REFORMY (320) Sieglová: Kritické myšlení/2

16. prosinec 2015 | 07.00 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování podnětný příspěvek D. Sieglové věnovaný aktuální problematice kritického myšlení.

Konference proběhla úspěšně, bližší informace viz:
http://radimvalencik.pise.cz/2954-reformy-303-zprava-o-konferenci-lk.html

Dnes uveřejňuji druhou část.

Potenciály: Kritické myšlení a jazykové vzdělávání – část II.

Mgr. Dagmar Sieglová, MSE.D., Ph.D.

2                    Paradigma kritického myšlení

Výše zmíněné důsledky informační revoluce mění nároky a požadavky především na studijní návyky. Cílem studia již není kvantitativní přístup k informacím, ale jejich kvalitativní analýza. Systematické zpracovávání dat zahrnuje schopnost informace efektivně třídit a orientovat se v nich, materiál kvalifikovaně vyhodnotit, rozpoznat a identifikovat relevantní od nepodstatného. Při práci s obsahem se stanovují priority a je využíván pro rozdílné účely. V neposlední řadě je třeba učit se hledat souvislosti a získané poznatky zařazovat do kontextu.

Práce s informacemi má také praktický přesah. S ohledem na bezprostřední budoucnost studenti musí kultivovat dovednosti, jak získaný materiál a poznatky dobře využít v praxi. Ve studijním i profesním životě se očekává k dané problematice zaujmout osobní postoj, správně formulovat vlastní názor, a to jak písemně, tak i ústně, nabízet vhodná řešení na nově vzniklé situace a své postoje srozumitelnou formou zprostředkovat svému okolí. Student proto potřebuje rozvíjet dovednosti racionálně argumentovat, efektivně vyjednávat, zodpovědně se rozhodovat, účinně řešit problémy, nebo profesionálně prezentovat jak písemně tak ústně. Základním předpokladem je schopnost kritického myšlení.

V odborné literatuře existuje široká škála definic pojmu kritické myšlení. Pro pedagogické účely je proto vhodné hledat takové definice, které reflektují atributy vzdělávacího procesu. Diskuze v oblasti této problematiky staví na tzv. Bloomově taxonomii vzdělávacích cílů (Bloom 1956, Steel et al 2007b), jedné z nejvýznamnějších pedagogických teorií minulého století. Tato teorie se zaměřuje na hodnocení cílových dovedností vzdělávání ve vztahu k posloupnosti vývoje  poznávacího procesu. Bloom v rámci jednotlivých fází procesu učení popsal sekvenci šesti postupně gradujících kognitivních úrovní. Dle míry komplexnosti se jedná o následující řetězec myšlenkových operací: 1/ znalost, 2/ pochopení, 3/ aplikace, 4/ analýza, 5/ syntéza a 6/ hodnocení. Bloomova taxonomie se dočkala řady aktualizací a revizí, ke konci 20. století autoři Anderson, Krathwohl a spol. (2001) na jejím základě identifikovali dvě hlavní dimenze, a to 1/ základní doménu znalostní (znalosti faktů, pojmů a postupů) a 2/ vyšší doménu kognitivních procesů (srovnávání, vyhodnocování a aplikování).

Problematikou definice kritického myšlení se zabývají také současní experti na metody rozvoje kritického myšlení a jeho aplikaci do vzdělávání (Klooster 2001, Steel et al 2007a). Tito pro účely pedagogické definice nejdříve vymezují kognitivní procesy, které kritickým myšlením nejsou. Jedná se především o paměťové učení či memorování představující pouze fragment kognitivních funkcí formou mechanického uchovávání informací bez následné aplikace. Znalosti jako výsledek paměťového učení reprezentuje v rámci Bloomovy taxonomie (1956) pouze první článek celého poznávacího procesu, podle Andersona a spol. (2001) pak základní dimenzi znalostní. V období před informační revolucí tento přístup k učení ve vzdělávání převažoval, v době neomezeného přístupu k informacím a ukládání dat však ztrácí na relevanci. Další podobnou formou myšlení s absencí kritického přístupu je porozumění. Za účelem správné manipulace s předloženým materiálem nebo jeho využití k dalším účelům se přepokládá obsahu nejdříve porozumět, nicméně i zde se jedná o pasívní přejímání již existujících rámců, postupů nebo myšlenek, které jsou důležitým předpokladem pro kritické myšlení ale ještě ne jeho aktivní formou. Dle výše zmíněné taxonomie tato forma myšlení též spadá do základní dimenze znalostní, jelikož neaktivuje vyšší myšlenkové operace nebo poznávací funkce. Ve výuce je myšlenková operace porozumění aktivizována nejčastěji v průběhu výkladu, který je typický pro stále ve velké míře uplatňovaný styl frontálního vyučování. Poslední popsanou formou myšlení, které nekoreluje s principy kritického myšlení, je kreativní či intuitivní myšlení postavené spíše na spontánních reakcích než na kritické reflexi na dané téma. Tato forma myšlenkových operací je typická například v umění či ve sportu, ale vyskytuje se také v podobě často nežádoucích zkratkových reakcí na podněty vyžadující hlubší rozbor problematiky, porozumění a složitější řešení.

Kritické myšlení je v souvislosti s dvoudimenzionálním náhledem na Bloomovu taxonomii popsáno jako vyšší forma kognitivních procesů akcentující schopnosti analýzy, syntézy, vyhodnocení a následné aplikace (Anderson, Krathwohl a spol. 2001). Komplexní popis této formy myšlení nabízí David Klooster (2001), který definuje pět klíčových atributů kritického myšlení:

1 Kritické myšlení je nezávislé myšlení. Takový pohled předpokládá prostor pro tvorbu vlastního názoru a především pocit svobody myslet nezávisle.

2 Získávání informací je východiskem, nikoliv cílem kritického myšlení. Memorování či paměťové učení se pro potřeby současné společnosti stává nedostatečným, v souvislosti s kvantitou dostupných dat dokonce nedosažitelným.

3 Kritické myšlení začíná otázkami a problémy k řešení. Pro orientaci ve společnosti je určující "probuzení vnímavosti vůči problému a zájmům tyto problémy řešit" (Bean 1996).

4 Kritické myšlení vyhledává rozumné argumenty. Základními principy argumentace jsou tvrzení podpořená racionálně formulovanými důvody a nabídkou ověřitelných důkazů.

5 Kritické myšlení je myšlením ve společnosti. Pro člověka jako součásti společenského systému jsou schopnost otevřeného dialogu, diskuze, týmové práce a prezentace vlastních postojů základními atributy pro úspěšné fungování a přežití.

Nazíráno perspektivou výše zmíněných znaků se kritické myšlení stává klíčovou kompetencí pro moderní společnost. V prostředí infomační exploze je volba vlastního názoru již předpokladem, schopnost jej analyzovat a následně obhájit je východiskem pro účinné řešení problémů společnosti a základních otázek pokroku. Implementace principů kritického myšlení proto představuje také hlavní výzvu současnému terciálnímu vzdělávání.

3                    Historie a vývoj projektu RWCT

Paralelně s nároky na kvalitativní změny přístupu ke studiu se stává nezbytnou i potřeba rozvíjet stávající pedagogickou praxi. Myšlenka implementace principů kritického myšlení do metod práce ve vzdělávání byla poprvé zformulována a následně pilotována v rámci školské reformy z 80. let minulého století v mnoha školních distriktech v USA (Steel 2001). Následně byla zpracována autory Meredith a Steel (2000) do konceptu s názvem Čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading and Writing for Critical Thinking, dále jen RWCT). V současné době jsou tyto přístupy již plně integrované do moderních vzdělávacích systémů.

Po pádu komunistického režimu byly principy konceptu RWCT dále rozvíjeny v rámci projektu Orava financovaného z fondů USAID (United States Agency for International Development), koordinovaného slovenskými partnery v letech 1994 až 1999. Do projektu se zapojilo dohromady 24 států převážně střední a východní Evropy a některých postsovětských republik. Cílem projektu bylo iniciovat efektivní změny s využitím moderních metod výuky testovaných a aplikovaných u západních partnerů (Steel 2001:2).

Projekt Orava koncept RWCT dále rozšířil, a to ve dvou základních oblastech - rozpracoval metody cílené na rozvoj individuálních studijních dovedností a popisuje techniky tzv. ‘kooperativního učení' (Steel et al. 2007e). Představuje proto vyvážený systém metod zaměřených jak na studenty, tak na učitele. Tento projekt inicioval vznik tréninkových center, která prostřednictvím certifikovaný pracovníků nabízí podporu a možnosti dalšího vzdělávání pro jednotlivé pedagogy nebo vzdělávací instituce v rámci partnerských zemí.  

Iniciativa RWCT je zastoupena zastřešujícími organizacemi na lokální i globální úrovni. Portál Reading and Writing for Critical Thinking International Consortium nabízí teoretické i praktické materiály podpořené mezinárodním dialogem a výměnou zkušeností. V České republice tuto roli zastává tréninkové centrum organizace Kritické myšlení, o.s., které formou vzdělávacích a osvětových akcí spolupracuje se škálou neziskových organizací, vzdělávacích institucí na všech úrovních vzdělávání i se širokou veřejností.

(Pokračování)


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře