R2016/041 Mertl - hra TITANIC a současnost

12. březen 2016 | 07.00 |

V rámci seriálu o reformách uveřejňuji prezentaci J. Mertla na našem teoretickém semináři "Ekonomie produktivní spotřeby" 9. března na VŠFS. Plná prezentace (s lepší grafickou úpravou) je zde:

http://www.vsfs.cz/?id=1685-pracovni-materialy

Zde je verze pro můj blog:

K vymezení hry Titanic

Jan Mertl

0001pt;line-height: normal">Podstatou hry typu Titanik je (v případě, kdy vznikne situace, za které nemohou přežít všichni) dilema těch, kteří mají informace a kompetence: Maximalizovat počet zachráněných (ve smyslu jak počtu, tak i kategorizace, např. ženy, děti), nebo maximalizovat počet těch, které zbavíme šance na přežití, abychom zvýšili šanci na vlastní přežití?

S tím souvisí problém vymezení her typu Titanik z hlediska jejich rozpoznatelnosti v praxi a teoretického uchopení

Probíhají výzkumné aktivity na dané téma včetně zjišťování názorů expertních týmů

Z ekonomie

Problém principal-agent, teorie veřejné volby a efektivnosti při zajišťování služeb obecného zájmu (servicesofgeneralinterest)

Koncept (public) governance-http://www.oecd.org/governance/ ; na první pohled může vypadat abstraktně a obecně ("kecy"), ale reálně se využívá v OECD včetně vlivu na fungování institucí ("klon" corporategovernance)

Teleologický princip K. Engliše: zabývá se tím, za jakým účelem se věci dělají a jaké prostředky se k tomu volí. Extenze konceptu individuálního užitku na definici cílů hospodářské politiky a chování ekonomických subjektů a legitimizaci jejich jednání vzhledem k jejich dosahování

Ze sociální politiky/sociálního zabezpečení

Problém udržitelnosti sociálních systémů: každý velký sociální systém v dané ekonomice předpokládá určitou (přijatelnou: 30-50 procent k HDP v OECD) míru vertikální a horizontální příjmové a sociální diferenciace:

• příliš nízká míra diferenciace oslabuje podněty k práci a podnikání

• příliš vysoká míra diferenciace může oslabit stabilitu, sociální smír a rozvojové možnosti společnosti.

Překročení těchto měr má za následek nefunkčnost technicky sebelepší koncepce penzí, zdravotnictví, školství ....

Modely WelfareState(zjednodušeně):

• Univerzalistický: kooperativní strategie a implicitní práva hráčů

• Konzervativní: výkonová strategie a preference dosažených výsledků celé hry

• Liberální: nekooperativní strategie; spolupráce jen když to je tržně výhodné (bez ohledu na celek). Svoboda hrát za minimalizovaných pravidel.

Z toho vyplývá pro hru Titanic

Hra Titanic je taková hra, kde volba kooperativní nebo nekooperativní strategie jednotlivcem má zásadní vliv na výsledek hry, ale i na trvalou udržitelnost "hracího prostoru", nebo jak budeme nazývat sociálně-ekonomický systém, v němž se tyto hry (opakovaně) hrají. Přičemž při tomto rozhodování se jednotlivec rozhoduje i s ohledem na svoji individuální pozici ve vazbě na hru, očekávaný výsledek hry a chování ostatních hráčů.

Z hlediska příjmové diferenciace je zřejmé že překročení určitých, ne striktně definovaných hranic vede k tomu, že individuální (nekooperativní) strategie je pociťována stále více jako nezbytná pro přežití, protože je zřejmé, že ti co zdroje nemají nebo je ve hře ztrácejí, dopadají hůře až velmi špatně a tomu se ostatní hráči logicky chtějí vyhnout. Možná i proto se snaží shromáždit co největší bohatství.

Kooperativnost/nekooperativnostmůže nabývat i skupinový charakter, kdy jde o to určitou skupinu (podobně jako na Titaniku) "odklonit" od možnosti participace.

Hra Titanic/hry typu Titanic

Hra Titanic je teoretický koncept hry, který je v současné době rozpracováván a konkretizován, podobně jako jiné hry (hra theTragedy of the Commons aj.). Vzhledem k obecnému konceptu a zřejmé existenci komplexu her tohoto typu není vymezení striktní, ale je možné, že časem některý popis hry bude uznán jako typický a další jako podpůrné.

Další hry typu Titanic v různých oblastech života pak posouvají či využívají tento princip pro fungování dílčích odvětví, sociálních systémů nebo celých ekonomik. V každém případě ale platí, že pokud se tyto hry začnou hrát, tak nastává individuálně nárůst užitku (výhra), ale na úkor udržitelnosti celku a motivace pro ostatní hráče.

Veřejný sektor a hry typu Titanic

Selhání veřejné správy do nich patří také, pokud je výsledkem popsaných individuálních "výherních" strategií (bez ohledu na fungování celku či lépe řečeno oblasti, za niž je daná veřejná správa odpovědná ze zákona), jinak ale to často v ČR bývá také prostá naivita ve smyslu "nějak to zvládneme to přece není tak složité"). Částečně to lze kompenzovat použitím postupů public governance.

Diskuse je často vedena jen v rovině ekonomické výhodnosti/motivace, pomíjí se zákonná odpovědnost veřejného sektoru, koncept služeb obecného zájmu, lidská práva a očekávané (žádoucí) výsledky sociálně-ekonomických systémů (a pak se kritizuje, případně nákladně financuje jejich selhání)

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář