REFORMY (340) Jílková k HCC

7. leden 2016 | 07.00 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji ohlas P. Jílkové.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Petra Jílková: HCC kontrakty

Velmi mě zaujaly příspěvky mých kolegů a současně odmítavé postoje diskutujících k HCC. Fakt, že sektor vysokoškolského vzdělávání je podfinancovaný a nezreformovaný (v porovnání s průměrem zemí EU/OECD – data viz můj příspěvek), bez dostatečné zainteresovanosti VŠ na uplatnitelnosti absolventů a neexistující ekonomické zainteresovanosti vysokých škol na dlouhodobé úspěšnosti absolventů je tvrdý/daný fakt.

Ještě bych uvedla několik svých postojů: Ano, souhlasím se školným na vysokých školách, ale za podmínky, že vyřeší finance a zkvalitní proces vzdělávání daného typu. Ano, souhlasím, že HCC je cestou. Ano, systém HCC musí být jednoduchý a musí myslet na "sociální dostupnost". Položme si otázku, zda stavět kudrnatý systém se spoustou výjimek a pravidel, zda by to nešlo "prostě nějak jednoduše", třeba i v různých fázích....

Z pohledu profinancování školného považuji za rozumné vybrat odložené školné jako součást platby z dosažených příjmů a souhlasím s kolegou Grebeníčkem[1] a "univerzitní daní". Jistě lepší, než stavět "Centrum" (viz MŠMT[2]) nebo vymýšlet jiné "tunely" v podobě myšlenky, že se zapojí komerční subjekty jako banky. Pokud bychom uvažovali o této variantě, určitě bych degresivní systém brala jako nadměrnou složitost i v kontextu argumentace, že bychom neměli trestat, za nadměrné příjmy. Zde bych zvažovala určení celkového školného za jednotlivé obory (tj. ekonomické školy jedna sazba) a možnost uhradit dnes (školné) nebo v budoucnu (odložené školené = školné + platba/ poplatek za odložení). Budoucí platba by se mohla strhávat procentem z budoucích příjmů až do stropu výše odloženého školeného. Nesouhlasím totiž s celoživotním strháváním určitého procenta z příjmu budoucího absolventa.

Dále k sociální dostupnosti. Zde bych dodala, že tento fakt (dle mého) řeší odložené školné, protože v daném momentě systém vysokého školství může vygenerovat absolventa i ze sociálně slabších poměrů. Co však v daném konceptu není řešeno, je zainteresovanost vysokých škol na budoucím uplatnění absolventů dané školy a nynější náklady studenta ze sociálních poměrů na ostatní jeho náklady s vysokou školou spojených. Na druhou stranu zde však v dané oblasti nebude nic nového, protože má možnost si platbu odložit a ostatní náklady financovat jako doposud. K další diskusi je pak výše školného nebo případné daně v kontextu nákladů vysoké školy a soukromé návratnosti daného studenta.



[1] GREBENÍČEK, P.: Historie a současnost HCC

[2] ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Studie proveditelnosti variant regulatorního rámce systému finanční pomoci studentům v terciárním stupni vzdělávání (organizační, procesní a ekonomická studie), 2010. [online]. Praha – MŠMT. [cit. 2015-10-02].   Dostupné z:  http://www.msmt.cz.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře