REFORMY (297) Kajzar: Cestovní ruch/4

23. listopad 2015 | 07.00 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a na přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování velmi významný příspěvek P. Kajzara, který pojímá cestovní ruch jako jedno z odvětví produktivních služeb v kontextu ostatních funkcí tohoto odvětví. Doplňuji jej svými poznámkami (pro snadnější odlišení modře).

Ke konferenci, která se rychle blíží (bude 28.11.2015, zájemci jsou srdečně zváni) uveřejňuji formou odkazů nejdůležitější údaje:

REFORMY (203) Informace o konferenci LK 2015

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2637-reformy-203-informace-o-konferenci-lk-2015.html

REFORMY (99) Odkaz na monografii

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Čtvrtá (závěrečná) část příspěvku P. Kajzara:

Cestovní ruch jako jedno z odvětví produktivních služeb - IV. část

Patrik Kajzar

5.  Cestovní ruch a sociální kapitál

Sociální kapitál získal zvýšenou pozornost v odborné literatuře již více než před 20 lety a byl studován na několika úrovních: a to na úrovni individuální, organizační, a společenské. Důraz na individuální úrovni je v tomto případě kladen na skutečné nebo potenciální výhody, které vznikají prostřednictvím formálních a neformálních vazeb s ostatními, pomocí budování sociální sítě kontaktů. Na organizační úrovni, sociální kapitál byl definován jako hodnota pro organizaci z hlediska vztahů vytvořených jejími členy za účelem jejich zapojení do kolektivního jednání. Role sociálního kapitálu byla rovněž prozkoumána na makro úrovni z hlediska jeho dopadu na blahobytu regionů nebo společností. Ve svých výzkumech sociálního kapitálu se řada odborníků shodla na tvrzení, že sociální kapitál má při tvorbě lidského kapitálunezastupitelnou roli. (Kajzar a Kozubková, 2007) Dle Kůsové (2007, 373) se cestování neobejde bez volného času a právě ve volném čase vznikají vazby a kontakty utvářející sociální sítě, v nichž se během společné aktivity formují normy a hodnoty, jež mohou být přenášeny i do jiných kontextů mimo volný čas. Jednotlivé volnočasové aktivity mají ale pro vytváření sociálního kapitálu různý potenciál. Za přínosnější jsou považovány aktivní (produktivní) formy trávení volného času, v rámci kterých dochází ve větší míře ke vzniku nových kontaktů a předávání znalostí. Významná je také kooperace a snaha o dosažení společného cíle vedoucí k sounáležitosti s dalšími členy sítě.

Úroveň některých forem sociálního kapitálu hraje jednu z nejdůležitějších rolí v rámci rozvoje vybraných forem cestovního ruchu v destinacích, regionech. Sociální kapitál působí uvnitř regionu prostřednictvím zdrojů, informací a znalostí, a to vše vede k rozvoji sociálního kapitálu. Důležitou roli v oblasti cestovního ruchu hraje jak kolektivní sociální kapitál (někdy nazýván také sociálním kapitálem jako veřejným statkem), který v sobě zahrnuje veřejné instituce a je důležitým faktorem pro ekonomický či hospodářský růst vybraného regionu. Další důležitou formou sociálního kapitálu, která může výrazně ovlivňovat cestovní ruch, je svazující sociální kapitál, kam zahrnujeme rodinu, přátelství, sousedství a pro území. Prostřednictvím loajality a důvěry uvnitř těchto skupin dochází k obraně skupin vůči negativním vlivům a vnějším externalitám. Obyvatelé vybraného regionu si tak mohou prostřednictvím této formy sociálního kapitálu chránit vlastní tradice, kulturu, místní folklór před vlivem současného moderního světa. Dalším druhem sociálního kapitálu, který ovlivňuje cestovní ruch je tzv. spojující sociální kapitál, která napomáhá k lokálnímu a regionálnímu rozvoji této oblasti prostřednictvím interakcí mezi různými sociálními skupinami na jedné straně a klíčovými aktéry (regionální a centrální instituce) na straně druhé. Prostřednictvím tohoto kapitálu může dojít k získání finančních prostředků a informací, které povedou k prosperitě místního obyvatelstva. Této formy lobbingu lze tedy využít k rozvoji vybraných forem cestovního ruchu v regionech, prostřednictvím finanční podpory regionálních, ale i centrálních institucí. Nesmíme zapomenout ani na korporační sociální kapitál, jenž zahrnuje různá dobrovolnická sdružení a dobrovolnické organizace v rámci místních tradic a folkloru, které pozitivně ovlivňují celkovou důvěru, ale i profesní sdružení, odbory a politické strany, které finálně vedou ke snížení sociální koheze na daném území. Další formou sociálního kapitálu, která může ovlivnit či ovlivňuje úroveň a rozvoj cestovního ruch vybrané oblasti, je kognitivní sociální kapitál, který cíleně vede místní aktéry ke vzájemné spolupráci prostřednictvím kognitivních (myšlenkových) procesů, norem, přesvědčení, postojů a hodnot. (Opička, 2012)

6.  Intenzifikace prožitků

Prožitek můžeme definovat jako přítomnost prožívané činnosti, aktivity duševní nebo tělesné, kterou je pro její komplexnost těžké popsat slovy, zážitek jako obraz vybavovaný si později jako otisk prožitku a zkušenost jako příležitost využít těchto otisků k řešení reálných životních situací. Přitom stopy v paměti zanechané zážitkem jsou mnohem hlubší a významnější než stopy vytvořené prostým sdělením. Dalo by se říci, že pomocí zážitků dochází ke změně způsobu myšlení a chování. (Ametyst, 2015)

Princip transformace produktu cestovního ruchu do zážitkového cestovního ruchu by měl splňovat následující podmínky: (Kolektiv autorů, 2008, s. 34)

a) propaguje skutečnou atraktivitu,

b) musí obsahovat prvek, který jsou zákazníci ochotni vyzkoušet – zažít,

c) turisté jsou ochotni za tento zážitek zaplatit,

d) zážitek musí být přenositelný (propagovat),

e) zážitek musí mít určitou míru variantního řešení dle individuálních přání zákazníka,

f) příprava produktu zážitkového cestovního ruchu musí mít k dispozici varianty pro různě zdatné zákazníky,

g) tradice (atraktivita) v zážitkovém cestovním ruchu musí být uvěřitelná – autentická,

h) do projektu musí být zapojen člověk, který danou tradici ovládá (je v dané tradici odborníkem,

i) nezbytnost dovednosti poutavého přiblížení tradice.

Následující obrázek představuje model, který je ideálním příkladem toho, jak vytvářet dokonalé produkty, které budou obsahovat všechny elementy zážitkového cestovního ruchu. Tento model nám může pomoci s rozdělením produktu na elementární části a nalézt způsoby jeho dalšího rozvoje. Čím lepší produkt cestovního ruchu, tím také vyšší jeho konkurenční výhoda pro firmu, která ho vytvořila a provozuje jej. Ve spodní části obrázku je znázorněn faktor vlivu, který má na zážitky klienta.

Obrázek č. 1: Trojúhelník přístupu k turistice cíleného zážitku

Zdroj: Webové stránky Spolku přátel tradic, 2015. Zážitková turistika [Online]. [cit. 2015-10-28]. Dostupné z http://www.ahscb.net/soubory/ZT.html

Zážitkový cestovní ruch se snaží působit na všechny úrovně, včetně té nejvyšší mentální. Základem je vybudovat pod dohledem expertů bezpečný uživatelsky přístupný a pochopitelný produkt CR, kde se návštěvník seznámí s prezentovanou atraktivitou a zapojí přitom první tři úrovně vnímání. Poté je mu umožněno na vlastní kůži si odzkoušet (cílený) zážitek, včetně hlubšího (populárně-vědeckého) vysvětlení, jak se dnes díváme na to, co si právě odzkoušel a zažil. Kombinace osobního prožitku a profesionálně prezentovaná analýza podstaty onoho prožitku (atraktivity) často vyvolá takovou reakci, že dojde k osobní mentální proměně, ke změně vnímání pohledu na prezentovanou problematiku (atraktivitu). Takovýto prožitek současně s analyzovanou podstatou a širším kontextem mnohdy v účastnících vyvolá zvýšení loajality k prezentované atraktivitě, vybuduje v nich dlouhodobější zájem o danou problematiku až po osobní angažovanost (hobby) či změnu životního stylu. (Kolektiv autorů, 2008, s. 34)

Výchova prožitkem (dobrodružstvím, skrze fyzicky náročné programy) si klade za cíl zvýšit připravenost a odolnost jednotlivých osob na každodenní životní stresy (např. ztráta dokladů, klíčů, ztráta cesty) a traumatizující životní události. Umožňuje rozvoj sebepojetí, sociálních vztahů a vztahů k životnímu prostředí. K tomuto rozvoji je velmi důležitá sebereflexe a reflexe sociální interakce. Typickými aktivitami jsou výpravy do obtížně přístupného terénu, trénink přežívání v přírodě, náročné vodácké akce, simulovaná slepota, simulace živelných katastrof apod. (Sdružení renesance krajiny, 2015.)

Závěr

Cestovní ruch je také stále velmi specifické odvětví, které využívá specifickou pracovní sílu a jejích znalosti. Cestovní ruch zahrnuje nejrůznější služby (např. ubytovací, stravovací, dopravní apod.) a je napojeno na řadu dalších odvětví (služby místní infrastruktury a specializované služby). Díky jejich činnosti tak rostou příjmy i v těchto navazujících odvětvích. Jedná se jednak o přímé vlivy, spojených s ubytovacími, stravovacími zařízeními, dopravci, cestovními kancelářemi apod. a také nepřímý vliv, který je spojen zejména s výstavbou těchto zařízení i zařízení pro volný čas, a dále také s výrobou nápojů, potravin a pohonných hmot.

V oblasti cestovního ruchu je také důležité investovat do lidského kapitálu formou vzdělávání s cílem získat speciální znalosti a kompetence. Na úrovni managementu důležitou roli hrají spíše průřezové dovednosti, kdy manažeři působící v cestovním ruchu často mají vzdělání v oblasti účetnictví, marketingu, práva, ekonomie, atd. Nicméně, od manažerů se očekává, že mají také následující dovedností a kompetence, mezi které patří znalosti informačních technologií, znalosti o obchodních dovednostech a strategickém plánování, strategických aliancích, manažerských dovednostech spočívající v řízení prostřednictvím vizí a hodnot, komunikační dovednosti v několika jazycích apod.

Cestovní ruch plní několik významných nezastupitelných funkcí, kterou je jednak rekreačně zdravotní funkce, která je spojená s poskytnutím služeb zaměřených na lázeňské pobyty se širokou škálou lázeňských procedur, zdravotní cestovní ruch, wellness, beauty, různé fitness programy a programy zaměřené na regeneraci, relaxaci, rekondiční pobyty apod. Další funkcí je kulturně poznávací funkce cestovní ruchu, která je důležitá pro kultivaci duševních hodnot člověka a obohacení jeho vnitřního života. Pomáhá jednak utvářet kulturní zájmy, resp. napomáhá jejich realizaci, učí rozpoznávat a vážit si kulturní dědictví vlastního národa a jiných národů. Výchovně vzdělávací funkce cestovního ruchu má pomoci k porozumění jazykům jiných národů a je spojená k interkulturnímu vzdělávání, ke kterému nepřispívá pouze samotný pobyt v zahraničí (či jiná interakce s cizí kulturou), ale i to, jak si zážitek vyložíme, co pro nás znamená, jak mu rozumíme a s jakými emocemi ho prožíváme. Interkulturní komunikace je pravděpodobně důležitější dnes, než v jakémkoli jiném období lidských dějin. Jedním z hlavních důsledků tohoto trendu je, že budoucí úspěch v navazování kontaktů s místním obyvatelstvem, bude stále více záviset na schopnosti jedince efektivně a vhodně komunikovat a přizpůsobit se místní kultuře. Vědecko-informační funkce je jednak spojená s pořádáním kongresů, konferencí, sympozií, apod. a vyznačuje se zejména tím, že účastníci cestují do kongresových míst za účelem výměny vědeckých a odborných poznatků, informací a zkušeností. Ve výměně informací a poznatků mají zásadní roli informační a komunikační technologie, kdy informace představují konkurenční výhodu na trhu. Proto je pro subjekty cestovního ruchu nezbytné využívat potenciál informačních a komunikačních technologií, které jim tuto výhodu na trhu mohou zajistit.

Sociální kapitál má při tvorbě lidského kapitálu nezastupitelnou roli. Cestování je spojeno s volným časem, ve které vznikají vazby a kontakty utvářející sociální sítě, v nichž se během společné aktivity formují normy a hodnoty, jež mohou být přenášeny i do jiných kontextů mimo volný čas. Součástí cestování by měl být také nějaký prožitek, který představuje právě probíhající aktivitu, ať už se jedná o tělesnou nebo mentální, je spojenou s aktivitou prožívání. Pokud po určité době si vzpomeneme na prožitek, který jsme prožili, pak jej označujeme jako zážitek. A právě na prožití nevšedních zážitků se bude oblast cestovního ruchu čím dál více zaměřovat i do budoucna.

K tomu poznámka:

V dalším rozpracování problematiky cestovního ruchu jako jednoho z velmi významných ekonomických odvětví a jako odvětví, která má i důležité produktivní funkce při nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu bude nutné podrobněji prozkoumat vztah mezi vývojem finančních trhů a financováním využívání investičních příležitostí v tomto odvětví. Jde o následující:

- Rozlišit zdroje financování (individuální, soukromé institucionální, veřejné).

- Jaké finanční produkty se uplatňují při rozvoji různých oblastí cestovního ruchu a při různých akcích v rámci cestovního ruchu.

- Identifikovat oblasti, kde v důsledku nevyvinutosti finančních trhů dochází k výraznému nevyužívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a využíváním investičních příležitostí.

- Rovněž tak ukázat a utřídit případy pozičního investování v oblasti cestovního ruchu, tj. případy, kdy investování ze soukromých zdrojů slouží k omezení možnosti využívání investičních příležitostí jinými subjekty a ve svých důsledcích vede k ekonomické, sociální a informační segregaci.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: REFORMY (297) Kajzar: Cestovní ruch/4 ondrey 23. 11. 2015 - 16:40