REFORMY (137) Evoluce finančních trhů 14

16. červen 2015 | 07.00 |

V rámci diskuse o reformách uveřejňuji ještě další pokračování analýzy evoluce finančních trhů prostřednictvím teorie kooperativních her. Jedná se sice o problematiku velmi abstraktní, nicméně klíčovou z hlediska logiky vývoje finančního trhu a možností realizovat reformy v dané oblasti.

První část pokračování:

Finanční trh se analytickými prostředky mikroekonomie modeluje prostřednictvím následujícího grafu:

Zde:

x1, x2 - x1 jsou množství investičních prostředků, kterými disponuje jeden a druhý ekonomický subjekt, y je budoucí výnos v mezních veličinách, f(x), g(x), resp. g(x2 - x) neklesající spojité funkce mezního výnosu z investičních příležitostí, g(x) je upravená z důvodu vhodnějšího grafického vyjádření příslušné situace

E1(xE, yE) je bod, ve kterém f(x)=g(x)=f(x_2-x)=g(x_2-x), v tomto bodě jsou využity všechny investiční příležitosti obou subjektů podle míry jejich výnosnosti

Světle modrá plocha ukazuje velikost maximálního možného paretovského zlepšení v důsledku působení finančního trhu, pokud se jeden ze subjektů vzdá svých méně výnosných investičních příležitostí a poskytne finanční prostředky subjektu druhému.

V případě, že cena investičních prostředků bude určena rovností mezních výnosů, tj. tím, že f(x) = g(x), využijí se společné investičních příležitosti obou subjektů podle míry jejich výnosnosti. Velikost kompenzace subjektu, který poskytnul své investiční prostředky k realizaci investičních příležitostí druhého subjektu bude yE(xE - x1)

Předpokládá se přitom, že se rovnováha vytvoří právě na základě rovnosti mezních výnosů z poslední jednotky investičních prostředků, která je investována do využití investičních příležitostí jednotlivých subjektů.

To by platilo ovšem jen v případě, pokud by maximum příjmu jednoho i druhého subjektu bylo právě v tomto bodě. Tak tomu ovšem nemusí být. K tomu stačí následující jednoduchý případ, kdy bude funkce mezního výnosu z využití investičních příležitostí např. lineární:


Vybrali jsme jen tu část grafu, na které jsou zobrazena paretovská zlepšení. Nechť se cena za jednotku investičních prostředků (úroková míra) pohybuje v intervalu g(x1), f(x1). Pokud například se cena investičních příležitostí zyi zvýší na yE, pak první subjekt ztratí plochu označenou (–), tj. obdélník mezi yi a yE, místo toho získá jen plochu označenou (+), tj. trojúhelník vpravo na obrázku nad yE.

Tuto situaci můžeme vyjádřit i obrázkem, který jsme uvedli již dříve:

Zde:

První případ: S je množina možných rozdělení výplat v případě, kdy maxy(1) a maxy(2) jsou menší než y(1)E a y(2)E

Druhý případ: S´ je množina možných rozdělení výplat v případě, kdy maxy(1) a maxy(2) jsou větší než y(1)E a y(2)E

Rozdělení výplat v tomto případě nepodlého jen individuální racionalitě jednotlivých subjektů, ale musí mezi nimi dojít k vyjednávání, kdy každý ze subjektů vychází mj. i z maximální výplaty, kterou může dosáhnout, tj. maxy(1) a maxy(2).

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že vztah mezi věřitelem a dlužníkem je vztah mezi dvěma subjekty. Nestačí jen rozhodnutí jednoho ze subjektů. Aby se příslušná transakce umožňující využití příslušné investičních příležitosti uskutečnila, musí k tomu přispět svým rozhodnutím i druhý subjekt.

Pokud by byla funkce celkového příjmu z paretovských zlepšení rostoucí v celém intervalu, pak by každý ze subjektů pod vlivem motivací daných jeho individuální racionalitou volil bod plného využití paretovských zlepšení. Pokud je však maximum této funkce alespoň jednoho subjektu v jiném bodě, vyvstává typický Nashův (S, d) vyjednávací problém a situace zdaleka není tak jednoduchá, jak to mikroekonomická teorie představuje svým modelem. Cesta k plnému využití paretovských zlepšení je obtížnější a může se stát, že k plnému využití investičních příležitostí nemusí dojít.

Jinými slovy: ve vztahu věřitel - dlužník, který je orientován na využití investičních příležitostí na základě spojení vlastních investičních prostředků věřitele s cizími investičními prostředky dlužníka (což je totéž jako spojení vlastních investičních příležitostí dlužníka s cizími investičními prostředky věřitele) může vzniknout zádrhel (anglicky snag). (Tento pojem se nám zdá vhodný a budeme jej používat jako terminus technicus.)

(Pokračování – ve kterém přijde to nejzajímavější)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář