Mistr (K. Gott) na našem (VŠFS) plese
Na vystoupení Karla Gotta na plese Vysoké školy finanční a správní jsem čekal spíše se zvědavostí, než že bych se těšil na nějaký silný zážitek. A jak se mně to stává často, mýlil jsem se. Viděl a slyšel jsem něco, co se jen tak nevidí a neslyší.
Těsně před začátkem se v prostoru před pódiem shromáždilo takové množství lidí, že se skoro nebylo možné hnout. Přitom, což mě trochu překvapilo, velké procento mladých, pro které není zážitek z vystoupení Mistra spojen s nostalgickými vzpomínkami.
Jakmile se Mistr objevil, zavládlo značné vzrušení. Patrně i on sám prožíval určité napětí. Velmi brzy zjistil, že atmosféra je přátelská a spontánní. A tak předvedl, co umí. Bez playbacku. Naplno. Se vtipnými komentáři a přídavky. S takovým nasazením, jako kdyby to byl jeho poslední koncert v životě. Velmi podobný styl, jako má Lucie Bílá. A byl to zážitek. Hodně silný. Profesionální poctivost, schopnost prožívat reakce a cítění publika, být s těmi, co ho vnímají, upřímnost sdělení. Pokud jsem neformální označení "mistr", které jsme používali s kolegy při diskusi o tom, co nás čeká, bral s určitou ironií, tak při jeho vystoupení jsem slyšel a viděl skutečného Mistra.
Dík Karle a ještě moc takových vystoupení.