Vize, jakou potřebujeme/1580!

Vize, jakou potřebujeme/1580

Práce Ivo Budila, zejména Dějiny kapitalizmu I. s jeho původní teorií latentního a manifestního kapitalismu, patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních létech v oblasti obecně teoretických základů pochopení vývoje společnosti publikováno. Stručně jsem o uvedeném díle informoval zde: https://radimvalencik.pise.cz/12848-vize-jakou-potrebujeme-1534.html a dalších třech pokračováních. Význam Budilova díla podtrhl Petr Sak v souvislosti s rozborem  Kauzy "Epstein", kde coby "vedlejší produkt" předvedl, jak intenzivně lze sdílet výsledky vědeckého bádání. Sdílení nejnovějších poznatků považuji za neodkladný a nejdůležitější krok dalšího postupu v oblasti nápravy současného stavu ("včera bylo pozdě" vydat se touto cestou). To je také hlavní důvod,  proč velmi důležité pojednání P. Saka uveřejňuji a doprovázím svým komentářem.

Kapitalizmus – ano či ne? – část II.

Co říká kauza J. Epsteina

Petr Sak

V kapitalistickém systému lze najít dva typy podnikatelů. 

Prvnímu typu přináší podnikání seberealizaci, přináší hodnoty společnosti a vytváří něco nového. Získaný kapitál je přidaná hodnota, není však primární motivací.

Druhý typ jednoznačně usiluje o získání kapitálu, a to za každou cenu a jakýmikoliv prostředky. Obvykle nepřináší hodnoty společnosti ani nevytváří nic nového, parazituje na společnosti a na každé lidské bytosti, pokud to je možné. Jeho heslem je: "Špinavé peníze neexistují". Příkladem může být G. Soros, který spekulací s měnou na burze ochudil miliony Angličanů a stal se miliardářem.  Známý je výrok H. Balzaca: "Za každým velkým majetkem se skrývá zločin". 

Současný kapitalizmus charakterizuje druhý typ podnikatelů. Tito podnikatelé mají oproti prvnímu typu větší předpoklady k úspěchu svým osobnostním založením. V této fázi kapitalizmu jsou navíc skryti v anonymitě korporací, které se ve finanční pyramidě ztrácejí a na vrcholu se mění v kryptokracii, která dokonale propojuje kapitál s mocí.

Čím jsou specifičtí, co je charakterizuje? Povětšinou se jedná o sociopaty a F. Koukolík (1996) také mluví o deprivantech, kteří se většinově vyskytují mezi manažery, politiky a podnikateli.  Mají potřebu ovládat druhé, zneužívají je pro svůj prospěch, touží po moci, majetku a slávě, jsou sebestřední a egoističtí. Mocenská a duchovní elita se odlišuje především preferencí hodnot a životními cíli a z toho vyplývajícím životním stylem.

K jejich pochopení uvedu konkrétní příklad. V době finanční krize, kterou odstartovala hypoteční krize v USA v roce 2008, se známým závěrečným sloganem "Privatizace zisku, socializace ztrát", se objevila kauza finančníka B. Madoffa. V této době došlo k jeho odsouzení. Jím řízené hedgedové fondy byly založeny na tzv. Ponziho schematu. B. Madoff lákal klienty do fondů na vysoké výnosy, které nevyplácel z výnosů, nýbrž z vkladů nově příchozích klientů.  Klientům byl slibován vysoký úrok za uložené peníze. Podvodem byly postiženy i velké a renomované finanční instituce. To, že byl netypicky trestně stíhán, bylo způsobeno jednak tím, že v té době byla ve společnosti negativní nálada proti bankám a bankéřům a obětní beránek se hodil. Dalším problémem bylo, že neokrádal pouze běžné Američany, což je v systému normální, ale také boháče a finanční instituce.

Tento finančník byl miliardář již před zahájením podvodného projektu. Výše majetku před zahájením podvodného projektu mu umožňovala financovat sobě i dalším generacím potomků i ty nejnáročnější potřeby. Proto motivací nemohla být potřeba financovat vlastní život či život svých potomků.

Nepochybně byl inteligentní a rozhodně byl schopen analyzovat celý projekt z hlediska bezpečnostního rizika. Příčinou zahájení projektu tedy nemohl být intelektuální deficit k analýze projektu a jeho rizik.

Motivací k zahájení projektu byl typ osobnosti druhého typu podnikatele. Sociopat s přebujelým egem a s potřebou obelhávat lidi a na jejich úkor bohatnout. A to je obecný vzorec kapitalistických podnikatelů.

K tomu:

Otázku, na kterou je nutné odpovědět: Proč v současné době převládl typ kapitalistů, kteří "nepřináší hodnoty společnosti ani nevytváří nic nového, parazitují na společnosti a na každé lidské bytosti, pokud to je možné"?Ne vždy měli podnikatelé tohoto typu "oproti prvnímu typu větší předpoklady k úspěchu svým osobnostním založením". V období startování průmyslové revoluce hrála významnou roli reputace. Bez pochopení toho, jak nejdříve konkurence průmyslových kapitálů v tržním prostředí "pročistila" terén od forem pozičního investování předcházejícího typu společnosti, aby pak sama později zplodila nové formy pozičního investování dějiny nepochopíme. Připomínám:

Poziční investováníje využití majetkové převahy jednoho ekonomického subjektu k diskriminaci druhého ekonomického subjektu formou potlačení nebo omezení jeho realizace výnosnějších investičních příležitostí s cílem zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí, a to i za cenu poklesu celkové efektivnosti ekonomického systému (tj. nedosažení paretooptimální situace). Poziční investování není odvozeno od pojmu "pozice na finančních trzích", nýbrž od pojmu poziční statek. Poziční investování je hlavní příčinou toho, proč investiční příležitosti nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti a proč při přechodu k ekonomice založené na produktivních službách orientovaných na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností existují obtížně překročitelné bariéry. Je projevem toho, že při rozdělení výnosu z paretovských zlepšení na trhu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí jsou iniciovány hry ultimátního typu. Existují následující formy pozičního investování: Finanční (omezení nebo podmínění přístupu k investičním prostředkům selektivním způsobem; administrativní (využití regulačních, licenčních či administrativních nástrojů k zabránění realizace určitých investičních příležitostí; informační (selektivní zpřístupnění, zadržování nebo zkreslování informací, které jsou nezbytné pro vznik nebo realizaci investičních příležitostí; silové (přímá destrukce prostředků, kapacit nebo institucionálních podmínek nezbytných k realizaci investičních příležitostí). Z hlediska mechanismu lze rozlišit přímé poziční investování, kdy subjekt působí bezprostředně na jiný subjekt a nepřímé poziční investování, kdy subjekt investuje do deformace institucionálního prostředí tak, aby systematicky znevýhodňovalo jiné subjekty.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jedna z mých oblíbených krátkých procházek. Autobusem z Knížecí na Malvazinky, přes zdejší hřbitov na Paví vrch a z Pavího vrchu na tramvaj. Náderné výhledy po celé cestě.

Tento je na Strahovský stadion.

Na Malvazinském hřbitovu je nejen Karel Gott a Eva Pilarová, ale i řada dalších osobností. Třeba prezident Antonín Novotný. Poměrně skromný hrob, ale stále si na něj někdo vzpomene.

Výhled z Pavího vrchu na kostelík na Malvazinském hřbitovu. Les v dálce za ním se táhne od Vidoule k Cibulce. 

Na Malvazinském hřbitovu je i tento velmi zajímavý hrob. Milan Machovec a Egon Bondy (Zbyněk Fišer) nebyli příbuzní, ale spojuje je znalost filozofie, do jejíchž tajů pronikli hodně hluboko. Je fascinující, že se zde ocitli (patrně z iniciativy Milana Machovce) spolu. Když jsem tento hrob fotil, nevšimnul jsem si toho, že jsem se tam také ocitl - v podobě odrazu na vyleštěné tmavé žule (vpravo nahoře v rohu).