R2016/075: "Panamská válka" indiskrecemi

15. duben 2016 | 07.00 |

Do seriálu o reformách v logice věci patří analýza nedávné události, kterou lze označit jako "Panamskou válku" vedenou indiskrecemi. Na jedné straně se nejdříve rozbujela víc, než by se dalo čekat, na druhé straně byla velmi rychle utlumenta, když se ji nepodařilo nasměrovat dostatečně selektivně. Podobných událostí bude přibývat a bude docházet k postupnému obnažování toho, na čem současný systém stojí. Zde ke článek napsaný k tomuto tématu před několika dny:

Tereza Spencerová napsala v Literárních novinách výborný rozbor "Panamské kauzy" s názvem "Panama Papers: A co dál? Vypustí si snad kapři rybník?", viz:

http://www.literarky.cz/politika/svet/21823-panama-papers-a-co-dal-vypusti-si-snad-kapi-rybnik-

Stojí za přečtení. Jedno mě tam však chybí. Totiž to, že mnohem větší skandál stojí v samotných základech EU. Připomenu. V prosinci roku 2014 jsem na svém blogu napsal:

"Je však nutné si uvědomit, kam až jsou schopni zajít ti, kteří současnou vrcholovou euroreprezentaci zvolili:

- Největšího eurozloděje, který systematicky z pozice zneužití své funkce předsedy vlády malého státečku "odkláněl" stamiliardy euro z veřejných rozpočtů různých zemí do daňových rájů a za to získal post eurokancléře (předsedy Evropské komise).

- Největšího eurozločince, se kterým by v Haagu měli snadnou práci, pokud by se měřilo rovným metrem; zločince, který propachtoval svou zem k masovému mučení importovaného "lidské materiálu", aby otevřel cestu k použití gestapáckých metod proti případnému odporu ze strany těch, na které bude politika současných europalášů dopadat, za což si vysloužil post europrezidenta (předsedy Evropské rady)."
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/1892-19-minut-pravdy-o-ukrajine-na-ct.html

Vždyť to nejsou nahodilé excesy či malá vybočení. To je prohnilý systém založený na vzájemném krytí lumpáren, na vzájemném vydírání, na oddělování se zapouzdřených pseudoelit od normálních lidí, na považování za normální toho, co normální není. Systém, ve kterém jsou spouštěny hry typu TITANIC, které cynicky kalkulují s tím, že se současné problémy "vyřeší" tím, že většina lidí bude obětována. Fyzicky. I ti, kteří se chtějí zachránit jako trapní slouhové.

Co s tím?

1. Sledovat, co se děje a pochopit podstatu současné moci. K tomu viz:

Podstata současné moci - úvaha k výročí 28.10.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

2. Dívat se na současné dění přes prizma následujícího (uveřejnil jsem formou slovníčku základních pojmů v našich ročenkách, červeně je to, co se týká přímo tohoto problému):

Slovníček původních pojmů použitých při zpracování monografií

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb

Produktivní služby bezprostředně působící na nabývání, uchování a využití lidského kapitálu (zkráceně - produktivní služby): Služby, které bezprostředně napomáhají nabývat lidský kapitál (formou vzdělání, výchovy, tréningu, předávání zkušeností apod.), uchovávat jej (zdravotní péče, lázeňská péče, rehabilitace apod.) a vhodně či lépe jej uplatnit (pracovní či profesní poradenství apod.).

Ekonomika založená na produktivních službách: Ekonomický systém, ve kterém hrají produktivní služby dominantní roli, zvyšují inovační schopnosti člověka a inovační potenciál společnosti. Rozvoj a uplatňování lidských schopností se v tomto ekonomickém systému stává hlavním faktorem dynamického ekonomického růstu, který neustále snižuje svou závislost na množství využívaných přírodních zdrojů, předpokládá rovnost příležitostí pro společenský vzestup a umožňuje naplnění kvality lidského života. Zrod ekonomiky založené na produktivních službách je obdobným přelomem jako zrod průmyslové společnosti.

Exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný růst: Model ekonomického růstu, při kterém má exponenciální dynamika podobu konstantně poměrných přírůstků ke zvyšujícímu se základu a který v důsledku působení inovací nenaráží na omezení související s vyčerpáním přírodních zdrojů či saturace lidských potřeb. Při analýze dlouhodobého ekonomického vývoje se ukazuje, že reálný ekonomický růst má (až doposud) ještě větší dynamiku než exponenciální, resp. že v dějinách došlo ke zvýšení poměrných přírůstků a jejich zvýšená poměrná velikost se uchovává. Uvedený model slouží též k formulování hypotézy, že přechodem k ekonomice založené na produktivních službách může dojít k dalšímu výraznému zvýšení poměrných přírůstků.

Humna cupital Contract (zkráceně - HCC): Smlouvy o rozdělení efektů (příjmů) vznikajících na základě nabývání, uchování či uplatnění lidského kapitálu mezi poskytovatelem a nabyvatelem (případně i zprostředkovatelem) produktivních služeb.

Přenesená cena: Cena přenesená z trhu, na kterém jsou oceňovány efekty vznikající nabýváním, uchováním či uplatněním lidského kapitálu, do HCC.

Zprostředkované uplatnění přenesené ceny: Cena přenesená z trhu, na kterém jsou oceňovány efekty vznikající nabýváním, uchováním či uplatněním lidského kapitálu, do smlouvy, která pojišťuje vlastníka lidského kapitálu před ztrátou tohoto lidského kapitálu či možností jeho uplatnění.

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (zkráceně -struktury založené na vzájemném krytí): Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.

Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí (zkráceně - jádro vyjednávání vlivu): Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.

Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu (zkráceně – základní ideové paradigma): Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.

Investování do společenské pozice (zkráceně - poziční investování): Pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.).

Struktury založené na pozičním investování (zkráceně – poziční struktury): Spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.

Přenos prožitků na zprostředkování uspokojení potřeb (zkráceně - přenos prožitků): Schopnost psychiky reagovat na reflexi toho, že určitá činnost (návazně pak i prostředek této činnosti či situace) zprostředkovává (podmiňuje) uspokojení určité potřeby tím, že nikoli jen finální uspokojení potřeby, ale i to, co jejímu uspokojení předchází (vykonávání činnosti, vlastnění prostředku, nalézání se v příslušné situaci) přináší člověku potěšení (je spojeno s pozitivním prožitkem). Vzhledem k tomu, že jedna a tatáž činnost (prostředek, situace) mohou přibližovat uspokojení více potřeb, může v důsledku přenosu prožitků dojít k jejich syntéze a vzniku relativně stálého nového prožitku, který fixuje nově vzniklou potřebu. S tím souvisí fenomén pociťované potřeby vztažení našeho jednání k přesahu (k tomu, co dává našemu jednání smysl), který je jedním z podstatných aspektů našeho přítomného bytí (naší existence).
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1956-jake-reformy-a-proc-337-slovnicek.html

Hra typu "Titanic": Jedná se o hru (resp. komplex vzájemně propojených her), ve které část hráčů upřednostní strategii uchování svých výhodnějších pozic v neefektivním systému před řešením příčin neefektivnosti, a to i za cenu obětování velké části ostatních hráčů.

Paradox "nenasytnosti": Případ chování těch, co mají hodně (majetku), usilují o získání ještě více (majetku) mnohem intenzivněji, mnohem horlivěji a mnohem bezohledněji než ti, co mají málo (majetku), a jejich "nenasytnost" se zvyšuje tím více, čím více (majetku) mají. Setkáváme se s tím například v oblasti výkonů státních funkcí, které se vyznačují vyšší mírou zasvěcenosti, ve vysokých manažérských funkcích státních, ale nejen státních firem, ve vysokých funkcích v bankoví sféře apod. Na jedné straně se obecně zdůrazňuje nutnost úsporných opatření, na druhé straně dochází ke zvyšování příjmů (nejen formou platů), které nemá reálné opodstatnění. Projevy paradoxu "nenasytnosti jsou jedním z markantů hry typu Titanic.

Startovní okno k prokomunikování, dovršení přípravy a zahájení komplexních reforem podporujících růst role odvětví produktivních služeb: Společenské situace, které nastávají v situaci, kdy se ukazuje, že narůstající problémy nelze řešit dosavadním způsobem, a kdy veřejnost očekává, že jí bude nabídnuto kvalifikovaně připravené komplexní řešení problémů.

Model člověka v ekonomii produktivní spotřeby: Místo pojetí člověka jako spotřebitele, který maximalizuje svůj užitek na základě racionální volby (jak je tomu v neoklasické ekonomii) ekonomie produktivní spotřeby nabízí model člověka, který maximalizuje svůj příjem na základě nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu (rozvoje a uplatňování svých schopností), přičemž k on-line rozhodování využívá schopnost prožívat přítomné bytí formou zpřítomňováním minulých prožitků při vztahování se k budoucímu.

Zádrhel na finančních trzích při využívání investičních příležitostí: Důležitý fenomén, který vzniká na finančních trzích při využívání investičních příležitostí. Je dán tím, že maximální příjem subjektů, které jsou ve vzájemném vztahu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, nemusí být (a zpravidla není) v případě, kdy jsou využity všechny investiční příležitosti, které přinášejí paretovské zlepšení. Situace, které na základě toho vznikají, lze popsat s využitím nástrojů kooperativních her. Jejich uplatnění ukazuje, proč na reálných trzích vznikají některé významné problémy, zejména v případě vzniku právě těch finančních produktů, které umožňují financování investic do lidského kapitálu.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3079-reformy-363-vyber-z-monografie-6-slovnicek.html

Nevím, kolik času nám zbývá, pokud máme udržet šanci na účinnou obranu a nápravu bez katastrofického vyústění současného dění. Tak ten čas co nejlépe využijme. A zejména využijme to, že krize systému se projevuje válkou vedenou prostřednictvím indiskrecí.

 (Pokračování dalším článkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář