V Bulharsku (2) Kableško a konference

10. září 2015 | 07.00 |

Vrátil jsem se z týdenní konference v Bulharsku. Na jedné straně potvrdila obecný trend, že vědu o společnosti dnes spíše "vykazujeme", než abychom ji zaměřili na aktuální problémy, ale na druhé straně také to, že si tento problém vědci uvědomují a přemýšlejí, co s tím dělat. Aby se situace změnila, ale oni přitom "nevybočili z řady". Takže to ještě nějakou chvíli potvrvá, než dojde ke změně. Diskuse v kuloárech a v rámci společenského programu tak byly mnohem zajímavější, že to, co se odehrálo v rámci "povinného programu". Nejvíce mě potěšil zájem o koncept hry typu TITANIC, kterému se nyní věnuji. Přestože na půdu "seriózní" konference se zatím ještě jaksi "nehodí".

Přináším pár zážitků z toho, co jsem viděl a zažil mimo konferenci. Do druhého dílu jsem zařadil obrázky z cesty na konferenci, konference a okolí místa konference.

Foto 1: Dostat se z letiště do hotelu lze buď poměrně snadno taxíkem, ale to není levné. Nebo se musí člověk vyznat v místní dopravě. Už to umím. Pak jsou finanční náklady zanedbatelné. Když někdo bude mít zájem, poradím mu, jak se z letiště u Burgasu (Sarafeva) dostat na Sluneční Probřeží, do Burgasu nebo až do Elenite. Veřejná doprava (když poznáte a pochopíte její logiku) funguje perfektně. Využil jsem cestu přes velmi milé a zajímavé městečko Kableško, které je na úpatí kopců. Na ty jsem na chvilku vyběhl, protože mi zbývalo trochu času. Stálo to zato. Uznejte. Vpravo v dálce je Primorsko. Směrem doleva Sluneční Pobreží a Nesebar (nejsou vidět).

Foto 2: V dálce jsou Jelení hory. Vpravo moře, není vidět.

Foto 3: Místo jednání bylo příjemně klimatizované, ale cítil jsem se trochu jako v obřadní síni. Tak morb idní to není ani ve Strašnickém krematóriu.

Foto 4: Za to na pobřeží. Vítr, volnost, vlny, písek, paráda.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář