Vize, jakou potřebujeme/1503
Z rozhovoru pro Parlamentní listy uveřejněném pod názvem "Zbláznil se Trump? Ne! Chce přeformátovat svět, ale Evropa je nula. Rozbor docenta Valenčíka" vybírám to, co se bezprostředně týká pěstování vize (její konkretizaci v hlavních směrech, zejména pokud jde o emancipaci Středounijního prostoru a integrace Střední Evropy). Celý rozhovor i se zajímavou diskusí k němu je zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zblaznil-se-Trump-Ne-Chce-preformatovat-svet-ale-Evropa-je-nula-Rozbor-docenta-Valencika-786100 Vybrané pasáže z rozhovoru odlišuji barvou:
Proč se EU chová takto? Proti zájmům obyvatel členských zemí i proti těmto zemím, jejich ekonomice, proti jejich bezpečnosti i proti jejich postavení ve světě? Nabízí se jediné vysvětlení. Současná globální moc (což je přesnější výraz než tzv. Deep state) je po volebním vítězství vytlačována z USA a parazituje nyní na institucionálním systému EU. Nebo jinak řečeno – vetřelec v podobě současné globální moci se usídlil v organismu EU-VB (ve Velké Británii má zvlášť příhodné podmínky a podle toho také tato, kdysi slavná, země vypadá). Zatímco v USA probíhá "debidenizace", v EU-VB proces "bidenizace" vrcholí...
Vše je nutné posuzovat z hlediskavýtěžnosti, dlouhodobosti a vedlejších efektů. V Íránu to skončilo likvidací dlouhodobě budovaných vlivových sítí založených na poskytování inside informaci, které byly vytvořené v podmínkách monopolárního uspořádání světa a které byly a někde ještě jsou využívány k destabilizaci zemí. Mj. u nás tyto vlivové sítě působí velmi intenzívně a mají oporu v institucionálním systému i mediálním mainstreamu. Popsal jsem to dlouhodobě nejčtenějším příspěvku na mém blogu zde: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.htmlNejvýznamnější střet, který v současném světě probíhá, je mezi současnou globální mocí a velmi nesourodým, převážně spontánním hnutím odporu vůči ní. Trump si rovněž velmi uvědomuje, kdo je a jak funguje jeho hlavní nepřítel... probíhá přeformátování světa z monopolárního na formát 4+0 v "metternichovském" stylu. USA, Čína, Rusko, Indie. A ta nula – to je EU, resp. tandem EU-VB. Tímto prizmatem lze pochopit i význam současného sporu o Grónsko vzhledem k roli, kterou tento ostrov pro ekonomické propojení čtyřky má. Mj. všechny země "Nové čtyřky" mají autokratické režimy, což je určitým způsobem reakce na to, že dříve demokratické země byly ovládnuty kryptokratickým systémem moci, tj. navenek vypadají jako "demokratické", ale všechny nejdůležitější složky vlivu ovládá současná globální moc...
Metternichovský model vyvažování sil byl založen na několika principech: Žádná velmoc nesmí být natolik silná, aby dominovala Evropě; stabilita vzniká rovnováhou, ne ideologií; diplomacie je nástroj prevence konfliktů, nikoli jejich řešení, konzervativní řád má přednost před revolučními změnami. O tomto systému Henry Kissinger napsal svou doktorskou práci a tato práce zásadně formovala jeho celoživotní přístup k mezinárodní politice. Vyvodil z toho následující: "Mír není přirozený stav. Mír je výsledkem aktivního vyvažování sil." Tento model vytvořil téměř 40 let relativního míru po napoleonských válkách a osvědčil se i po Druhé světové válce. Je na něm založeno i přeformátování světa na 4+0, ze kterého tandem EU-VB vypadl z důvodů, které jsem uvedl. Je to ostudné. V této situaci naše země a některé další ve Středounijním prostoru mají nyní šanci i povinnost usilovat o emancipaci vůči atavismu neokoloniálních praktik euroatlantické části Západní Evropy a s tím souznějících expanzivních ambicí Německa typu "Drang nach Osten", k oživení kterých došlo pod taktovkou současné globální moci. Návazně na to pak může Středounijní prostor podpořit spolupráci v rámci Střední Evropy a přispět k návratu k politice poskytující vyvážené záruky mírového soužití. A také zahájit skutečné, perspektivní reformy v oblastech jako vzdělání, péče o zdraví, penzijní politika, výchova v rodině i kulturou atd. s cílem podpořit rozvoj a využití lidského potenciálu, kde máme též na co navazovat. Pak místo zaostávání zaujmeme důstojné místo ve změnách, kterými prochází celá lidská pospolitost.
(Pokračování dalším tématem)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Mrazy a pak obleva. Ale měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal lilo jako z konce, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.
Jeden z nejhezčích pohledů přes centrum Athén. Ukazuje, jak se město dotýká přírody, jak se nad ním do nedohledna zvedají hory. Ten, kdo má dobré oči najde téměř uprostřed (od středu snímku kousek vpravo nahoru) Akropoli.
Ještě jeden pohled tohoto typu z místa o kousek dál. Tady je vidět Akropoli ještě lépe.
Toto již je foto z dvoudenního výletu do Korintu, Epidauru a na ostrov Poros. Tady jsme ve starém Korintě. Nádherný výhled na zasněžené hory v dálce. Tady pálí slunce, je 22°C.
Ještě jeden pohled na zasněžené hory.