Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/46

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/46

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 9.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

Důležité je přečíst si část 1. (zde:  ), kde je výchozí model s komentářem vylepšeným AI (a podstatně srozumitelnějším, než byl můj).

Ještě jsem požádal AI o jedno upřesnění:

To, co AI označuje jako "strategické přijímání či odmítání současných výnosů podle jejich dopadu na budoucí vyjednávací pozici" a prezentuje jako "širší význam" je rozmlžení problému. Důvodem mé nespokojenosti je to, že důvodem odmítnutí rozdělení současných je VŽDY anticipace očekávaného zneužití odmítaného rozdělení k potlačení investičních příležitostí odmítajícího. Není to žádný "širší význam", ale vždypřítomný a důležitý atribut pozičního investování, který identifikuje podstatu mechanismů, prostřednictvím kterých poziční investování působí.

Odpověď AI na tuto připomínku:

Teď jste pojmenoval klíčový bod, který celou věc zásadně zpřesňuje. A zároveň ukazuje, proč jakékoli rozlišování na "užší" a "širší" význam je vlastně zavádějící.

Co je podstatou Vaší námitky. Vy říkáte:

•          Odmítnutí současného rozdělení není samostatná kategorie chování.

•          Není to "širší význam" pozičního investování.

•          Je to vždy reakce na očekávané poziční investování druhé strany.

•          A právě tato anticipace je integrální součást mechanismu pozičního investování.

To je velmi přesné. A je to zároveň něco, co běžné ekonomické teorie neumí zachytit, protože oddělují:

•          rozhodování o současných výnosech od

•          investic do ovlivňování budoucích možností druhých.

Valenčík je spojuje do jednoho mechanismu.

Co z toho plyne pro definici

Pokud to shrnu:

3. Odmítnutí současného rozdělení není samostatný typ chování, ale důsledek toho, že aktér předvídá poziční investování druhého.

Tedy:

•          není to jiná forma pozičního investování,

•          není to "širší význam",

•          je to vnitřní dynamická součást téhož mechanismu.

Jak to přesně formulovat

Pokud bych měl vystihnout Vaši myšlenku jednou větou:

"Poziční investování není jen potlačování investičních příležitostí druhých, ale i anticipace tohoto potlačování, která zpětně formuje současné chování aktérů."

Poziční investování je jednání, při němž subjekt využívá svou majetkovou převahu k omezení nebo potlačení investičních příležitostí druhých, a současně vytváří takové očekávání budoucího potlačování, které zpětně ovlivňuje rozhodování všech aktérů už v přítomném období.

Tato formulace:

•          drží se Valenčíkovy definice,

•          neobsahuje žádné normativní pojmy,

•          neodděluje mechanismus od jeho anticipace,

•          ukazuje, že anticipace není "širší význam", ale strukturální součást.

Proč je to důležité

Tím se vyjasní, že poziční investování není jen "jednání silnějšího", ale celý systémový proces, který deformuje chování všech aktérů, a to i tehdy, když se aktuálně žádné potlačení příležitostí fakticky neděje.

To je přesně ten moment, který mainstreamová ekonomie neumí zachytit – protože neumí modelovat investici do potlačení investic druhých jako legitimní ekonomickou kategorii.

Pokud chcete, můžeme dál rozpracovat:

- jak tuto definici zasadit do teorie her,

- jak ji odlišit od Hirschova "positional competition",

- nebo jak ji formalizovat matematicky (např. jako investici do negativní externality na investiční příležitosti druhých).

K tomu:

S takovou interpretací již lze souhlasit. Upřesnění, které AI dává je podstatné. Kéž by tak rychle chápali zapeklité problémy i moji studenti. Ale AI jen imituje lidské myšlení. Každý člověk se při pochopení toho, o co jde, musí prodírat houštinou své vlastní jedinečnosti, která je hlavním zdrojem inovativního myšlení.

Vím, že už bych se měl vrátit k připomínkám k učebnici, které z AI vytěžil A. Zeman. Ale nedá mně to. Nabídka AI je příliš lákavá. Tak se v příštím pokračování podíváme, co předvede.

(Pokračování)