Vize, jakou potřebujeme/1579!

Vize, jakou potřebujeme/1579

Práce Ivo Budila, zejména Dějiny kapitalizmu I. s jeho původní teorií latentního a manifestního kapitalismu, patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních létech v oblasti obecně teoretických základů pochopení vývoje společnosti publikováno. Stručně jsem o uvedeném díle informoval zde: https://radimvalencik.pise.cz/12848-vize-jakou-potrebujeme-1534.html a dalších třech pokračováních. Význam Budilova díla podtrhl Petr Sak v souvislosti s rozborem  Kauzy "Epstein", kde coby "vedlejší produkt" předvedl, jak intenzivně lze sdílet výsledky vědeckého bádání. Sdílení nejnovějších poznatků považuji za neodkladný a nejdůležitější krok dalšího postupu v oblasti nápravy současného stavu ("včera bylo pozdě" vydat se touto cestou). To je také hlavní důvod,  proč velmi důležité pojednání P. Saka uveřejňuji a doprovázím svým komentářem.

Kapitalizmus – ano či ne? – část I.

Co říká kauza J. Epsteina

Petr Sak

Tímto článkem reaguji na teorii latentního a manifestního kapitalizmu prof. Ivo Budila, PhD. Ač mám odlišný názor a podle norem chování v současné společnosti bych měl Ivo Budila proto nenávidět, přiznávám, že ho mám rád a obdivuji ho. Považuji ho za nejvýraznější osobnost v současném českém akademickém a intelektuálním prostředí. Dokáže na základě nových informací posouvat své vidění světa, prokazuje odvahu a v současném akademickém prostředí má ojedinělou mravní integritu. Ač v řadě základních témat máme odlišné názory, vždy jsme vedli korektní, vzájemně obohacující diskusi. V současnosti vydal monumentální, devět set stránkovou publikaci Dějiny kapitalizmu I., a chystá vydání druhého a třetího dílu.

Latentní kapitalismus je kapitalismus bez politické hegemonie, případně pouze s omezeným, nepravidelným a nahodilým přístupem k moci. Uskutečňuje se jako skrytá síla a energie pod povrchem sociokulturního života. Je to kapitalismus, ve kterém je svoboda podnikatele nakládat s kapitálem omezena. To brání, aby v rámci latentního kapitalismu došlo k proměně obchodního a produktivního kapitálu v kapitalismus finanční (Budil, 2025).

Manifestní kapitalismus, který se historicky zviditelnil uchopením politické moci a jenž využívá státní administrativní a represivní aparát a vojenskou moc k prosazení svých zájmů a akumulaci kapitálu. Je to typ kapitalismu, jenž buduje světový systém tím, že kolem dominantního jádra vytváří na základě dělby práce závislé a vykořisťované periférie. Je to kapitalismus, který zrodil vnitřní proletariát v Evropě a Severní Americe a vnější proletariát v zámořských zemích a državách. S vnitřním a vnějším proletariátem svádí manifestní kapitalismus zápas, v prvním případě třídní, ve druhém případě koloniální. Je to kapitalismus, v němž má podnikatel neomezenou svobodu, jak nakládat s kapitálem. Jde o ekonomický systém, který nesnáší regulace a státní zásahy a jehož nejčistší formou je neoliberalismus a volný trh bez hranic (Budil, 2025).

Od roku 2025 jsou světová média zahlcena kauzou J. Epstein. Povětšinou je tato kauza chápána jako něco ojedinělého až jedinečného, co se jinde nevyskytuje. Celá kauza je bohatě strukturována a diferencována podle různých znaků, a na různých škálách, např. od normality přes deviaci až k naprosté perverzi a patologii. Když se rozhlédneme po západní civilizaci, tak zde jevy, které tvoří kauzu J. Epstein, také nacházíme, i když v mírnější formě, a ne tak systémově provázané jako v kauze J. Epstein. Ovšem v USA je vše větší a dokonalejší. Pochopitelně, že kauza J. Epstein a to, co obsahuje, se nemohlo objevit náhle a bez návaznosti na společenské procesy a další sociální jevy. Z hlediska geneze můžeme hledat kořeny a to, co kauze předcházelo a analogie, prolínající celou západní civilizací.

Z hlediska kořenů není bez zajímavosti připomenout elitní soukromé vysoké školy, jejich kluby, často s morbidními přijímacími rituály. Vedle vzdělání zde studenti získávali pocit nadřazenosti, elitní loajality a pocit, že je jim vše dovoleno, jsou nad zákony a nad běžnou morálkou. Kolik Epsteinových klientů přicházelo takto socializovaných z elitních soukromých vysokých škol a připravených na jakoukoliv perverzi popírající morálku lidí, vůči nimž se cítili nadřazení. Chováním nad morálkou běžných lidí si dokazovali svou nadřazenost.  

I mírnější projevy fenoménu J. Epstein vychází ze stejného zdroje; sociopatický typ osobnosti nezvládající moc. Je standardem, že jedinci, kteří jsou na nižší duchovní a mravní úrovni a náhle získají moc a kapitál, se s touto změnou nedokáží vyrovnat. Jejich osobnost se hroutí a na základě přebujelého ega vedle službě kryptokracii objevují svou nadřazenost a nezřízenou touhu po majetku a dalším rozšiřování osobní moci. 

Vzpomeňme v Česku známé kauzy odesáckých premiérů, kdy součástí erotického života Petra Nečase byly aktivity vojenské kontrarozvědky a Mirek Topolánek po výměně manželky exhiboval se svým penisem na mejdánu u "italského Epsteina" Sylvia Berlusconiho. Mírnější variantu Epsteinovy společnosti připomíná některými jevy předlistopadová "šlechta" disidentské komunity.

K tomu:

Zde najdeme:

- Velmi dobrou interpretaci Budilova rozlišení latentního a manifestního kapitalismu.

- Nastolení, odkud se vzala Kauza "Epstein".

- Adekvátní použití pojmu "kryptokracie".

Za zamyšlení v této fázi stojí otázka, zda Kauza "Epstein", "jen" jeden z povícero  případů  selhávání mechanismů současné společnosti (ve stádiu pozdního manifestního kapitalismu), nebo (a co hůř) je zviditelněním jednoho z chapadel jádra současné globální moci. Uvidíme  dál.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mexiko a Amerika. Dokonce Velká Amerika. Kousek od Prahy. V Českém krasu, zde rozkvétá vše nejdříve. Počasí nic moc, ale i tak výlet sem stojí za to.

Tak tady je, Velká Amerika. V plné kráse. Nedávno zde došlo k tragické  události.

A  tady je z trochu bližšího pohledu. Před pár léty k jezeru bylo  možné dojít a dokonce projít pod zemí tunelem až do Malé Ameriky. Silný zážitek.

Jeden z mnoha pohledů na Velkou Ameriku.

A ještě jednou Velká  Amerika.