Jak na Nový rok... První sníh

1. leden 2016 | 11.52 |

Jak na Nový rok, tak po celý rok. A tak jsem napsall stručnou poznámku o "homo economicus" a vyrazil za prvním sněhem, který právě napadl. Ke štěrkovým jezerům v Kopčanech (u řeky Moravy na slovenské straně).

Konečně sníh - už jsem se bál, že letos žádný nebude.

Bobří práce.

Paráda.

Kachny vzlétly, husy statečně zůstaly na poli.

A tady je pár mých poznámek. Souvisí s procházkou, tj. s tím, jakou roli hraje prožitkové bohatství. Poznámky jsou určeny do části "Ohlasy" ve sborníku z konference "Lidský kapitál a investice do vzdělání", který právě teď rediguji.

K "homo economicus”

Velmi stručně k otázce tzv. "homo economicus" – člověk maximalizující svůj užitek v souladu se svými preferencemi na základě racionální volby. Často kritizovaný teoretickýkonstrukt z pozice nikoli-ekonomů.

Podle mě neoprávněně. Pojem "homo economicus" má pro neoklasickou ekonomii stejný význam jako "hmotný bod" pro klasickou fyziku. Je abstrakcí, která umožňuje řešit celou řadu úloh. A podobně jako některé úlohy klasické fyziky s pojmy "hmotný bod", "ideální plyn", "ideální kapalina" nevystačí, a proto i klasická fyzika nachází přesnější a rozvinutější, tak to činí i neoklasická ekonomie s pojmem "homo economicus", rozšiřuje jej o různé podoby "omezené racionality", přichází s konceptem tzv. "behaviorální ekonomie" apod.

A podobně jako klasická fyzika překročila svá omezení jak ve směru relativistické, tak ve směru kvantové fyziky, hledá podobný zásadní přesah i ekonomická teorie.

Jakým směrem? – Na to existují různé názory. Podle toho, který zastávám, je nejdůležitějším směrem přesah k tomu, co nazývám "ekonomií produktivní spotřeby". Ta si všímá příjmových efektů spotřeby, považuje převážnou část spotřeby za investování do budoucího příjmu. Prožitkový mechanismus, který neoklasická ekonomie považuje za cílotvorný v podobě "maximalizace užitku", je zde chápán jako mechanismus, prostřednictvím kterého se rozhodujeme, pokud jde o dlouhodobou životní strategii (kterou lze vyjádřit i jako maximalizaci současného hodnoty budoucího příjmu, ale to je jen jedno z možných vyjádření).

Především však má ekonomický model člověka v konceptu ekonomie produktivní spotřeby existenciální dimenzi. Reálnou náplň života člověka chápeme na zpřítomňování minulých prožitků při prožitkovém vztahování se k budoucímu. Takováto představa je také jen abstrakcí a vyjadřuje realitu jen přibližně. Ovšem mnohem vhodněji, pokud jde o současná dilemata člověka.

Tato představa je důležitá ještě z jednoho hlediska. Mnozí se domnívají (a Tomáš Sedláček jim svou "Ekonomií dobra a zla" mluví z duše), že "cynický" obraz "ekonomického člověka" musí být doplněn vírou v dobro a apelem na drobro, jinak "to špatně dopadne". Považuji takový názor za principiálně chybný. Čím více přesvědčíme část lidí o potřebě věřit v dobro a uznávat dobro, tím více je jako bezbranné vystavíme (jako oběti) důsledkům špinavých her, které se dnes hrají. Mnohem důležitější je naučit lidí tomu, aby tyto špinavé hry prohlédli a naučili se bránit. S použitím svého rozumu a dobré teorie. K tomu nestačí jen apelovat na přirozenou potřebu velkého množství lidí "dělat dobro" a "být dobrým". K tomu je důležité to, aby v sobě odhalili prakticky neomeznou schopnost zintenzívňovat své "přítomné bytí (Dasein)" prožitkovým vztahováním se k budoucím na základě zpřítomňování minulého. Důležité je nejent to, aby člověk uznával myšlenku dobra, ale aby byl motivován k aktivní obraně vůči zlu, které v současné době vybujelo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.75 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak na Nový rok... První sníh ondrey 01. 01. 2016 - 23:26