Vize, jakou potřebujeme/1576

Vize, jakou potřebujeme/1576

Vize podle Tibora Ganzera/7

Tibor Ganzer mně poslal zajímavý text, ke kterému sám píše:V příloze posílám k přečtení "Technologie mocenské změny". Byl jsem drzý a neústupný. Vzal jsem emaily Petra Hampla, k tomu ještě jsem stáhnul z netu jiné články o změnách politických systémů (v praxi to je z feudalismu do kapitalismu, nebo z feudalismu do bolševismu) a potom jsem donutil svého korejského agenta AI aby z toho vytvořil prezentaci. Nějaký čas jsem s ním zápasil (3 týdny) aby se soustředil na Střední Evropu, a ne na Jihovýchodní Asii. Nicméně výsledek se mi líbí.

Doprovodný text k prezentaci je zajímavý, přispívá k pochopení toho, o co jde a co dělat, budu k němu však mít některé podstatné připomínky. Uveřejňuji jej na pokračování jako alternativní či modifikovanou verzi vize, od svého textu odlišuji barvou. Prezentaci neuveřejňuji jednak z technických důvodů, jednak by trochu překryla to, co je nutné vyjasnit prostřednictvím přesného použití pojmů.

Technologie mocenské změny – část VII.

Dvě logiky moci – Oligarchie vs. Monarcha

Sedmá část zavádí teorii rozlišující mezi dvěma základními logiky mocenské organizace: oligarchií (síť, rozptýlené centrum, procedury) a monarchií/diktaturou (centrum, jasný směr, vymahatelnost).

V oligarchii se moc rozpouští v síti institucí, komisích a pravidlech. Přístup je chráněn sítí, nikdo nenese odpovědnost za celek a odpovědnost se "rozpustí” v procedurálním molochu. Výhoda: stabilita, těžko se to dá zbourat. Nevýhoda: rozhodování je pomalé, nejasné a těžko se to mění.

V monarchii/koncentrované vládě je centrum jasné, rozhodování rychlejší, odpovědnost má "jméno”. Výhody: větší tempo, jasná odpovědnost, snazší změny. Nevýhody: větší riziko tyranie, vyšší závislost na kvalitě jednoho člověka.

Důležitá poznámka: není to spor "demokracie versus diktatura” (což jsou institucionální formy), je to spor "síť versus centrum” (což je struktura rozhodování). Oligarchie může být formálně demokratická, monarchie může být někdy pro činy efektivnější.

Klíčová myšlenka: V síti je obtížnější vynutit systémové změny (vždy se něco ztratí v procedurálním písku), ale naopak je stabilnější. V monarchii se lépe prosazují změny, ale jsou rizikovější.

Proč je vládce autokrat menší riziko?

Pokračujeme v analýze rozdílu mezi oligarchií a koncentrovanou vládou, a dělá překvapující tvrzení: autokrat (koncentrovaná vláda) může být v určitém smyslu menším rizikem než oligarchie.

Důvody jsou tři: Odpovědnost (vládce osobně nese důsledky, je motivován řešit celek), bez davové mentality (méně skupinového myšlení), a spojení s lidem (může čerpat legitimitu z veřejnosti proti elitám).

Příklad pro Babiše – situaci, kdy koncentrovaná vláda (pokud by ji měl) by měla kratší rozhodovací řetězce a menší prostor pro "útěk do procedur”. To by teoreticky mělo znamenat vyšší tempo a vyšší vymahatelnost.

Nejde o to, že oligarchie je špatná a monarchie dobrá. Jde o to chápat strukturální rozdíly a jejich důsledky pro rychlost a efektivitu rozhodování.

Case study – Viktor Orbán a maďarský model

Konkrétní praktický příklad: jak Viktor Orbán budoval svou moc. Příklad je velmi instruktivní, protože ukazuje sekvenci: nejprve síť a ekonomika, pak média, pak kádry, pak ekonomická nezávislost, a teprve pak institucionalizace.

Model má čtyři kroky: Síť před řečmi (lidé v uzlech), média jako štít (obrana narativu), kádry = kontinuita (vlastní lidé v systému) a ekonomika jako forma vlivu (nezávislost umožňuje prosazovat agendu).

Klíčová poznámka: "Reálná moc vzniká z infrastruktury a personálních uzlů — rétorika je vždy až vrchní vrstva.” Slova znějí jinak, když za nimi stojí infrastruktura.

Příklad Orbána je užitečný, protože ukazuje, že účinná moc není něco, co se stane přes noc. Vytváří se systematicky, vrstva po vrstvě, a když je teprve všechny vrstvy na místě, je možné převádět narativ do rozhodnutí.

K tomu:

Mám dojem, že tady "zazmatkovala" AI a dostala se mimo realitu. Uvést v případě Orbána, že byla použita "média jako štít (obrana narativu)", je hůř než nepřesné. Média jsou i v Maďarsku nástrojem současné globální moci a jdou proti Orbánovi. V předvolební kampani se to jasně ukázalo.

Mimo realitu je i celkový rámec: Nikoli "oligarchie – monarchie", ale "současná globální moc (která má velmi kompaktní jádro, od kterého se odvíjí vlivové sítě založené na vydírání a poskytování inside informací versus velmi disparátní a ideově nevybavený odpor vůči ní, jehož součástí jsou i autoritativní režimy. Nebo jednoduše řečeno, jde o střet kryptokracií (systému ovládaných současnou globální mocí) a autokracií (které jsou projevem snahy vymanit se z jejího vlivu).

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Nečekaně pěkná večerní procházka Letnou.

V klidné hladině nově vybudovaného jezera se odráží Pražský hrad, západ slunce i příroda Letné.

Hrad a Hanavský pavilon s restaurací.

Údolí Vltavy s mosty v době západu slunce. 

U zastávky tramvají 15 a 17, přímo u schodů mají krásnou osadu "pražské surikaty", přesněji potkani. Jsou čistotní a zábavní. Přimlouvám se za jejich ochranu. Pokud by nějak vadily, bylo by je možné oddělit plexiskly ze strany zastávky.