(71.3) Hra: Co přinesl 3.6.2013

7. červen 2013 | 08.00 |

V době vrcholících povodní Ústavní soud zamítl a odmítl návrhy opozičních poslanců na zrušení tzv. církevních restitucí. Ze zákona soudci škrtli pouze jediné slovo, a to "spravedlivé". Verdikt soudu nebyl přijat jednohlasně. Odlišná stanoviska měli čtyři soudci - předseda soudu Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler a Jan Musil. Potud stručně události ze dne 3.6.2012, které se tohoto tématu týkají. Snad ještě to, že tak zásadní téma bylo publicistikou zcela překryto povodněmi, přesto, že důsledky schválení zákona mohou být ještě horší. (Člověka tak napadne "Potopa" od Sienkiewicze.) To hlavní k tomuto tématu se událo až 4.6.2013, takže tomu budu věnovat pozornost až v zítřejším článku. Přesto si dovolím alespoň malou poznámku. Ústavní soud svým rozhodnutím de facto nadřadil pojem "právo" nad pojem "spravedlnost". (Měl by se též zamyslet nad tím, zda pojem "spravedlnosti" nezrušit i u pojmu příslušného ministerstva, aby nepůsobil matoucím způsobem.) A to právě právo pocházející z pozice vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Svým rozsudkem tak v podstatě vyhlásil občanskou válku. Že přeháním? Počkejte si do zítra.

To nejvýznamnější, co dokumentuje rozpad institucionálního systému společnosti vlivem struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, uvedl ve svém článku "Zrušit stát, koupit si kvéry a být obezřetní" M. Fendrych. A nejen zdokumentoval, jaká moc stojí proti normálním lidem, ale tak trochu (jak říká už samotný název jeho článku) naznačil, kterým směrem by se mohl ubírat vývoj, pokud by došlo k nejhoršímu. K tomu dodám, že to, co M. Fendrych chápe jako výzvu k obraně, bude zneužito ke snaze vsugerovat společnosti katastrofickou vizi rozpadu institucionálního systému a následně i infrastruktury. Nenechme si ji vnutit. Spor o vizi budoucího vývoje bude tím nejdůležitějším, co se bude v nejbližší době odehrávat. Existuje pozitivní řešení, o kterém jsem již v tomto seriálu vícekrát hovořil. Jestli lze dnes něco ovlivnit, tak právě to, jakým vývojem bude procházet základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Celý článek M. Fendrycha (který patří k jeho nejlepším) je na:

centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=781396">http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=781396

Původně jsem ho chtěl zkrátit, ale je napsán tak mistrně, že z něj nelze téměř nic vynechat. A tak ho uvádím v plném znění:

"Pokračuje střet advokáta Ladislava Poláka s bankovním systémem. Přerostl ve střet s justicí. Výsledky jsou tristní. Když případ sledujete, vidíte, jak stát selhává. Nefunguje pro normální občany, zato náramně dobře vyhovuje institucím, jako jsou banky. Ty si mohou, zákony nezákony, se svými klienty dělat, co se jim zamane. Beztrestně.

UniCredit Bank Czech Republic (UCB, původně Živnobanka) podstrčila doktoru Polákovi jiné cenné papíry, než mu nabízela. Místo bezpečných papírů "kajmanské emise" mu připsala rizikové deriváty Lehman Brothers, "Lehmany". Když Lehmani zkrachovali, advokát Polák přišel o 4,5 milionu korun. Žaloval UCB. Prohrál. Soudy si z něj dělaly legraci, stály na straně banky. V první instanci jeho důkazy soud odmítl, v druhé instanci vyšší soud řekl, že je měl předložit v prvním kole. Výsměch.

Osobní bankéř Ladislava Poláka se doznal policii, že mu nabízel jiné cenné papíry, než jaké mu banka připsala. Soud to nezajímalo. Vyšlo najevo, že osobní bankéř neměl na prodej rizikových derivátů oprávnění. Dokonce ani ty papíry nesměly být prodávány. Nevadí. Ukázalo se, že Česká národní banka nekonala finanční dohled. Když ji o to Ladislav Polák žádal, kašlala na něj. Stála na straně UniCredit Bank.

Podvedený klient tedy podal trestní oznámení na ředitele bývalé Živnobanky Jiřího Kunerta a na guvernéra ČNB Miroslava Singera. Podání po dlouhé pouti přistálo na pražském Vrchním státním zastupitelství (VSZ), které vede Lenka Bradáčová. Řešil ho žalobce elitního odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Zdeněk Matula. Bez prověřování věc odložil. Ne podle trestního řádu, ale podle zákona o státním zastupitelství. Poté, co jsem o případu psal, poslal mi e-mail a nabídl, že mi poskytne jakékoli potřebné informace.

Odmítl, že měl podání šetřit podle trestního řádu. Důvod? Podání se posuzují nikoli podle toho, jak jsou označena, ale podle obsahu. Úkony trestního řízení, napsal mi, se zahájí pouze tehdy, jestliže existují skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Přezkoumal podání oznamovatele a nenašel žádné, jež by spáchání trestného činu nasvědčovaly. Věc odložil podle zákona o státním zastupitelství.

Zjevně nemá pravdu. Postupovat měl podle trestního řádu. Jde o trestní oznámení, ve kterém doktor Polák tvrdí, že byl spáchán trestný čin. Dokonce určil pachatele. Důvodnost takového oznámení musí být prověřena podle trestního řádu (viz § 16a odst. 8 zákona o státním zastupitelství; ten vylučuje, aby trestní oznámení bylo prověřováno podle zákona o SZ).

Zdrcující pro kteréhokoli občana musí být fakt, že pan Matula nenašel žádné skutečnosti, jež by nasvědčovaly spáchání trestného činu. Advokát Polák byl podveden, UCB mu strčila rizikové papíry, osobní bankéř se doznal, ČNB nekonala, nebo konala ve prospěch UCB. Ale vše je O.K.

Šetření netřeba. Stačí od stolu

Jaké "vlastní šetření" Zdeněk Matula provedl? Píše, že měl "k dispozici vyžádané rozsudky Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze a dále listiny vyžádané od policejního orgánu". Odtud plyne, že žádné vlastní šetření nekonal. To je důležité, neboť žalobce Matula ve svých mailech kupříkladu tvrdí, že si klient Polák mohl a měl papíry ověřit. (Že mu vůbec nesměly být prodány, to zcela pominul.)

Zdeněk Matula přijal stejně jako soud a ČNB postoj UniCredit Bank. Doktor Polák podle něj podepsal komisionářskou smlouvu, a tím dal pokyn k nákupu "Lehmanů". Po čase zjistil, že mu dali jiné cenné papíry, než jaké mu UCB nabízela.

Žalobce napsal: "Měl-li dne 19. 5. 2006 JUDr. Polák dojem, že nemá k věci dostatek informací, že podepisovaným listinám, na jejichž základě měl investovat téměř veškeré své korunové prostředky v řádech milionů, dostatečně nerozumí, resp. že nakupované cenné papíry nejsou dostatečně konkrétně specifikované, měl možnost podpis odložit a náležitě si vyjasnit, k nákupu jakých konkrétních cenných papírů svůj pokyn udílí."

Nezajímá ho fakt, že Polákovi osobní bankéř rok nabízel jiné, bezpečné, papíry. Že klient Polák neměl důvod o něčem pochybovat. Matula se nezajímal, zda měl doktor Polák šanci ověřit si, co dostal. Jak mohl zjistit, že mu jeho osobní bankéř vědomě lže? Že místo dluhopisu veřejně obchodovaného na regulovaném trhu bude na jeho účet zahraničních cenných papírů o několik dnů později zapsán v té době ještě neemitovaný finanční derivát, který nebyl na regulovaném trhu veřejně obchodovaný?

Není důvod stíhat metanolové vrahy

Žalobce Matula místo toho zmínil tři roky staré rozhodnutí Nejvyššího soudu. Napsal mi: "Pokud jde o soukromoprávní vztah, je třeba totiž trvat na tom, aby na ochranu svých majetkových zájmů dbali především samotní účastníci takového vztahu. Od těchto účastníků lze pak požadovat, aby postupovali obezřetně a aby dodržovali alespoň elementární zásady opatrnosti, zvláště když pro to jsou snadno dosažitelné prostředky." Zdůraznil též, že doktor Polák má právnické vzdělání...

Tak znovu. Státem licencovaná banka nabízela doktoru Polákovi obchod. Jeho osobní bankéř se později přiznal, že ho podvedl. Podstrčené deriváty nebylo možné ověřit. Pro takové ověření neexistovaly "dosažitelné prostředky". Osobní bankéř s takovým zbožím vůbec neměl právo obchodovat. Banka ho kryla. A banku kryla Česká národní banka.

Argumentace Zdeňka Matuly by mohla být použita při malérech s alkoholem. Je to stejné, jako by člověku, který se otrávil v obchodu koupenou vodkou, v níž byl metanol, pan Matula tvrdil, že měl být obezřetný a s lahví běžet na hygienickou stanici, než se z ní napil. U mnoha otrávených by mohl ještě dodat, že jsou "zkušení pijani". (O Polákovi napsal, že je "zkušený" obchodník.) Proč tedy potom policie stíhá metanolové vrahy?

Dál. Zákon uložil přesně vyjmenované povinnosti obchodníkům s cennými papíry proto, aby chránil občany - běžné zákazníky, kteří nejsou schopni se na trhu cenných papírů orientovat, pokud nejsou specialisté v oboru. Vzdělání ani zkušenost v tom nehrají roli - stejně jako v případech otravy metanolem. Zákon nerozlišuje mezi právnicky vzdělaným a právnicky nevzdělaným zákazníkem, ani zkušeným či nezkušeným zákazníkem. Zná jen dvě kategorie - profesionální a neprofesionální zákazník.

Pan Matula mi napsal: "... nebylo zjištěno, že by byl (Ladislav Polák) k podpisu pokynu k nákupu cenných papírů jakkoli nucen". Podvod ale přece nespočívá v nucení, nýbrž v uvedení v omyl nebo v zatajení podstatné informace.

Žalobce Matula ve svých mailech tvrdí, že klientovi "nevznikla škoda ve smyslu trestního zákona, neboť za své finanční prostředky získal adekvátní protiplnění". Že podstrčené cenné papíry o dva roky později ztratí hodnotu, to se prý nedalo předvídat, proto to "nelze v rovině trestněprávní klást za vinu zaměstnancům Živnobanky". To už je jasná obrana UCB proti klientovi. Znovu a znovu je potřeba opakovat: osobní bankéř policii doznal, že doktoru Polákovi pravdu o cenném papíru neuvedl. - Tedy lhal.

Další tvrzení člena ELITNÍHO odboru VSZ: "K trestnému činu podvodu by ostatně nedošlo ani za předpokladu, že by JUDr. Polák vydal dne 19. 5. 2006 výslovný pokyn k nákupu dluhopisů emitovaných společností Anthracite Investments (Cayman), Ltd., a přesto by na jeho účet byly připsány dluhopisy emitované společností Lehman Brothers Treasury CO BV v téže nominální hodnotě, neboť by fakticky z pohledu trestního zákona nevznikla žádná škoda. Jde o stejnou situaci jako v modelovém případu, kdy by investor požadoval nákup švýcarských franků a místo nich by záměrně dostal jejich ekvivalent v amerických dolarech - i v tomto případě sice neobdržel to, co požadoval, ale protože mu fakticky nevznikla škoda, nemůže být naplněna objektivní stránka trestného činu podvodu; takové jednání sice není v pořádku a může být v obecném smyslu označeno jako podvodné, ale nejedná se o trestný čin podvodu. Takové jednání je pak řešitelné prostředky občanského práva."

Tak to je šok. Nelze přece mírnix dírnix zaměňovat jedny cenné papíry za druhé, dluhopisy za deriváty, a poměřovat je jen jejich nominální hodnotou. Matula opět pomíjí fakt, že ony deriváty v tu dobu vůbec nesměly být Polákovi připsány na účet. Že byly rizikové. Že nelze klást rovnítko mezi rizikovým finančním derivátem a měnou, jako jsou americké dolary. Nechce se věřit, že toto dělá elitní státní zástupce. Ale dělá.

Navíc jiný názor zaujal Nejvyšší soud ve věci 3 Tdo 1054/2012: "Jestliže obviněný od samého počátku jednal se znalostí všech rozhodných skutečností, tedy především s vědomím toho, že soukromoprávní vztahy s poškozenou osobou jsou založeny na podvodu, jehož smyslem je dosáhnout zamýšleného obohacení na úkor a ke škodě jiné osoby, vymyká se takové jednání ze sféry soukromého práva a přesahuje již do roviny práva trestního."

Zrušit finanční dohled ČNB

Stát nefunguje a ani to nepopírá. Naopak se tím začíná chlubit. Oč se v případu okradeného Ladislava Poláka hraje? O co v jádru jde? Pokud má pravdu soud první a druhé instance, ČNB, UCB a nyní i VSZ, pak nám banka může beztrestně strčit, co se jí zachce. Rizikové cenné papíry mohou klientům prodávat lidé nedostatečně kvalifikovaní a bez státem vyžadované licence.

Věc má hlubší dopad. Není třeba dále držet něco tak zbytečného, jako je finanční dohled ČNB. Na co? A bylo by dobré zrušit zákony, které precizně upravují provoz finančních trhů, obchodování s cennými papíry. Stejně nejsou dodržovány, soudy je přehlížejí, státní zástupce trestní podání na jejich porušování v klidu odloží. Bylo by záhodno zrušit i trestní řád. Ať se občan stará sám, ať je "obezřetný". Anebo můžeme rovnou zrušit stát, nakoupit si kvéry a být obezřetní."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře