Po 4. v Istrii (2) Tyhle výhledy mě vždy dostanou!

19. červenec 2015 | 07.00 |

Letos se to sešlo tak, že jsem procestoval skoro celou bývalou Jugoslávii. Dodnes je na jejím místě cítit morální sílu tohoto multikulturálního, multináboženského, multijazykového státu, který se pokusil spojit tradici království, ideál socialismu a demokracii. Pokračovatele v nejlepších tradicích Rakouska-Uherska a předchůdce nevděčné EU.

Na chvilku přerušuji (a v nejzajímavějším) povídání o cestě po Kosovu (před setkáním při příležitosti připomenutí bitvy na Kosově poli) a věnuji pár příspěvků cestě po Istrii. Jsem zde po páté a cítím se už skoro jako doma. Ale ono to tu je skutečně velmi milé, přátelské, nám blízké. Až do penzionu v Truške (Slovinsko, kousek od moře a od Koperu) je to z Prahy něco málo přes 800 km a 8 hodin cesty. Penzion je v kopcích mezi vinicemi s nádherným výhledem na Julské Alpy, Dolomity, zátoku Jaderského moře, Terst, okolní kopce připomínající Jeseníky.

Program pohodový - posnídáme, výlet do hor, přejezd k moři, piknik, spánek pod borovicemi, koupání v moři, procházka městem a nákup, večeře na verandě s výhledem. A nebo celodenní výlet.

Foto 1: Ještě jeden výhled z Marezige.

Foto 2: To, že v Marezige byl hlavní partyzánský štáb pro Koper připomíná tento pomník. Hvězda v noci svítí. Podobné pamatníky jsou zde všude, i na italské straně, kde kolem Terstu převládá slovinské obyvatelstvo.

Foto 3: A toto už jsou výhledy z nedaleké malé vesničky Truške.

Foto 4: Kopce nad Rakitovcem nejsou daleko. Lze pod ně dojet za čtvrt hodiny. Jako Jeseníky, ale ještě zajímavější květena. A výhledy na moře i do velkých vzdálených hor. Vypravíme se tam.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář