REFORMY (330) Čechák: Komplexně o vzdělání/4

28. prosinec 2015 | 07.14 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování významný příspěvek Prof. V. Čecháka věnovaným komplexnímu pohledu na problematiku role vzdělání v současných podmínkách.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Charakter a funkce vzdělání v kontextu současného vývoje. – 4. část

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

Přesto však, zejména ze strany podnikatelských subjektů, zaznívají názory na "nedostatečnost" vazby studijních oborů na "pracovní náplně" většiny profesí, u nichž je požadována vysokoškolská kvalifikace. Ke zlepšení situace v tomto směru by měly přispět "národní kvalifikační rámce", které mají zajistit podstatný soulad zmíněných "pracovních náplní" s požadavky  na "znalosti a dovednosti" absolventů příslušných studijních oborů.

Na druhé straně je zřejmé, že nelze "redukovat" vysokoškolské vzdělání na profesní přípravu, stejně jako nelze "lidský život" redukovat na profesní kariéru.

Je otázkou, zda od vysokoškolsky vzdělaného občana očekává nejen zaměstnavatel, ale společnost "jen" a pouze úspěšný výkon profese či "něco více"? Funkci a poslání vzdělání charakterizuje i jeden ze základních strategických dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "Strategie vzdělávací politiky České republiky do r. 2020". Ve zmíněném dokumentu se uvádí: "V nejobecnější rovině lze charakterizovat základní smysl a cíle vzdělávání takto:

- osobnostní rozvoj přispívající ke zvyšování kvality lidského života

- udržování a rozvoj kultury jako soustavy sdílených hodnot

- rozvoj aktivního občanství vytvářející předpoklady pro solidární společnost a demokratické vládnutí

- příprava na pracovní uplatnění" [1]

"Vysokoškolský diplom a promoce není a nemůže být "glejtem" na specializované povolání, ale "znamením" získaného (univerzitního) vzdělání."[2] V tomto smyslu vysokoškolské vzdělání není "jen" získáním profesní kvalifikace, ale i základem pro osobnostní (nejen profesní, ale "i" profesní) celoživotní rozvoj. (Jehož organickou součástí je i "celoživotní učení".) Je také symptomem toho, co bývá v sociologické literatuře označováno termínem "společenský status".

Lze jistě souhlasit s tím, že společenské poslání vysokých škol nelze redukovat na funkci "dodavatele" kvalifikované pracovní síly pro podnikovou sféru. Tím však nelze snižovat význam profesní přípravy v rámci vysokoškolské výuky. Profesní "diletant" těžko může získat pozici, tím méně prestiž "Humboltovského vzdělance".

Problematika profesní přípravy, zejména její kvality, tj. kvality absolventů jak středního, tak vysokoškolského vzdělání, je neustále předmětem diskusí mezi vzdělávací sférou a představiteli jak aktuálních, tak i potencionálních zaměstnavatelů. Soustřeďuje se zejména na otázky diference mezi "profesní strukturou" absolventů vstupujících na "trh práce" a vhodnosti obsahu získaných znalostí v průběhu studia i schopnosti jejich praktického zhodnocení. Koncentrovaně se tato problematika projevuje zejména v oblasti technického vzdělání, ale týká se (v určité míře) i dalších profesí a oblastí vzdělávání.

Právě v oblasti technických profesí dochází v posledních letech ke stále se stupňujícímu rozdílu mezi profesní strukturou absolventů jak vysokých, tak i středních škol a potřebou průmyslových podniků. Současně začíná podniková sféra pociťovat stále vzrůstající nedostatek kvalifikovaných pracovníků vůbec. V této souvislosti se můžeme často setkat s úvahami (nejen v České republice, ale i v ostatních evropských zemích) o "malém" zájmu mladé generace o studium technických oborů a v souvislosti s tím i o situaci v oblasti technického školství. Proto budeme této problematice věnovat více pozornosti.[3]

Zejména ze strany průmyslových podniků, ale i od představitelů státní správy, se stále častěji setkáváme s kritickými komentáři zdůrazňujícími nedostatek odborníků (a to nejen s vysokoškolskou kvalifikací) zejména v technických oborech.[4] Lze konstatovat, že je to právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických profesích, který představuje zásadní limitaci dalšího rozvoje a zejména požadovaného zvýšení konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu průmyslu. Je-li tato situace víceméně charakteristická především pro některé středoevropské země, zmíněný problém není uspokojivě vyřešen ani v rámci Evropské unie. V souvislosti s hledáním příčin daného stavu a zejména se snahou o nalezení efektivního způsobu jeho výrazného zlepšení se velmi často obrací pozornost k současnému stavu, oborové struktuře a kvalitě odborného technického (nejen vysokého) školství.

V souvislosti s diskusemi o stavu technického a odborného školství, které probíhají v evropských zemích, ale v posledních letech velmi intenzivně i v České republice, se velmi často setkáváme s názorem, že dochází k výraznému poklesu zájmu mladé populace o technické profese a tím i k poklesu zájmu o studium jak na technicky zaměřených vysokých školách, tak i na středních a vyšších odborných školách. Ze strany představitelů podnikatelské sféry (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) se proto ozývá požadavek adresovaný školám i státní správě, aby zvýšily propagaci a popularizaci jak tradičních, tak i "moderních" technických profesí. Jednotlivé podniky (stejně jako jejich sdružení) těmto aktivitám věnují rovněž určitou (je otázkou, zda dostatečnou) pozornost.

Problém nedostatku kvalifikovaných odborníků nelze však dlouhodobě řešit pouze formou propagace a popularizace technických profesí. Je nutno věnovat náležitou pozornost i řešení řady dalších otázek. K nim patří bezesporu i uplatnitelnost absolventů technických oborů, a to jak aktuální (víceméně bezprostředně po ukončení studia), tak i dlouhodobá (případně celoživotní), na pracovním trhu. S tím souvisí i problematika "shody" oborové struktury absolventů technických škol (středních i vysokých) s požadavky (kvalifikačními) trhu práce tj. perspektivních zaměstnavatelů.

Pozornost je nutno věnovat také kvalitě, obsahové náplni, metodám a způsobu výuky jak "praktických" tak i "teoretických" předmětů začleněných do výukových programů, ale také jejich vzájemným vazbám. Specifickou problematiku představuje "průběžná" inovace obsahové náplně zejména odborných předmětů, tj. průběžná implementace výsledků technického a technologického pokroku do výuky. Při řešení tohoto problému se ukázala jako velmi přínosná úzká spolupráce škol (v první řadě vysokých, ale nejen vysokých) s konkrétními podniky, v nichž mohou absolventi nalézt své uplatnění. V neposlední řadě je nutno se seriózně věnovat i otázkám spojeným s výukou "matematiky", která v současné době představuje jednu ze základních bariér v přístupu a zájmu populace (a to nejen "mladé") o studium technických oborů a tím i o technické a technologické profese.

V dalším textu zaměříme pozornost na přístup k řešení zmíněných problémů v České republice.

(Pokračování)



[1] Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 19.5.2014

[2] Daniel L.: Internacionalizace a její smysl z historického hlediska. kredo.reformy-msmt.cz

[3] Právě problematice technického vzdělávání a jeho vývojovým trendům byla věnována mezinárodní konference, která se uskutečnila ve dnech 21. – 22. května 2015 v Polsku (Wisla).

[4] V České republice probíhá v tomto roce projekt "Rok průmyslu a technického vzdělávání", jehož součástí je výrazné posílení a v mnoha případech i změna charakteru spolupráce jak středních, tak i vysokých technických škol s průmyslovými podniky. V jeho rámci proběhla a je připravována řada veřejných diskusí za účasti představitelů státní správy (na úrovni členů vlády), představitelů průmyslu a vysokých i středních škol. Ze zmíněných "veřejných diskusí" již proběhlo fórum "Budoucnost technického vzdělávání" (Praha 12. 3. 2015), "Kvalita vzdělávání – kde jsme a kam směřujeme" (Pardubice 26. 3. 2015) a "Financování vzdělávání – financování technických VŠ" (Praha 16. 4. 2015). Připravují se další fóra: "Spolupráce ve vzdělávání: To je, oč tu běží" (Mladá Boleslav 6/2015), "Technické školství je in a cool" (Plzeň 9/2015), "Budoucnost průmyslu v regionech jsou inovace" (Ostrava 10/2015) a "Od myšlenky k byznysu – průmysl a inovace" (Brno 11/2015).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář