Žluté lázně a perspektiva univerzitního školství 2

28. srpen 2015 | 07.57 |

Včera jsem v obecně teoretické rovině naznačil některé možnosti zvýšení efektivnosti univerzitního školství. A to souvislosti s nejvýznamnější letošní akcí, kterou pořádá Vysoká škola finanční a správní – setkání všech, co jsou s touto univerzitou spřízněni (Open Party Společenství škol), ve Žlutých lázních v pondělí 31. srpna odpoledne, viz:

http://www.vsfs.cz/?id=1013&z=590

Tato akce, které se účastní několik tisíc lidí, symbolizuje orientaci naší univerzity na vytváření absolventské sítě, která umožňuje celoživotní spolupráci mezi "mateřskou vysokou školou" a těmi, které připravila na profesní dráhu. Zde jsou obrovské rezervy ve zvýšení efektivnosti univerzitního vzdělávacího procesu ve smyslu uplatnění "produkce" univerzit na profesních trzích.

**

Dnes se pokusím ukázat na některé z nich v praktické rovině (z hlediska toho, co by bylo možné využívat a co není využíváno). K námětům (resp. nastínění určité představy) uvítám připomínky. Tuto představu dám formou toho, co by za určitých podmínek mohla každá univerzita dělat a co z určitých důvodů (o kterých budu hovořit ve třetí části, kterou uveřejním zítra) nedělá:

0pt; font-family:"Times New Roman","serif";mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-font-kerning:16.0pt;mso-fareast-language:X-NONE;mso-bidi-font-weight:bold">1. Univerzita promítá do zadání a následně do obsahu závěrečných prací (zejména diplomových) reálné problémy, tak jak jsou s využitím trvalého kontaktu s absolventy působícími v jednotlivých oborech (a podle specifiky těchto oborů) tyto problémy identifikovány.

2. Celé studium, od prvního ročníku, je zaměřeno na propojení osvojování poznatků s přípravou závěrečné práce, ve které student prezentuje své schopnosti podílet se v rámci týmu na řešení reálných problémů. Součástí ukončení každého předmětu je zpracování podkladu pro závěrečnou práci z hlediska toho, jak příslušný předmět doplňuje znalosti studenta z hlediska jeho uplatnitelnosti na profesních trzích a v rámci týmové práce.

3. Na začátku studia si student za pomoci pedagogů volí téma, které je z hlediska jeho specifických schopností nejvhodnější. Závěreční práce jsou z tohoto hlediska dobře utříděné, jsou přehledně uspořádány a v případě potřeby se může podívat, jak jsou využívány v praxi.

4. K tomu jsou rozvíjeny formy týmové spolupráce při zpracování závěrečných prací – a to jak mezioborové (spolupráce studentů z různých oborů na zpracování společného ročníkového výstupu), tak i meziročníkové (spolupráce studentů z různých ročníků na zpracování podkladu pro závěrečnou práci).

5. Každá závěrečná práce musí splnit jako jedno z hlavních kritérii následující: Musí posunout stávající zpracování příslušné problematiky o něco dál. Musí se přesně vymezit vůči tomu, co již bylo řešeno (a nejen v rámci dané univerzity), návazně k tomu uvést, co přináší dál oproti tomu, co již bylo zpracováno. Na jaké nové zkušenosti vycházející z praxe řeší, na jaké nové problémy reaguje, jak lépe a systematičtěji referuje o dané problematice apod. Může to být jen malý posun, ale musí být doložitelný a musí vycházet ze znalosti toho, co již bylo uděláno jinými.

6. Práce se orientují na problematiku generování a šíření inovací v daném oboru. Například v oboru malých a středních podniků se zabývají generováním a šířením inovací v oblasti organizace výroby, generováním a šířením inovací v oblasti získávání finančních či lidských zdrojů, generováním a šířením inovací v oblasti marketingu apod.

7. Na základě osobních kontaktů studentů z různých ročníků v rámci týmové práce během studia nacházejí čerství absolventi uplatnění prostřednictvím těch, kteří našli dobré uplatnění již dříve.

8. Výše uvedené pojetí vzdělávacího procesu umožňuje podstatně zvýšit jeho relevanci z hlediska praktických problémů. Zapojením studentů do řešení konkrétních problémů a využitím týmovosti umožňuje poskytovat intenzivní tok poznatků využitelných v praxi a na základě toho prostřednictvím absolventské sítě konkurenční výhodu jak absolventům, tak i firmám či institucím, ve kterých působí. Vytvoření této zpětné vazby pozitivně ovlivňuje univerzitní výzkum, do kterého jsou zapojeni i absolventi univerzity. Podobně jsou zapojeni i do pedagogického procesu.

**

Když se na možnosti zásadního zvýšení efektivnosti podíváme z hlediska výše uvedených možností, řekneme si – vždyť je to vše doslova na dosah ruky. A nepochybně nás napadnou otázky: Na čem to vázne? Proč se to již neděje? Co tomu brání?

O tom napíšu něco víc zítra. A o tom také bude řeč ve Žlutých lázních. Dostavím se tam cca ve 14.00 a budu se pohybovat v blízkosti velké šachovnice (počítám, že jako loni, sehraji pár partií). Ale doufám, že si s našimi absolventy popovídám o tom, jak výše uvedenou vizi realizovat, jak překonávat překážky, které brání jejímu naplnění.

Z loňského roku: Areál Žlutých lázní je obrovský. Zde je vidět, jak hustě byl zaplněn:

(Pokračování zítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře