REFORMY (134) Skácel o Řecku a Eurozóně

13. červen 2015 | 06.46 |

V rámci diskuse zaměřené na reflexi současné doby uveřejňuji příspěvek Jana Skácela k otázce řecké finanční krize.:

Eurozóna na minovém poli

Jan Skácel

Bylo-by asi lépe než plakat či spínat ruce nad Evropskou unii, postavit otázku příčinné souvislosti současné světové krize. Tato otázka však dnes spíše náleží do oboru dějin filosofie a úvaha - do jaké míry je již kolaps dnešní Euroamerické civilizace v takovém stavu, že není cesty zpět, zůstává stále otázkou diskuse na delší čas. Ono to nakonec může skončit tak, že nám ten Nejvyšší jednoho dne sdělí, "Pánové, zavírá se" a bude po všem.

V Písmu svatém se o této události píše jako o Janově zjevení, po případě o Armagedonu. Samozřejmě se tak nestane bez našeho přičinění. Ale předmětem této úvahy není zabývat se příslušným světovým válečným konfliktem, spíše zcela triviální otázkou, která je ale jednou z rozbušek stávající krize a jmenuje se Řecko. Je totiž nutno se ptát, proč jsou činěna opatření, která nic neřeší, protože nic vyřešit nemohou. Z hlediska zcela obyčejných kupeckých počtů, které se na příslušných vysokých školách dnes  neučí, je přece jasné, že Řecko samo o sobě dluhy nesplatí, a že veškeré tanečky ekonomického diletantství musí být jasné každému kvalifikovanému účetnímu, který absolvoval řádně obchodní akademii a žádné další vzdělání k tomuto zjištění již nepotřebuje.

Jenže, proč vlastně se absolvují ony tanečky? Přece je nutno zachránit ony zcela nesvědomité banky, které půjčovaly, aniž se starali o likviditu, následně pak s tím, že ty dluhy přece někdo zaplatí. A ten někdo, je řadový občan EU, v daném případě občan, kde je zavedeno EURO. Jednou jsme na štěstí na správné straně. A hned se musíme tázat- jaká je vlastně odborná kvalifikace těch, kteří tuto, tak zvanou Eurozónu řídí, a to bez ohledu na představitele  jednotlivých národních států nebo onu nadstavbu spojenou s Evropskou centrální bankou. Zde totiž nejde jen o naprostou ekonomickou nezodpovědnost, která je zřejmá, ale i o politické následky, které mohou nastat.

Tyto skutečnosti by měly být i poučením pro našeho pana presidenta. Zatím EU musí chtě nechtě akceptovat výsledky posledních řeckých voleb, které vynesly do vlády zcela netradiční politické strany, které zatím dávají zcela jasně najevo, že si nehodlají všechno líbit, by v mnoha ohledech prokazují větší snahu o dohodu než by se dalo z jejich předvolební rétoriky očekávat. Nicméně a to je podstatné, v tomto sporu přesto, že Řecko je na pokraji bankrotu, tahá za onen delší provaz. (Mám-li již používat současnou novinářskou terminologii).

Ono trumfové eso spočívá totiž v řeckém společenství v NATO. A co bude dále, když Řekové začnou toto spojenectví likvidovat? Tiché námluvy s Ruskem zatím běží pouze na půdě ekonomické spolupráce. Ale jak daleko je od jednoho ke druhému? Navíc v případě Řecka se jedná ve vojenské oblasti o naprosto věrohodného vojenského partnera, který na rozdíl od většiny evropských států, své závazky v rámci vojenské aliance vzorově plní? Navíc přidejme k tomu ještě strategickou polohu této země. A řekněme si upřímně - mohl by se někdo z případného obratu v Řecku divit, když by tato země byla zatlačena v ekonomické sféře do úplného kouta? Pak by bylo humoristické, jak by se rychle hledala nějaká junta, která by převzala v zemi moc. Nakonec nějaké zkušenosti přece již oni " absolutní demokraté a ochránci lidských práv"- mají z Ukrajiny. Jak vidno, věci nejsou jednoduché, ale zatím si na tyto problémy musíme hledat odpověď sami.

V Praze, dne 7. června 2015                                                        Jan Skácel

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář