REFORMY (185) Hušner: Ad 12 otázek k řeckému dluhu

2. srpen 2015 | 07.00 |

Na první polovinu z 12 otázek, které jsme zformulovali na pracovním setkání k otázce řeckého dluhu, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2521-reformy-162-vysledky-besedy-o-reckem-dluhu.html

http://radimvalencik.pise.cz/2481-reformy-152-8-7-resime-recky-dluh.html

poskytl odpověď K. Hušner. Zde je jeho příspěvek do diskuse:

12 otázek a odpovědí

Karel Hušner

Několik poznámek úvodem

Odpovědi na níže uvedené otázky nemohou být nikdy zcela objektivní a z hlediska skladby "týmu" lidí, kteří se na jejich posuzování a zpracování budou více či méně podílet, budou představovat jen určitý úzký segment pohledu lidí, relativně podobně zaměřených, smýšlejících a uvažujících. V žádném případě se nemůže jednat o pohled komplexní a už vůbec ne objektivní. Důvodem je především pojetí ideologie a životní filosofie, kterou každý z nás určitým způsobem prezentuje. Tato prezentace, resp. náš pohled "na věc, resp. na svět" je dána jednoznačně sociální pozicí a individuálními faktory (např. osobními životními zkušenostmi) každého z nás. I když jsme si např. všichni vědomi, že i v naší české společnosti je zhruba 100 tisíc lidí, žijících pod hranicí chudoby a z toho minimálně 30 tisíc totálních bezdomovců, nikdo z nás je prakticky nezná (!!) a ať už tak či onak se jim "osobně vyhýbáme", neboť si nejsme jisti jejich případnou reakcí. Nikdy nikdo z nás mezi nimi "nežil", nevnikl do jejich komunity, dokonce se asi ani jeden z nás nepokusil "žít" s jejich např. finančními možnostmi alespoň rok (nikoliv měsíc s plnou spíží, jako pár pitomých poslanců). Pak ale nejen, že nemůžeme za ně mluvit, ale dokonce ani netušíme, jak by se k případným návrhům, jak "věci ve společnosti změnit", skutečně postavili. Podobně víme, že v této společnosti se nejen "neoliberálům", ale i mainstreamu a mediálním hlásným troubám podařilo tuto společnost natolik ideologicky "rozkouskovat" na individua, která žijí a starají se především každý "sám za sebe", že ani u nich nemáme naprosto žádnou jistotu, že by "za něčím" společně šli, maximálně lze předpokládat, že by se "utrhla a rebelovala" nějaká, spíše odborně úzká skupinka – a ostatní by se maximálně dívali, "jak dopadnou" "tamti". Jedním z důvodů je skutečnost, kterou jsem si mnohokrát ověřil především na mladé generaci, zejména studentech. Naprostá většina z nich uvažuje a jedná pod tak zvaným "optimistickým zkreslením" situace a podmínek, ve kterých žijí. To se pak následně projevuje v jejich iracionální víře, že i když se z hlediska pravděpodobnosti u jiných subjektů stejné či velmi podobné podmínky a situace projevili "katastrofálně" či alespoň velmi negativně, "oni" věří, že jich se to nebude týkat, že "oni" budou úspěšní, podmínky je buď neovlivní vůbec či velmi málo. A "když prohlédnou" svůj omyl, je už obvykle pozdě. Tento emocionálně vytvořený, (nikoliv reálně pragmaticky a analyticky vyhodnocený) "optimistický" postoj, se pak projeví v tom, že "vinu" za sociální postavení "jiného" má jen ten "jiný" a v žádném případě nepřipustí, že by hlavní roli sehrály "okolnosti a podmínky" silnější, než je každý z nás. Takže v naší společnosti už dávno neplatí "jeden za všechny a všichni za jednoho", ale "každý sám za sebe". Z tohoto hlediska vidím situaci tak, že i kdybychom nakrásně zpracovali včetně operativního harmonogramu sled operací, které by vedli k zásadní změně více funkčního a pro větší část společnosti příznivějšího uspořádání a řízení společnosti, pak dokonce zejména "ti", jimž by taková změna přinesla nejvíce efektů, se spíše postaví na stranu svých "otrokářů".

1. Kdo na Řecku vydělal nejvíce

Záleží na tom, co budeme považovat "za výdělek". Pokud půjde pouze o finanční "zisky", pak bezesporu nejvíce na přijetí "bruselských" podmínek Tsiprasem vydělal bankovní sektor jako celek. V tomto smyslu stojí zvlášť za zmínku v současnosti ve všech médiích omílaná "drzost" části týmu Syrizy uvažovat a dokonce připravovat zavedení drachmy, resp. jiné měny. Hodnocení této kauzy je natolik démonizováno a vydáváno za "malér a nezodpovědnost Syrizy", že proti tomu vypadají stovky a tisíce umírajících civilistů ve válkách na středním východě a na Ukrajině jako "drobná patálie". Pokud budeme "výdělek" hodnotit z hlediska organizačně politického, pak nejvíce vydělalo Německo, resp. kancléřka Merkelová a celé nevolené vedení EU, protože, kdyby se Řecko "trhlo", resp. kdyby se Řecku ustoupilo a (třeba jen část) dluhu se odepsala, pak by následoval rychlý řetěz podobných situací (Itálie, Španělsko, časem i Francie, Portugalsko, Finsko atd.), což by ve svém důsledku znamenalo rozpad eurozóny jako takové. Posledním a určitě nikoliv nepodstatným "ziskem" je skutečnost, že Řecko z geopolitického hlediska "zůstává na čelním hrotu" NATO ve vztahu k připravovanému vojenskému střetu s Ruskem.

2. Jak mohli Řekové ovlivnit vývoj? (Před Syrizou, nebo až s ní?) 

Doba "městských států", kde měl možnost říci svůj hlas každý (svobodný) občan města je dávno pryč. Takže obyčejní "Řekové" nemihli ovlivnit prakticky nic. Tak jako my. Máme (pouze teoreticky) možnost ovlivnit "svoji budoucnost" v rámci voleb. Tam však mají možnost nás oslovit pouze lidé, kteří "to finančně utáhnou", nebo kteří najdou "donátora", který se "za ně a jejich názory a postoje" postaví. Konec konců Marx podporovaný zejména finančně Engelsem je toho dokladem již v dobách, kdy se prezentaci lží nedostala na takovou kvalitativní úroveň, jakou nám zejména média dnes a denně předkládají. Takže: Obecně měli Řekové možnost ovlivnit vývoj už "před Syrizou", ale "socialisté" (a to i u nás) už dávno nejednají v zájmu pracujících, ale dokonce ani v zájmu malých a středních podnikatelů, resp. tak zvané střední třídy. Obhajují především zájmy velkokapitálu (v Řecku tato vrstva naplatila a neplatí ani daně, u nás je mají všichni "takzvaně stejné", ale nebere se v úvahu, že si "před zdaněním" nejen spoustu věcí z daňového základu odečetli, což si žádný zaměstnanec nemůže dovolit, ale ještě si proti morálce a etice přivlastnili většinu nadhodnoty, vytvořené jinými). A dluhy?? Pokud se dostanu (ať již z jakýchkoliv příčin) do finančně svízelné situace a jsem pak donucen přijmout půjčku za nevýhodných podmínek (např. musím si u věřitele zakoupit jeho výrobky za jeho cenu (ač bych si je mohl koupit jinde ve stejné kvalitě a levněji, či si je vůbec nekupoval), pak se nejedná o půjčku, ale vydírání. A na takto utracené "peníze z půjčky", stejně jako na lichvářský úrok (vyvolaný "mojí" zoufalou situací) nemá nikdo nárok a pokud by Řekové tyto peníze odmítli vrátit, byli by v plném právu. Pro úplnost to přirovnám k situaci, kdy někdo není dost pozorný (to je určitě jeho chyba), na skále uklouzne a visí nad propastí, držíce se pouze za konečky prstů. A já mu mohu pomoci. Ale když ho postavím před volbu, že mě slíbí, že mě dá milion, jinak ho nevytáhnu, pak jeho slib je minimálně morálně nevymahatelný, protože se z mé strany jednalo o vydírání. Tím nemyslím, že když dotyčnému pomohu (bez předchozích "požadavků"), že mě má on poté vynadat. Ale jiná je situace případné pozornosti či upřímných díků "po" než "před". Co k této otázce říci závěrem: Díky stranám, které se k vládě v Řecku (nejen) volbami dostali, ale pak své předvolební sliby nesplnili, je jasné, že Řekové svůj vývoj nemohli ovlivnit ani "před" ani se Syrizou, ale teprve, až se k moci dostane skutečně socialistická a hlavně zásadová strana, která znárodní bankovní systém, znárodní majetky oligarchů a nadnárodních monopolů a znárodní veškerá veřejná média.

3. K růstu se nelze proškrtat. "Terapie škrtů" musela nutně podlomit ekonomický růst. Byla to neznalost, ignorance základních ekonomických poznatků nebo úmysl? 

Úmysl v žádném případě nikoliv, pokud si pod tím pojmem nepředstavujeme činnost politika, jehož hlavním úmyslem je, aby se co nejvíce obohatil za dobu, po kterou má šanci vykonávat svůj mandát. A občané a morálka jsou mu zcela ukradené. I u nás by se "klaďasů", kteří se tomuto hodnocení politiků "vymykají", dalo spočítat na celostátní úrovni ne o moc více než je prstů na obou rukou (a to jsem optimista). Určitě však se jedná o ignoranci základních ekonomických požadavků. Proč?? Politikové (a média jako jejich hlásné trouby) neuznávají ani fyzikální zákony (viz zřícení budov WTC, sestřelení boxingu nad Ukrajinou atd.), takže nač by se vzrušovali nějakými ekonomickými poznatky a výpočty, zvláště když (oproti kategorickému imperativu fyzikálních zákonů) mají mnohé ekonomické poznatky podporu v počtu pravděpodobnosti, tedy se nejedná o axiomy. Navíc, politikové mají pocit, že politika je "základem všehomíra", takže když rozhodnou, že něco nějak bude, pak jestli se to nestane, není jejich vina, ale vina těch "pod nimi", kteří to, co "oni" nařídili, neprovedli dostatečně důkladně a přesně. Ale tak se (s cílem maximalizace zisku) chová i řada technicky tupých ale arogantností vyčnívajících, podnikatelů. Uvedu na dvou známých případech: Ve Studénce se před několika léty zřítil na projíždějící vlak most. Při prohlídce bylo zjištěno, že mostní díly byly vypodloženy dřevěnými (!!!) klíny. TO by za socialismu žádný konstruktér nedovolil, i kdyby se ředitel realizačního podniku zbláznil. Dnes (pod strachem o své místo) se k tomu "skloní". Nebo si jistě mnozí pamatují, že spadly v zimě střechy nových tělocvičen. Opět problém: Vždy (v našich zeměpisných šířkách) bylo povinnost počítat s váhou tajícího a opět mrznoucího a nově padajícího sněhu. Dnes vám tito "podnikatelé" řeknou: "Ale vždyť už minimálně 15 let skoro nepadal sníh (!!!) Neznalost a ignorace základních ekonomických poznatků (duševní impotence) vládnoucích "(j)elit" je hlavní příčinou nejen tragedie Řecka, ale postupného pádu celého atlantického "kapitalistického souručenství".

4. Lze zabezpečit efektivní mezinárodní kontrolu skutečného vývoje HDP, nebo lze "odšvindlovat nerůst"? 

Obojí!!! Záleží na cílech vedení států a na morálce politických reprezentací. Pokud jim půjde jen o osobní "přežití" a "nahrabání si" za dobu, kdy jsou u moci, pak budou preferovat "švindlování", protože to nebude mít negativní dopad na jejich společenské postavení. Pokud jim půjde o "přežití" společnosti jako takové, budou preferovat objektivní informace a budou se snažit na základě jejich analýzy určit takové "podnikatelské" strategická opatření, která ve svých důsledcích "vyvedou" společnost "z maléru". V současnosti převládá trend "lhaní a švindlování", minimálně směrem k veřejnosti Zapomínají, že toto se ve svých důsledcích nakonec nevyplatilo ani kruhům, vládnoucím před rokem 1989.

5. Restruktualizovat dluh, nebo formu jeho splácení?

V každém případě změnit formy splácení dluhu. NIKDY by nemělo být, že se peníze půjčí, je mě jedno na co ho kdo použije, ale mě se musí půjčená částka vrátit i s (často) lichvářským úrokem. Mělo by to být minimálně jako při půjčce na Podnikatelský záměr. To také musím bance (věřiteli, investorovi) předložit podrobný podnikatelský plán včetně důkladné ekonomické rozvahy, výpočtů optimistické, reálné a pesimistické varianty, rozboru rizik, analýzu SWOT, PEST atd., a pak, když "je přesvědčím", mě teprve půjčí. Skutečný investor (banka) by se však měla podílet nejen na půjčce, ale svůj zisk "si zasloužit" tím, že by se podílela jak na zisku, tak na případných ztrátách. TAKOVÝ přístup věřitele by ve svých důsledcích nikdy nevedl k tomu, k čemu došlo v Řecku, ale naopak k postupnému "vyrovnávání" ekonomického významu států např. v eurozóně – a pak by možná nebyl problém (aspoň ekonomicko-politický) tvorby "federální" Evropy. Pokud však zůstane současný stav, tj., že země ekonomicky výkonnější mají eminentní zájem na státu quo, protože jim to přináší zisky na úkor států ekonomicky slabších, pak nakonec stejně dojde k rozpadu eurozóny.

6. Existuje vhodnější forma splácení, než podle Koránu?  

Ano, viz ot. č.5. Nést spoluodpovědnost za výnosy i ztráty. Přitom "zisky" by pak mohly být (v případě úspěšného projektu) i vyšší, než jen dané úrokem. Tento postup by současně eliminoval "moje pokušení a touhu" věřitele, se na půjčce "přiživit" i tak, že dlužníka "zatáhnu" do ještě hlubšího bahna. 

 (Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář