REFORMY (353) PROČ se UČIT

20. leden 2016 | 07.00 |

V logice věci zařazuji do seriálu o rformách ohlasy na svůj příspěvek z 15.1.2016 věnovaný přístupu studentů ke studiu. Jednak se bezprostředně týká jedné z klíčových otázek - nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Jednak vzbudil značnou pozornost a zaznamenal velkou čtenost:

Zde jsou některé ohlasy a moje reakce na jeden z nich:

J. Kaleta: Poučení všem učitelům (ekonomie): člověk se věci naučí, až když je k něčemu potřebuje. Učit věci bez potřeby samotného studenta je jako prodávat na trhu bez poptávky. V tomto příkladu vznikla studentovi poptávka až při samotné zkoušce a teprve tehdy student přešel z režimu informačního bulimika do režimu informačního degustátora.
Učitel by neměl učit, jednak má každý svoji hlavu, jednak se učit umí úplně každý, i sebehloupější lidé (odnaučovat se, to už je něco jiného). Učitel by měl vzbuzovat v žácích zájem, zvědavost a touhu se učit, nebo by dokonce měl vytvořit prostředí, ve kterém žáci ty informace co nejdříve a nejaktivněji využijí. Testovat znalosti pozdě je jako trestat zločin po mnoha letech, velmi neúčinné.
Nauka o učení nám dává různá chytra a moudra o tom, jestli má být u učení otevřené nebo zavřené okno nebo puštěná hudba, ale učit (se) inteligentně pro inteligentní účely jsem ještě nikoho neviděl.
Já ze státního školství neumím skoro nic, co mě naučila škola, to umím ze všeho nejhůř. Kdybych se neučil sám ve volném čase, tak se za své vzdělání stydím
.

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">Student: Jak tu někdo psal nademnou, učitel by měl vzbudit zájem ve studentovi a měli by ty informace, které dostane, být v jeho budoucím oboru uplatnitelné. A to je kámen úrazu.
Pokud vezmu indeferenční křivku - ano máte naprosto pravdu, je to základní pojem mikroekonomie a každej, kdo se to učí, by ho měl znát. Ale teď si to vemte z pohledu studenta, na co mi to vlastně je? V podstatě na nic, pokud ukončí vysokou školu po magisterském studiu a nebudu si hrát dál na vědátora. Takže s toho jasně vyplývá, že podobné pojmy jako indeferenční křivka, paretovo optimum, náklady obětované příležitosti (pokud s tímhle pojmem příde člověk do firmy, koukaj na něj jak z jara), krabicový diagram a mohl bych pokračovat vlastně celou knížku mikro a makro ekonomie, jsou těm studenům k ničemu a nevidí v tom smysl se to učit. Jenže to je kolorit českého školství a důvod proč je většina studentů po studii totálně neuplatnitelná, učí se teorie k ničemu ale praxe žádná. Taky bych se tu mohl rozepsat o vás jako učitelích a vašich praktických zkušenostech, protože kdybyste prošli praxí, možná byste zjistili, že to, co učíte a myslíte si, tak by mnoho firem zničilo. Tím samozřejmě nechci vás dehonestovat, protože co se týče VŠFS, tak každej kdo tam přednáší je prostě kapacita ve svém oboru, ale myslím si, že u spousty pedagogů ty praktické zkušenosti chybí.

Radim Valencik: No - a v tom se velmi mýlíte. Obecně platí, že ten, kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče (to říkal Goethe a to byl chytrý pán). Bez toho, jaký je smysl indiferenční křivky nebo paretovského optima nepochopíte nejen cokoli v mikroekonomii, ale ani to, jaké jsou meze neoklasické ekonomie. Co dokáže vysvětlit a co už nedokáže vysvětlit. A návazně ani nepochopíte podstatu kvalifikovaných diskusí o současných problémech. Prostě - budete mimo hru. Jenže doba je taková, že bez toho, aby většina lidí uměla používat rozum, může to hodně špatně dopadnout.

V mailu, který jsem rozeslal, je nejen pozvánka náš teoretický seminář, kde se podobnými problémy zabýváme, ale i odkaz na nejnovější monografii, jejíž pracovní verzi jsme právě dokončili, a kde se zabýváme tím, proč současné problémy vznikly a jak je řešit.

Připomenu tento odkaz: http://www.vsfs.cz/?id=1685-pracovni-materialy

Podívejte se na obsah monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb". Tam uvidíte, jak jsou základy ekonomického poznání funkční, když chceme pochopit, o co jde a co dělat.

Pochopitelně můžete volit i strategii "zůstat mimo hru" (být v ní jen figurkou).
(Pokračování dalším názorem na tuto problematiku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: REFORMY (353) PROČ se UČIT jkaleta 29. 01. 2016 - 22:29