Vize, jakou potřebujeme/1347

24. srpen 2025 | 00.01 |

blog ›

Logika dějin a současnost/24

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách.

V této části ukazuji jednu z aplikací.

Tibor Ganzer, jeden z prvních a nejaktivnějších pěstitelů vize, mně zaslal reakci na mail svého známého. Obsahuje řadu podnětů, které vybírám (velmi selektivně, upravuji, aby bylo srozumitelnější) a komentuji (stojí to za to):

1. Máme dluh při rozpracování VIZE na jednotlivé dílčí části. Před časem jsme to pracovně nazývali "resortizace" VIZE. Toto by měli mít na starosti ty "mezigenerační tvůrčí týmy" které – předpokládám - se vytvoří po zesílení geopolitických turbulencí a získání mírné osobní suverenity určité části společnosti. Malá bublina to ještě neumožňuje.

2. Co se týče společnosti - tady už platí pověstná mlha. Nevíme to přesně a správně uchopit:

- R. Valenčík prosazuje myšlenku vůdčí úlohy personálu Univerzit;

- P. Hampl prosazuje myšlenku důležitosti průmyslu a průmyslového personálu;

- I. Švihlíková možná bude prosazovat větší váhu ekonomie;

- I. Budil se bude snažit to okořenit určitým pravdivým poznáním;

- Já (T. Ganzer) zastávám názor, že tady se uplatní dominantní vliv "Tvůrčích mezigeneračních týmů", které jako jediné budou schopny všechny pohledy syntetizovat v oblastech toho pozitivního (z pohledu naší VIZE) a současně eliminovat ty negativní ideje, myšlenky, názory (z pohledu naší VIZE).

3. Důležité je to, že všechna tato práce se koná s plným vědomím a uplatněním zásad popsaných ve A4 verzi VIZE - která je evolučně stabilním vyjádřením vývoje lidské společnosti.

K tomu:

Vyjádřím se k námětům též v bodech, označím je a), b),... (aby čtenář nehledal přímou souvislost s číslováním v podání T. Ganzera:

a) Stavíme na pevných a dostatečně invenčních základech

Jsem velmi rád, že T. Ganzer připomenul stručnou (dokonce nejstručnější) verzi vize, která vznikla již v prvním roce pěstování perspektivní (až za hranice vyřešení stávajících problémů), realistické (o dostatečné společenské síly nezbytné k jejímu prosazení se opírající) a přitažlivé (motivující a nabízející smysl žití i bytí) vize. Byla uveřejněna, shodou okolností, ale symbolicky 6. července 2022 (pokud si pamatuji, vyšlo to tak zcela náhodou). Požadavek byl, aby byla jednostránková ve formátu A4 s normální velikostí písma, což se podařilo dodržet. Cituji z ní: "Základem této vize je uvědomění si skutečnosti, že žijeme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, změny ještě výraznější, při které se dominantním ekonomickým sektorem stávají odvětví přispívající k nabývání, uchování a uplatnění schopností. Jakkoli je tato změna bolestivá a přináší značná civilizační rizika, bude jejím výsledkem pozvednutí společnosti na úroveň, kdy lidstvo pochopí své místo ve vývoji přírody a každý člověk své místo ve vývoji společnosti." Zde je celá: https://radimvalencik.pise.cz/10363-vize-jakou-potrebujeme-202.html Velmi se přimlouvám za to, aby si ji každý připomněl. Nic neztratila na aktuálnosti a nelze přeskočit její poselství. Pokud chceme jít dál, nemůžeme stavět budovu vize mimo základy, které byly položeny. Doufám, že toto přirovnání bude dobře pochopeno. Základy lze upravit, rozšířit, částečně i zbořit a nahradit jinými, nebo úplně zbořit a dát jiné, ale když už se snažíme něco postavit, nelze ignorovat, že už tu nějaké jsou a nelze stavět mimo základy. Pokud se nedaří postupovat vpřed dostatečně rychle, tak je to právě proto, že tuto elementární zásadu porušujeme. Pochopení podstaty změny je podstatnou částí základů, odpovídá atributu "perspektivní".

b)Kdo změnu provede? (Jde o naplnění požadavku "realističnosti" vize)

Tento bod, resp. tato otázka odpovídají 2. bodu z toho, co jsem vybral z mailu T. Ganzera. Považuji za přínosné, že ze současných přístupů těch, kteří se dnes o něco snaží, vybral to, co považuje za nejdůležitější. Myslím, že každý ze zmíněných (P. Hampl, I. Švihlíková, I. Budil) v tom vidí určitou reflexi svého úsilí, i když třeba nebude zcela spokojen s interpretací svého pohledu (platí to i pro mě, ale i tak to považuji jak pro sebe, tak pro ostatní za přínosné). Důležitější je, že T. Ganzer nastoluje otázku, kdo změnu provede. To je velmi důležité, protože na tuto otázku se někdy zapomíná. Je to otázka, kterou lze strukturovat, tomu pak odpovídá i to, že strukturu má i odpověď na ni. Pokusím se ji v této části alespoň trochu naznačit:

1. Jako při každé výrazné historické změně (a ta, pro kterou nazrály podmínky a "přezrála doba" je ještě výraznější než průmyslová revoluce, pokud použijeme tento etalon), je prvořadou otázkou otázka hegemona změny. Otázka, kdo změnu provede a kdo budou jeho spojenci. Odpověď na tuto otázku nelze přeskočit.

2. A jak už to tak v obdobných historických údobích bývá, má taková převratná změna více etap a při každé etapě existují dvě alternativy: Hegemon se zformuje buď "shora", nebo "zdola":

- Případ revoluční změny (jedné z etap dlouhodobějších proměn) "shora": Ti, kteří mají privilegované postavení ve stávajícím systému si uvědomují neudržitelnost moci založené na blokování změn vedoucích k větší ekonomické efektivnost systému a s využitím svého postavení i síly poznání (typu osvícenectví, racionální reflexe reality apod.) prosazují reformy, které uvádějí vchod mechanismy podporující růst role nové ekonomické základny společnosti. Změny v ekonomické základně jsou doprovázeny změnami celé společenské nadstavby. (S určitým zjednodušením lze říci, že příslušná změna proběhne "pod taktovkou" pravice.)

- Případ revoluční změny (jedné z etap dlouhodobějších proměn) "zdola": Možnost změn "shora" se zablokuje degenerací systému, potenciální reformátoři "shora" jsou preventivně likvidováni, chybí jim i dostatečně kvalifikovaná ideová reflexe reality. To otevře cestu k tomu, aby se prosadil hegemon zdola, tj. ti, na které svými dysfunkčními důsledky nejvíce dopadá vládnoucí typ privilegií. K tomu potřebují silnou ideovou převahu. (S určitým zjednodušením lze říci, že příslušná změna proběhne "pod taktovkou" levice.)

(V obou případech je naprosto zásadní otázkou otázka spojenců hegemona. Z pohledu každé strany – "shora" i "zdola" platí: Buď rozštípneme my je – a vyhrajeme; nebo oni nás – a vyhrají. Zde hraje mimořádně významnou roli ideové zázemí, jakým disponuje ten, kdo má ambici stát se hegemonem. Bez něho se mu totiž nepodaří získat spojence, současně s tím udržet i vlastní identitu, a bez spojenců nemá šanci na úspěch.)

Avízo k dalšímu pokračování: To, co jsem napsal, se může někomu líbit a někomu ne, ale to není tak důležité. Logiku dějin nelze ošidit. Spíše stojí za to položit si otázku – kdo má u nás, v naší malé, ale hrdé zemi (ty, kteří se stali poskoky cizí moci k našincům nepočítám) blíže k tomu, aby se stal hegemonem úspěšných změn? Konkrétně startovní etapy dlouhodobých proměn, které budou iniciovány lokálně a prostupně v podobě dalších změn přerostou v globální změnu, která pozvedne lidskou pospolitost do vyššího levelu. Pokuste se odpovědět každý za sebe, ale vyhněte se pasti "přání otcem myšlenky". Zítra bude mít možnost porovnat naše odpovědi.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.

Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.

Třetí den - návštěva Temešváru. Při návratu jsem se stavil v poměrně velkém místním skanzenu na kraji města.

Skanzen je zajímavý tím, že ukazuje, jak se do této oblasti promítaly různé kultury. Včetně naší. V Bantustanu žije velké množství Čechů.

Poměrně dost se lze dočíst i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ban%C3%A1t

Jedno z nejstarších obydlí.