Jen Sobotkův úlet? Ne - projev krize globální moci

28. září 2015 | 16.51 |

Vypadá to jen jako menší Sobotkův trapas. Ve skutečnosti je to projev krize současného způsobu generování globální moci: Jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím globální koordinace struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad ztrácejí funkčnost. Celý perverzní systém se začíná rozpadat. V tuto dobu je mimořádně významné ukázat, že existuje pozitivní alternativa.

O tom, jak funguje současná moc, z článku, který připravuji na mezinárodní konferenci, která proběhne 2. října:

Fungování současné moci

V této kapitole si ukážeme, jak funguje moc, která vyrůstá ze struktur založených na vzájemném krytí a jejich penetrování do institucionálního systému. Uvedené struktury jsou typem sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.

Při jejich propojování v globálním měřítku a uplatňování jejich vlivu v lokálních podmínkách hrají klíčovou roli jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím těchto struktur. Jedná se o spontánně se utvářející skupiny osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.

K zabezpečení globální koordinace si jádra vyjednávání vlivu vytvářejí základní globálně sdílené ideové paradigma. Jedná se o souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.

Struktury založené na vzájemném krytí prorůstají se strukturami založenými na investování do společenské pozice. Jedná se o pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.). Struktury založené na pozičním investování mají podobu spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.17 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře