Před 00: Proti xenofobii, nebo proti Zemanovi?

19. srpen 2015 | 22.10 |

Kdo si chce udělat objektivní názor na současné dění (nejen problém tzv. uprchlíků) podložený porovnáním různých pohledů, ať věnuje chvilku času dvěma vystoupením.

Na jedné straně obhájců a signatářů petice "akademiků":

Zde si může vybrat:

* Buď Milana Znoje v pořadu Interview na ČT 24 v úterý 18.8.2015, viz:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/215411058040818/video/

* Nebo pořadu Události, komentáře na ČT 24 v úterý 18.8.2015od 27. minuty pořadu, vystoupeníVáclava Hořejšího, viz:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/215411000370818/video/

Na druhé straně člověka, který se vyjádřil k současné realitě z opačné pozice na jedné méně významné soukromé televizi:

* Jedná se o vystoupení Stanislava Novotného na DVTV v pořadu Téma dne 18.8.2015:

http://video.aktualne.cz/dvtv/zapad-je-pokrytecky-vuci-uprchlikum-i-rusku-tvrdi-aktivista/r 5655856e450c11e5a896002590604f2e/

V souvislosti s vystoupením Stanislava Novotného jsem se obrátil na jednoho z lidí, kterých si vážím a který podepsal petici "akademiků", s touto výzvou:

Velmi, velmi prosím se střízlivostí a objektivitou vědce vyslechnout tento rozhovor s člověkem hodně zasvěceným, bývalým policejním prezidentem, se kterým nikdy nebyla spojena žádná aféra (je to křesťan, katolík).

Malá osobní poznámka: Kdo má vlastně větší mediální podporu? Signatáři, nebo ti, co se obávají současného typu vlny uprchlíků? A jde o pomoc uprchlíkům proti "xenofobům", nebo o "zpracování" části veřejnosti – jak jinak, jako vždy – proti Zemanovi? Resp. proti stavění hráze z pytlů s pískem:

http://radimvalencik.pise.cz/2636-akademici-v-akci-20-min-plku-o-migracni-povodni.html

Teď by mě zajímalo, co na to řekne ten či onen signatář petice "akademiků":

Byla tato demonstrace projevem xenofofie a nesnášenlivosti, nebo ne?

"V Praze se ve středu uskutečnil pochod žen proti radikálnímu islámu. Akce, kterou pořádal Blok proti islámu, měla upozornit na podřadné postavení a týrání žen v muslimských zemích. Aktivisté se také chystají předat vládě výzvu, aby islám klasifikovala na hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka."

http://www.novinky.cz/domaci/378162-v-cesku-jsou-muzi-a-zeny-kamaradi-demonstroval-v-praze-tichy-pochod.html

Poznámka na závěr:

Krátce (1-2 dny před zveřejněním petice) jsem napsal první díl seriálu o tom, jak se vytrácí angažovanost vědy ve smyslu vědeckého řešení současných problémů. Je to pracovní verze příspěvku na vědeckou konferenci na začátku příštího roku. Uvedu aspoň část:

Paradox "ztracené angažovanosti" v teorii veřejného sektoru I.

1. Úvod do problému

Čím více je současná doba nasycena a přesycena problémy, čím více se tyto problémy propojují a zauzlují, čím jsou intenzivnější a ohrožují naše přežitím, čím více si uvědomujeme, že se jak lokálně, tak i v globálním kontextu dostal vývoj do stavu určitého historického excesu, tím více se vytrácí (a téměř se vytratil) prvek angažovanosti ve vědách o společnosti. Čím větší je objektivní potřebnost společenských věd (v tom smyslu, že bez toho, aby sehrály významnou roli, se nahromaděné a provázané problémy nepodaří úspěšně vyřešit), tím méně prací, které by se zaměřily na identifikování a analýzu toho, co se v současné době odehrává, jaké příčiny mají současné problémy, se u nás i ve světě objevuje, tím méně jsou zastoupeny v tzv. uznávaných výstupech vědy. Je to jeden z paradoxů současné doby. Platí to i pro teorii veřejného sektoru, jejímž předmětem jsou otázky, které se nacházejí v ohnisku či blízko ohniska nejvýznamnějších problémů současné doby.

Jedním z projevů paradoxu "ztráty angažovanosti" jsou doktorské práce mladých vědeckých pracovníků. I ty, které se orientují na řešení aktuálních problémů. Maximální hranice, kamž až zajdou, je identifikování problému, jeho analýza a návrh řešení. Zdílo by se, že je to "maximum možného", pokud jde o roli teorie. Mladý vědecký pracovník se však již neptá, proč doporučení, která se vší poctivostí začínajícího odborníka navrhl, nikdo nevyužívá či nerespektuje. Nesnaží se zaměřit ostří vědy na teoretické formulování problému toho, jak realizovat žádoucí a co realizaci žádoucího brání. Nikdo ze současných zkušených odborníků to po něm ani nechce a ani ho to nenaučí. A tak se ten, na koho případne řešení současných problémů, postupně podřizuje rituálnúm současné vědy a vybírá si témata, která jsou stále více vzdálena tomu, co se reálně odehrává.

Teorie tak vyklízí prostor různým katastrofickým a konspirativním výkladům doby, které jsou nebezpečné jak tím, že umožňují části veřejnosti podstrčit různé fiktivní nepřátele, jednak tím, že jsou vhodným alibi pro vlastní svědomí. Nelze přitom nevidět určitou a významnou spoluzodpovědnost teorie veřejného sektoru za stav veřejného vědomí.

V našem příspěvku:

- Připomeneme některé teoeretické koncepce, jejichž podstatnou součastí je problematika veřejného sektoru a které jsou z hlediska analýzy současných problémů relevantní (jak svým přínosem, tak tím, s čím se nedokázaly vyrovnat).

- Nastíníme, co všechno by angažovaná a komplexně pojatá koncepce měla obsahovat, proč její významnou součástí musí být řešení zásadních otázek veřejného sektoru.

- Uvedeme příklad jednoho z možných koncepčních pohledů na současné problémy a jejich řešení (který je vhodný jak pro inspiraci, tak jako předmět kvalifikované kritiky jeho nedokonalostí).

- Navrhneme některá doporučení, která by umožnila posílit prvek angažovanosti v teorii veřejného sektoru, aniž by to bylo na úkor teorie, ale naopak – aby tím byla zvýrazněna jedna ze základních funkcí vědy, kterou je odhalování předpokladů platnosti základních tvrzení.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2626-reformy-199-teorie-verejneho-sektoru-i.html

Nemyslím, že by petice orientovala tímto směrem. Bohužel.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář