit nějakou korektní tezi či umělé korektní téma nastolené samozvanými aktivisty. Pokud zadané nepotvrdí, průzkumy se náležitě opakují, a to tak dlouho, dokud se požadovaný výsledek nedostaví. Tedy dokud např. nezapadá do korektního konceptu zpravodajství médií. Mediální agentury dále podsunou veřejnosti "prefabrikát" – uměle vytvořený konstrukt (např. obvinění někoho, či něčeho, bez jakýchkoli důkazů), který veřejnost přijímá za svůj názor. Což je testováno příslušnými průzkumy. Pokud se konstrukt uchytí, začíná se s ním pracovat jako s nezvratným faktem. S pravdou, kterou média a agentury neustále opakují. Nezřídka se přitom nejedná o nic jiného, nežli o "politicky korektní lhaní". Svou roli sehrává autocenzura i přímé nátlaky na zamlčování a překrucování skutečnosti. Z poslední doby lze připomenout namátkou např. lhaní politických i policejních představitelů v Německu počátkem ledna. S cílem nepustit na veřejnost nepříjemnou a nevhodnou "politicky nekorektní pravdu". Zde o původu pachatelů davových sexuálních útoků ze silvestrovské noci, a to zdaleka nejenom v Kolíně nad Rýnem. "Kolínská lež" (resp. šířeji tzv. "společenský konsensus mlčení") se však ukazuje jako pravděpodobně zaběhlá praxe mnoha evropských lokalit. Skandál se počátkem ledna 2016 provalil ve Švédsku, a to ohledně událostí starých dva roky (útoky i na děti během festivalu ve Stockholmu). Vítači z řad sluníčkářů (v Německu označovaných výrazem "Gutmensch", za zapamatování stojí i pozoruhodný termín "liberální internacionalista") tedy nejsou "jen" pouhými politickými naivisty, trpícími spasitelským komplexem a činícími si automatický nárok na morální imperialismus, nýbrž i prachobyčejnými lháři. Evropa (i celý Západ) se totiž úzkostně, ba přímo chorobně bojí jakýchkoli problémů. O nepříjemných věcech, s politickými důsledky, se tedy nemluví, nepíše, nevysílá ...    

[vii] Namátkou připomeňme např. Klausova slova: "Jednota a homogenita jednotlivých zemí je rozbíjena násilným prosazováním multikulturalismu a svět je naopak násilně homogenizován a univerzalizován prosazováním jednoho modelu demokracie, civilizace a lidských práv" (Klaus, V.: Stav a perspektivy Evropy s ohledem na současné globální dění. Newsletter Institutu Václava Klause, prosinec 2015, s. 4. ISSN neuvedeno).

[viii] Srov. též text Klaus, V.: Hrozbou jsme si my sami. Valdajská debata o hrozbách současného světa. Newsletter Institutu Václava Klause, listopad 2015, s. 1-2. ISSN neuvedeno.          

[ix] Ke kritice se připojuje i V. Klaus mladší. Např. ke kritice bizarní politické korektnosti, se samozvanými cenzory v podobě kavárenských sluníčkářů kultu Pravda-láska, vítačů a zváčů kohokoli a čehokoli, a jejich služebných médií. Smutnou realitu hořce glosuje např. na http://www.novinky.cz/komentare/387817-komentar-podnecovani-k-nenavisti-vaclav-klaus-ml.html  [cit.  4. 1. 2016]. Za zamyšlení stojí i hořce-pravdivý fejeton V. Klause mladšího o migrantech To je ta země mlékem a strdím oplývající ... in Kolektiv: Masová imigrace: Záchrana, nebo zkáza Evropy? Publikace č. 23/2016, s. 219-221. Praha: Institut Václava Klause, 2016. ISBN 978-80-87806-95-1 (tištěné vydání). Třeba s varováním: "Dominuje evropský nihilismus – "nejsou žádné hodnoty, vše je možné" ... Každá druhá věc je "nezávislá" – platí to sice stát ..., ale zástupci občanů o tom nemohou rozhodovat. Čím dál více státní agendy řeší aktivisté a neziskovky ..." (tamtéž, s. 220).   

[x] Opět pouze namátkově je možné připomenout z inspirativních textů V. Klause tyto: Deset let našeho členství v EU není důvod slavit. Newsletter Institutu Václava Klause, duben 2014, s. 1-2. ISSN neuvedeno; Národní stát není anachronismus. Newsletter Institutu Václava Klause, září 2014, s. 2-4. ISSN neuvedeno (včetně např. slov o "konvenčních moudrostech", které už většina akceptovala, resp. že "je nevhodné a politicky nekorektní se tomu vzpírat" (s. 3, cit. textu)) či Viditelné defekty ideologie univerzalismu. Newsletter Institutu Václava Klause, duben 2015, s. 1-2. ISSN neuvedeno. Za připomenutí stojí i kritický apel – v duchu konzervativního odmítání genderismu, feminismu či antidiskriminacionismu a "tyranie politické korektnosti" – ohledně soudobé "PC-Society" – "politicky korektní společnosti". "Jde o fenomén celosvětový, evropský i český". A co je, nebo není, politicky korektní "navíc definuje – zcela samozvaně – jedna skupina lidí, která si vydobyla zcela neuvěřitelnou pozici v médiích, a která nám suverénně a autoritativně říká, co smíme a co nesmíme" (s. 1 textu Malá česká hilsneriáda aneb další případ diktatury politické korektnosti. Právo, 28. 2. 2011, s. 1-2. ISSN 1211-2119).

[xi] Např. viz  http://www.huffingtonpost.com/nathan-gardels/world-influential-voices-2015_b_8729486.html [cit.  24. 12. 2015].  Žebříček se tváří seriózně, má být sledována pozice daného člověka na sociálních sítích apod.  Na výše uvedené www adrese je popsána i metodologie sestavování. A má jít o nejvlivnější myslitele v pozitivním smyslu, tedy nikoli něco na způsob Ig Nobel Prizes. Ig Nobelova cena je udělována od roku 1991, v různých kategoriích, za značně neobvyklé či triviální výsledky vědeckého výzkumu.

 (Pokračování další částí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář