Vize, jakou potřebujeme/1581!

Vize, jakou potřebujeme/1581

Práce Ivo Budila, zejména Dějiny kapitalizmu I. s jeho původní teorií latentního a manifestního kapitalismu, patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních létech v oblasti obecně teoretických základů pochopení vývoje společnosti publikováno. Stručně jsem o uvedeném díle informoval zde: https://radimvalencik.pise.cz/12848-vize-jakou-potrebujeme-1534.html a dalších třech pokračováních. Význam Budilova díla podtrhl Petr Sak v souvislosti s rozborem  Kauzy "Epstein", kde coby "vedlejší produkt" předvedl, jak intenzivně lze sdílet výsledky vědeckého bádání. Sdílení nejnovějších poznatků považuji za neodkladný a nejdůležitější krok dalšího postupu v oblasti nápravy současného stavu ("včera bylo pozdě" vydat se touto cestou). To je také hlavní důvod,  proč velmi důležité pojednání P. Saka uveřejňuji a doprovázím svým komentářem.

Kapitalizmus – ano či ne? – část III.

Co říká kauza J. Epsteina

Petr Sak

Při privatizaci (rozkradení) české ekonomiky v devadesátých letech to tehdejší predátoři bezostyšně proklamovali heslem: "O peníze jde až v první řadě." Tedy ne seberealizace, ne vytváření hodnot, ne rozvíjení tvořivosti a osobnosti, ne prospěšnost pro lidi a pro společnost, ale peníze. To byla jejich ideologie, z níž propagandisticky vyvozovali hesla, která většině populace zahltila mysl. Nevyslovený ideologický základ, z něhož tato propaganda vychází, je teze: "Ekonomika není pro společnost, ale společnost je pro ekonomiku". V této tezi pojem "pro ekonomiku" eufemisticky skrývá skutečnost; pro kapitál, pro oligarchii, pro kryptokracii.

Ilustrací může být permanentní tlak podnikatelů na dovoz pracovní síly ze zahraničí. Vůbec se nezajímají, jaké dopady může mít sociokulturně cizorodý element na českou společnost. Navíc jsou v rozporu s vlastní ideologií. Při každém zvýšení minimální mzdy protestují s argumentem narušení trhu práce. Skutečné narušení trhu práce dovozem pracovní síly je však nezajímá, protože se tím stlačují mzdové náklady. A to za situace, kdy nezaměstnanost překračuje pět procent. Stejná "nenažranost" amerických podnikatelů, převádějící výrobu za účelem nízkých mzdových nákladů do Číny, nastartovala raketový všestranný rozvoj Číny s radikální změnou geopolitické situace k multipolaritě s oslabením pozice USA.

Lidské jednání je výsledkem řady dimenzí reality. Jednou z nich je sociálno (Sak, P. Člověk a realita. Společnost, moc a spiritualita v 21. století. Praha: Zakázané vzdělání, 2025) a v tomto smyslu je jednání člověka produktem sociálna (nejen). Současně svým chováním sociálno reprodukuje, vytváří, modifikuje, a to bez ohledu, zda si tuto propojenost uvědomuje. Jako jsou vedlejším produktem výroby emise a odpadní vody, tak také vedlejším produktem chování člověka je zásah do sociálna, jeho reprodukce a přetváření.  

Menšinově si česká populace uvědomuje polistopadové zásahy do české ekonomiky a její katastrofální proměnu. Ovšem co se při této proměně ekonomiky dělo se sociálnem si uvědomuje málokdo.

Zvykem oligarchů je po tom, co zločinnými aktivitami shromáždili majetek, z tohoto majetku odsypat drobky charitě. Tento akt však nemůže vykoupit negativní dopad jejich aktivit na sociálno. Nehledě na to, že i z charity dokázali udělat byznys. 

Sociálno kapitalistické společnosti je produktem společenských procesů a jevů, které v historii i v současné době reálně probíhaly. Součástí těchto procesů byla i realizace inovací, tvorba a produkce. Za každou továrnou je reálná duševní a manuální práce, která se pozitivně promítá do sociálna společnosti. V českých devadesátých letech z hlediska kapitálu většinově neprobíhaly tvůrčí procesy. Národní majetek byl v nové politické situaci a s novou ideologií "bez vlastníka", a tudíž bylo možné se ho zmocnit. Proto politici záměrně nereagovali na novou situaci úpravou právního řádu. Oligarchy a miliardáři se stávali jedinci korupcí, vraždami, tunelováním, zlodějnou a další kriminální činností. Člen vlády vyhlašoval: "Zhasneme a každý si ukradne co bude chtít."Došlo k propojení politiky a organizovaného zločinu. Řada "privatizátorů" s nakradeným majetkem zmizela v zahraničí.

Tyto procesy a fenomény modifikovaly sociálno a v tomto sociálnu docházelo k socializaci mládeže "transformační" generace. Tato generace v sobě nese sociálno devadesátých let. Politici STAN jsou především členové transformační generace. Dozimetr, bitcoinová kauza, kauza Kampelička; to vše jsou plody sociálna devadesátých let. V polovině devadesátých let již někteří lidé začínali tušit, že byli v listopadu 1989 podvedeni a kapitalistická euforie se začala vytrácet. Měnící se sociálno a jeho reflexi ve společnosti intuitivně vytušil Václav Havel, a proto vystoupil s heslem "blbá nálada ve společnosti". Zloděj křičel chyťte zloděje a tím chtěl od sebe odvrátit podezření z odpovědnosti za to, co se ve společnosti děje.

Biologové, psychologové a pedagogové vedou permanentní diskusi o tom, nakolik ovlivňuje chování člověka genetika a nakolik výchova a společnost. Jednotkou genetiky je gen a v sociokulturní oblasti obdobnou funkci plní mem, což je jakási jednotka sociokulturní reality, která se ve společnosti přenáší mezi její členy. Z celé řady směrů a škol zabývajících se významem přenosu genů na další generace a vlivem tohoto přenosu na vývoj společnosti jmenujme Ch. Darwina a T. R. Malthuseho.

V kapitalizmu se v rámci generace a mezigeneračně selektovali jedinci, kteří měli v daném společenském systému nejlepší genetickou a sociokulturní výbavu se uplatnit. I když ve skupině (třídě) podnikatelů, politiků, manažerů nebyli všichni sociopati a deprivanti, právě jejich psychická výbava zvyšovala pravděpodobnost jejich úspěšnosti. Vedle genetické výbavy byly také "elitně" připravováni. Pouze zlomek americké populace je vzděláván ke schopnosti analytického a samostatného myšlení (Reich, R. Dílo národů: příprava na kapitalismus 21. století. Praha: Prostor, 2002). Elitní soukromé školy nemají pouze vzdělávací funkci, ale také socializační, jejíž součástí je vytvářet pocit nadřazenosti a příslušnosti k vládnoucí elitě. Tím postupně docházelo ke "šlechtění" sociálního predátora, který byl profesně nadprůměrně úspěšný a současně sociálně, mravně a duchovně deviantní až patologický. Z tohoto prostředí byly iniciovány obě světové války, další války, převraty, barevné revoluce, přičemž zpravodajské služby byly jen výkonným nástrojem této perfidní kryptokracie. Jen zrůdné bytosti se zdeformovaným lidstvím se mohou těšit z utrpení lidstva a z milionových obětí. Jejich zisky se doslova rodí z lidského utrpením. V současnosti za miliardami a zlatými záchody Zelenského mocenské party je obrovské utrpení celého ukrajinského národa.

Tyto vlastnosti sociopatů, profesně zdatných, bez empatie, mravně a duchovně zaostalých se prostřednictvím genů a memů v každé generaci zvýrazňovaly až do poslední generace tvůrců a aktérů Epsteinovy kauzy. Fenomén odlišné morálky elit od morálky běžné populace jsem nazval morální kaskádou a zabývám se jí v publikaci Člověk a realita (viz výše). Standardní morálku elita od populace vynucuje jako nástroj ovládání, avšak sama se řídí zcela jinou morálkou.  

K tomu:

Ponechávám bez komentáře, k ekonomické základně (která je nejen klíčem pochopení procesu, ke kterému došlo, ale i k nalezení východiska ze současné situace) se vrátím v dalších pokračováních.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jedna z mých oblíbených krátkých procházek. Autobusem z Knížecí na Malvazinky, přes zdejší hřbitov na Paví vrch a z Pavího vrchu na tramvaj. Náderné výhledy po celé cestě.

Pohled z Pavího vrchu směrem k Butovicím. Vlevo nahoře je pláň, kde jsou Koně Převalského.

Pohled z Pavího vrchu na Pražský Manhattan (Pankrác).

Zbytek zdi ještě z doby, kdy zde byli pávi a hlavně terasy s vinicemi, v nicž přebývali, než je zkonzumovali Švédové v době Třicetileté války.

Krulišova vila pod vrcholem Pavího vrchu s pohnutou historií, jednotky SS zde odolávali až do 6. května 45. Pak a dodnes ve správě Ministerstva vnitra.