(71.2) Hra: Co přinesl 2.6.2013

6. červen 2013 | 08.00 |

Veškeré politické dění 2.6.2013 bylo překryto velkou vodou. A tak bylo možné zaznamenat jen dvě události, které mohou dokumentovat to, co se snažím dokázat. První z nich byl rozhovor V. Klause v televizi Prima Family, druhou článek, který napsal B. Kuras na svém blogu určeném pro Českou pozici. Zatímco první nevybočilo ze standardu a přispívá k dokreslení doby jen dílčím způsobem, je Kurasův článek významný a navíc velmi zajímavý.

Podle V. Klause lidé pravici nevěří a je nutné razantní řešení, ve špatné situaci se ale nachází i levicové strany. ODS nemá žádný tah na branku, TOP 09 je jen mediální projekt. – Nic nového či objevného. A tak zajímavé je snad jen právě to, že k současným problémům nic nového V. Klaus nebyl schopen říci. Ve srovnání se svým bývalým kolegou, s nímž zakládal ODS, Petrem Havlíkem, jehož článek jsem v rámci tohoto seriálu uveřejnil včera, frapantní rozdíl v pochopení reality. Buďte je to projevem nechtění vidět toho, jaká je realita (a určitého "otupění" v důsledku dlouhodobého setrvávání v roli toho, kdo má za úkol přikrývat reálné problémy, nebo se domnívá, že pro "obyčejné lidi" takto prezentovat realitu stačí.

Mnohem zajímavější a mnohem více vypovídající o současném dění je Kurasův článek s poněkud překvapivým názvem "Islám v Anglii naráží na dělnickou třídu", viz:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/benjamin-kuras.php?itemid=20091

a na České pozici viz:

http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/english-defence-league-chceme-svoje-anglicke-jaro

Popisuje v něm první akce nového hnutí, které v Anglii vzniklo:

""Po všech těch arabských jarech chceme i my svoje anglické jaro," řekl předseda English Defence League (Anglická obranná liga - EDL) Tommy Robinson téměř tisícovce nadšeně skandujících stoupenců na odpolední demonstraci před vládními budovami v londýnské vládní ulici Whitehall v pondělí 27. května. EDL demonstraci uspořádala na podporu armády, na obranu Británie před islamizací a na protest proti appeasementu britských vládnoucích a mediálních elit ve vztahu k sílícímu islámskému radikalismu, jehož nejnovějším aktem byla řeznická vražda vojáka Lee Rigbyho ve Woowlichi.

"

"T.Robinson... připomněl, jak ostudně na vraždu Rigbyho reagoval David Cameron návrhem, aby vojáci chodili v civilu a byli nenápadní - místo aby, jak se na vojáky sluší, naopak nosili uniformy a byli viditelně ozbrojení."

Za nejvýznamnější část článku považuji následující: "Otázal se (T.Robinson), kdy konečně vyjdou do ulic umírnění muslimové na protest proti extremismu svých souvěrců a projeví Británii, jejímiž jsou občany, loajalitu, jakou projevují všechny ostatní imigrantské skupiny jako hinduisté, sikhové, buddhisté, Židé nebo karibští černoši. "Kdy konečně vysloví nějaké rozhořčení?", dotázal se jich na závěr mistrné řečnické pasáže vypočítávající teroristické činy džihádistů od New Yorku přes Madrid a Londýn po skupinové znásilňování britských děvčat, a prokládal ji refrénovitým "Projevili rozhořčení?"

Otázka, kdy (a zda) umírnění muslimové vystoupí proti extrémnímu či teroristickému muslimství, které oni sami za muslimství nepovažují, je zásadní. A není jednoduché na ni odpovědět. Zatím je v rámci kamuflování toho, že institucionální systém naší "vyspělé" či "vzorové" euroatlantické civilizace (která si přivlastnila právo na to, aby udělovala lekce z demokracie či ochrany lidských práv ostatnímu světu) ovládly struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, úspěšně vyráběn nepřítel právě v podobě extrémního či teroristického muslimství. A to podle jednoduchého receptu. Demonstrujeme svou technologickou převahu tak, že se občas "vloudí chybička" (místo teroristy se stane cílem svatba apod.) v zemi, která je líhní terorismu. Tím se postupně zvětšuje počet těch, kteří začínají s terorismem sympatizovat. A když jsou síly terorismu dostatečně velké, musí se každý umírněný rozhodnout, na které straně stojí. A pokud chce být i nadále umírněný, tak je prvním cílem námi vyrobených teroristů. Domnívám se, že to je hlavní příčina, proč se umírnění muslimové bojí už dnes otevřeně vystoupit. Oni totiž v našem způsobu "boje proti terorismu" nevidí boj za ochranu slušných (např. umírněných) občanů, ale vyrábění síly, která slouží k zastrašení normálních slušných lidí. A cítí to víc než kdokoli jiný. Jenže teď už to zašlo tak daleko, že k nadvládě teroristické interpretace muslimství může dojít i v Anglii či Švédsku. I zde totiž dochází občas k tomu, že se "chybička vloudí" a postižen je i skutečně umírněný muslim. Ať již zásahem státní moci nebo těmi občany těchto zemí, kteří mají nepřiměřené reakce, protože mají z muslimství obavy. Teď už nám to přerůstá přes hlavu tak, jako kdysi přerostl přes hlavu Hitler (ten ovšem sloužil k jinému cíli).

To, že nejde o boj proti terorismu, ale o jeho vyrábění, za účelem překrývání toho, jak je naše civilizace metastazována strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, se stává natolik zřejmé, že se s tím bude muset něco dělat. A je to jeden z faktorů, který na jedné straně "vyzrazuje", jaké je základní ideové paradigma dnes vládne a komu slouží, a na druhé straně tlačí na jeho proměnu. Ta ovšem má, jak jsme si ukázali a jak budeme mít možnost dále sledovat, různé alternativy.

Perlička na závěr: Podle D. Camerona (ministerského předsedy Británie) je boj proti terorismu prioritou, současně však doporučuje (s určitou mírou nadsázky komentováno) přechod těch, co by měli bojovat, do ilegality (doporučení, aby "vojáci chodili v civilu a byli nenápadní"). On tenhle úlet není tak zcela náhodný. To je již určitá anticipace nastupujícího nového základního ideového paradigmatu rozpadu institucionálního systému a následně i infrastruktury, k čemuž – doufám – nedojde.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.2) Hra: Co přinesl 2.6.2013 ondrey 09. 06. 2013 - 10:11