V Bulharsku (1) Přistání a želvičky

9. září 2015 | 07.00 |

Vrátil jsem se z týdenní konference v Bulharsku. Na jedné straně potvrdila obecný trend, že vědu o společnosti dnes spíše "vykazujeme", než abychom ji zaměřili na aktuální problémy, ale na druhé straně také to, že si tento problém vědci uvědomují a přemýšlejí, co s tím dělat. Aby se situace změnila, ale oni přitom "nevybočili z řady". Takže to ještě nějakou chvíli potvrvá, než dojde ke změně. Diskuse v kuloárech a v rámci společenského programu tak byly mnohem zajímavější, že to, co se odehrálo v rámci "povinného programu". Nejvíce mě potěšil zájem o koncept hry typu TITANIC, kterému se nyní věnuji. Přestože na půdu "seriózní" konference se zatím ještě jaksi "nehodí".

Přináším pár zážitků z toho, co jsem viděl a zažil mimo konferenci. Do prvního dílu jsem zařadil přistání (krásně jsme viděli saliny mezi letištěm a Burgasem) a želvičku. Spatřil jsem ji na lesní cestě kousek od hotelu. Celkem tři. A pak i hnízdo, ze kterého vylezli před nedávnem malé želvičky.

Foto 1: Pohodově se blížíme k Burgasu. Do přistání zbývá pár minut.

Foto 2: Burgas. Centrum a jezera - zbytky moře -, které jej obklopují.

Foto 3: Saliny. Sůl se zde vyrábí dosud. Jednotlivé úseky jsou krásně vybarveny vysráženými příměsemi i specifickou vegetací.

Foto 4: Jedna ze tří želviček, které jsem potkal. Při pohlazení se jen trochu přikrčily.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář