REFORMY (332) Čechák: Komplexně o vzdělání/6

30. prosinec 2015 | 07.41 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování významný příspěvek Prof. V. Čecháka věnovaným komplexnímu pohledu na problematiku role vzdělání v současných podmínkách.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Charakter a funkce vzdělání v kontextu současného vývoje. – 6. část

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

Struktura oborové nabídky technického vzdělávání a požadavky trhu práce

"Oborová nabídka škol (středních i vysokých) odpovídá zájmu studentů, ale nikoliv požadavkům firem na profesní kvalifikaci."[1] Toto konstatování zaznívá velmi často na diskusích o kvalitě a struktuře vysokoškolského vzdělávání, zejména z řad představitelů podniků a podnikatelských svazů, ale i z řad politiků a odpovědných pracovníků státní správy. Zaznívalo i na všech dosud realizovaných "fórech" v rámci "Roku průmyslu a technického vzdělávání". Stejně tak se lze s tímto názorem setkat i u většiny občanské veřejnosti.

Tento problém není novou záležitostí. Otázku přizpůsobování oborové struktury studijních programů řeší každá společnost, každá země, víceméně všechny členské země Boloňského procesu.

Pokud v tomto "řešení" společnost (tj. příslušné instituce a vysoké školy) zaostává, může docházet a také dochází k disproporcím mezi oborovou (profesní) strukturou absolventů škol (vysokých i středních) a požadavky potenciálních zaměstnavatelů. Úspěšnému řešení tohoto problému měly (mají) napomoci "Evropské kvalifikační rámce" zpracované s doporučením, aby k nim bylo přihlédnuto, při návazném zpracování "Národních kvalifikačních rámců". S tímto záměrem byl i v České republice realizován Individuální národní projekt (dále IPN) "Q-Ram", pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.[2]

Základním cílem řešení tohoto projektu bylo, na základě analýzy obsahu klíčových činností jednotlivých typových profesí, vytvořit návrh na optimalizaci "deskriptorů" používaných pro charakteristiku znalostí a dovedností, jimiž bude disponovat absolvent příslušného studijního programu (bakalářského, magisterského, doktorského). Získání těchto znalostí a dovedností mělo být zajištěno "obsahem" předmětů začleněných do daného studijního programu (oboru). Výstupy z tohoto projektu nesporně mohou přispět k usnadnění vzájemné komunikace mezi vysokými školami a podniky (jako potenciálními zaměstnavateli absolventů). Předpokládá to však, že s nimi budou vysoké školy pracovat, a současně že s nimi budou obeznámeni představitelé (nebo příslušní pracovníci) spolupracujících podniků.

Zmíněný projekt "Q-Ram" byl ukončen v r. 2012 a vysoké školy (stejně jako případní zájemci z řad podniků) s ním byli seznámeny (resp. s jeho výsledky a doporučeními) v následujícím roce. Do přípravy studijních programů se tyto výsledky a doporučení promítnou nejdříve v tomto a následujícím akademickém roce. Absolventi těchto programů vstoupí na trh práce nejdříve (v případě absolventů bakalářského studia) za 4 roky, eventuálně za 6 let (v případě magisterského studia). Na základě dosavadních zkušeností lze předpokládat, že za tuto dobu může dojít (a zřejmě také dojde) k výraznému posunu v požadavcích na znalosti a dovednosti především v technických profesích. I přesto je projekt "Q-Ram" významnou inspirací, i svým způsobem metodickým nástrojem ke zvýšení racionality a "věcnosti" ve vzájemné spolupráci a komunikaci vysokých škol, především technických, a konkrétních podniků.

V komentářích k závěrečným výstupům[3] ze zmíněného projektu autoři upozorňují na nutnost průběžné korekce požadavků na odborné znalosti a dovednosti absolventů příslušných technicky zaměřených studijních programů na základě požadavků představitelů podnikové sféry. V uplynulých třech letech některé vysoké školy (ale i vyšší odborné) přistoupily k "pilotnímu" ověření "doporučení" obsažených v závěrečných výstupech, ale dosud nedošlo ke kvalifikovanému vyhodnocení jejich zkušeností.

Základním problémem pro zvýšení vzájemného souladu kvalifikační struktury absolventů s požadavky průmyslu je kvalifikovaná predikce vývojových změn (či inovací) technických a technologických procesů včetně (či spíše "především") jejich dopadů na kvalifikační náplně příslušných profesí. Je nutno vzít v úvahu stále se zrychlující proces technických a technologických změn na straně jedné a na druhé straně skutečnost, že studium, zejména magisterské studium, technických oborů trvá v průměru 5 let. Zmíněná "predikce" požadované kvalifikační struktury, pokud by měla přispět k řešení problému, by se musela vztahovat minimálně ke stejně dlouhému časovému intervalu. Dosavadní zkušenosti s predikcemi požadované profesní struktury však ukazují jejich nepoměrně nízkou validitu.

Nízká validita predikce požadované profesní struktury (oborů) absolventů je však pouze jedním z možných faktorů, způsobujících relativně vysokou disproporcionalitu mezi strukturou absolventů, zejména technických vysokých škol, a požadavky trhu práce. K dalším problémům, poměrně závažným, patří i jejich jak odborná tak i obecně vzdělanostní úroveň. Úspěšnost absolventa na trhu práce a jeho "atraktivita" pro potenciálního zaměstnavatele je podmíněna "aktuálností" jeho odborných znalostí a dovedností, ale také "intelektuálním" vybavením, které podmiňuje jejich reálné uplatnění.

V této souvislosti se vyskytuje řada názorů, a to i mezi pracovníky vysokých škol, poukazujících na to, že na vysoké školy technického směru nastupuje spíše "průměrná" než "excelentní" část populace. Skutečností je, že zatím co pravděpodobnost přijetí na vysoké školy technického směru je přibližně 50%, pravděpodobnost přijetí ke studiu práva je přibližně 21%.[4] V důsledku toho se na vysoké školy technického směru hlásí absolventi středních škol spíše s podprůměrnými studijními výsledky. To vede na jedné straně k relativně nadprůměrné neúspěšnosti při studiu, ale také k menšímu počtu "vynikajících" absolventů mezi těmi, kdo studium úspěšně ukončili. V následujících letech bude nutno zaměřit pozornost nejen na zvýšení zájmu o studium technických oborů pro mladou populaci, ale i výrazně zacílit orientaci především na získání části populace s výraznými studijními předpoklady.

I když, jak jsme se zmínili, v posledních letech mírně vzrůstá zájem o studium technických oborů, vzhledem k populačnímu vývoji dochází a přibližně v následujících letech bude tento trend pokračovat, k absolutnímu poklesu počtu jak zájemců o studium, tak i počtu absolventů technických oborů. To se týká jak vysokých, tak i středních škol technického zaměření. Regionální prognózy, které byly zpracovány z iniciativy podnikatelských svazů, týkající se vývoje potřeby kvalifikovaných technických pracovníků ukazují stále se zvyšující rozdíl mezi předpokládanou potřebou technicky kvalifikovaných pracovníků a počtem absolventů technických oborů, který se bude v následujících letech stále zvyšovat. Je to dáno, mino jiné, i skutečností, že budou sféru ekonomické aktivity opouštět relativně "silné" populační ročníky, zatímco do ekonomické aktivity se budou zapojovat (předpokládaně až do r. 2024) relativně populačně slabé ročníky. Praktický příklad důsledků této situace ukazují výsledky výzkumu, realizovaném v nejprůmyslovějším regionu ČR – v Moravskoslezském kraji (viz tab. 2):

Tab. 2:

Zatímco v r. 2015 (jak z přiložené tabulky vyplývá) je očekávaný rozdíl mezi předpokládanou potřebou trhu práce a předpokládaným počtem technicky vzdělaných absolventů (středoškolských) necelých 5%, v r. 2021 může být tento rozdíl již téměř 75%. Závažnost problému potvrzuje i skutečnost, že podle předběžných výsledků evidence podaných přihlášek ke studiu na střední školy v tomto roce opět výrazně převažuje zájem o studium na gymnáziích. Přihlédneme-li k tomu, že část odpovídající populace nastoupla již po ukončení čtvrtého, eventuálně šestého ročníku základní školy na víceletá gymnázia, přesahuje zájem o tyto školy téměř třetinu příslušného populačního ročníku. Zvážíme-li, že převážná část absolventů gymnázií při vstupu na vysoké školy upřednostňuje ekonomické, právní a humanitní obory, zužuje se počet "kvalitních" potenciálních zájemců o vysokoškolské studium technických oborů ještě více. Za těchto okolností, tj. poklesu populační křivky a orientace převážné částí absolventů středních škol s lepšími studijními předpoklady na jiné než technické vysokoškolské studium, výrazně vzrůstá význam kvality a zvýšení efektivity technického vzdělávání, včetně výraznějšího přizpůsobení kvalifikačního profilu absolventů potřebám podnikatelské sféry.

(Pokračování)



[1] Viz "Budoucnost technického vzdělávání", příloha Hospodářských novin, 3. března 2015.

[2] Národní kvalifikační rámec terciálního vzdělávání České republiky, MŠMT, Praha 2012.

[3] Národní kvalifikační rámec terciálního vzdělávání České republiky, MŠMT, Praha 2012.

[4] Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2014, str. 649

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář