Po 4. v Istrii (4) Jezírko Holoprsek (Dragoňa)

21. červenec 2015 | 07.00 |

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání o cestě po Kosovu (před setkáním při příležitosti připomenutí bitvy na Kosově poli) a věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde po páté a cítím se už skoro jako doma. Ale ono to tu je skutečně velmi milé, přátelské, nám blízké. Až do penzionu v Truške (Slovinsko, kousek od moře a od Koperu) je to z Prahy něco málo přes 800 km a 8 hodin cesty. Penzion je v kopcích mezi vinicemi s nádherným výhledem na Julské Alpy, Dolomity, zátoku Jaderského moře, Terst, okolní kopce připomínající Jeseníky.

Program pohodový - posnídáme, výlet do hor, přejezd k moři, piknik, spánek pod borovicemi, koupání v moři, procházka městem a nákup, večeře na verandě s výhledem. A nebo celodenní výlet.

Foto 1: Dragoňský potok je letos skoro vyschlý. Údolí potoka je divoké a moc pěkné. Zažil jsem zde příběh s Holoprskami.

Foto 2: Vstup do Dragoňského údolí - lesní tunel. Příjemný v tomto vedru.

Foto 3: Jezírko Holoprsek, jak jsem je pojmenoval. Když jsem zde byl poprvé, měl jsem stejný pocit jako hrdina Foglarovy Chaty v jezerní kotlině. Opuštěné místo. Svlékl jsem se donaha a skočil do průhledné vody. Jenže najednou hi-hi-hi a příšlo osm dívek, tak šestnáctek. Nahoře bez a skočili do vody za mnou. Hrozně jsem se styděl, když jsem musel vylézt. Holky z toho měli legraci.

Foto 4: A toto už je koupání v moři. V Isole. Vzadu je Terst.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář