REFORMY (288) Roučka: Makro a mikro pohled na LK

14. listopad 2015 | 07.00 |

V rámci přípravné diskuse k 18. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, viz

http://radimvalencik.pise.cz/2820-reformy-262-predkonferencni-diskuse-se-rozbehla.html

uveřejňuji stručnou úvahu studenta VŠFS Jana Roučky:

Makroekonomický a mikrekonomický pohled na lidský kapitál.

Jan Roučka

Na lidský kapitál lze nahlížet z mnoha hledisek. Mikroekonomický pohled je takový že dáváme do souvztažnosti dosažené vzdělání v závislosti na možné budoucí mzdě. (Horní část obrázku)

Na druhou stranu tu máme i pohled makroekonmický, který pracuje s celkovými výstupy, tzn. Analýzou vlivu vzdělání a lidského kapitálu na celkový ekonomický růst a následné hodnocení daných výstup. (Dolní část obrázku)

Makroekonomický pohled tedy ukazuje danou problematiku v komplexním světle. Kde vzdělanější jedinci mají významnější vliv ve společnosti než ty méně vzdělaní.
(Osobně mi to přijde jako velký paradox a záleží na mnoha vlastnostech a faktorech které jsou specifické v každé zemi a především kulturní odlišnosti zde hrají prim).

Vyšší lidský kapitál nemusí automatický generovat, jak se píše v literatuře i jiné výnosy než ty finanční, které jsou ve formě sociální (zodpovědnější přístup k životu, ochrana životního prostředí atd.)
Ano, tyto sociální faktory mohou být generovány, ale mohou být kulturně potlačeny do té míry, že se můžou stát až negativním faktorem ve společnosti. Připomeňme si situaci Říma či dnešní problémy v Sýrii.

Pokud analyzujeme lidský kapitál z mikroekonomického pohledu, tak lze vycházet z domněnky, že jedině jednotlivci rozhodují o způsobu a míře svého vzdělání a vzdělávání, zdraví a další sociální, kulturní, duchovní aspekty dnešní doby.Tyto všechny aspekty podléhají jednoduché teorii nákladů a výnosy (co musím obětovat a co na druhou stranu získám).

Příklad: Rozvoj lidského kapitálu mi přinese lepší výnos nebo jiné nepeněžité zisky, ale musím zhodnotit i to, jestli mi ušlý čas, který je nenávratný za to úsilí stál.

Efekt příliš vzdělaného národa.

Podle G. S. Beckera je odborná příprava a vzdělávání z hlediska investování do lidského kapitálu nejdůležitější. Výše a růst příjmů je přímo úměrná dosaženému vzdělání. Logicky je jasné že lidé s vyšším vzděláním dosáhnou i na vyšší příjmy (tomu ale tak nemusí být, pokud zapůsobí efekt příliš vzdělaného národa).

Krásným příkladem je USA, kde vysokoškolští absolventi vydělávali o 40-50% více než středoškoláci. Počátkem let 70. se tento trend ve mzdách začal snižovat. Jedním z možných důvodů bylo tzv. přesycení pracovního trhu vysokoškolskými absolventy.

Toto přesycení vytvořilo konkurenci mezi absolventy do takové míry, že zaměstnavatelé nemuseli dávat maximální mzdu, kterou by byli bývali ochotni nabídnout dříve (při nedostatku nebo vyváženém poměru na pracovním trhu).

"Efekt příliš vzdělaného národa"

Tento efekt se následně projeví v poklesu poptávky po vysokoškolském vzdělávání.

(Pokračování dalším příspěvkem)




Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář