REFORMY (110) Diskuse: Ještě k HCC/2

20. květen 2015 | 06.35 |

Rozhodl jsem se vstoupit hned na začátku do přípravné diskuse k 18. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání především vzhledem k významu příspěvku  Aleše Drahokoupila "Teorie smluv o investování do lidského kapitálu (Human Capital Contract, HCC)", který jsem na svém blogu uveřejnil 12. a 13.5.2015. Týká se jednoho ze zásadních problémů - kontraktů týkajících se lidského kapitálu.

Trochu si zjednoduším práci tím, že vyberu nejdůležitější pasáže z Drahokoupilova textu, dám je proloženě a k nim přidám svůj komentář. Ještě před tím zformuluji několik úvodních poznámek. Zde je druhá část mého příspěvku:

Úspěch HCC záleží na detailech, na tom, jak do nich vstoupí stát, a na pochopení toho, o co jde zejména - II.

Nyní už k nejdůležitějším pasážím příspěvku A. Drahokoupila:

"Becker se obával že HCC by nebyly u amerických soudů vymahatelné a nespokojení "sluhové" (příjemci půjčky) by teoreticky mohli být méně produktivní po dobu trvání smlouvy (Becker, 1975)." 

0001pt;line-height: normal" class="MsoNormal">K tomu: Jeden z častých omylů. To, čeho se G. Becker obává, platí jen pro určitý typ HCC, pro určité nastavení parametrů HCC. V případě modelu popsaného včera je zřejmé, že podobné riziko nehrozí.

"HCC se používají ve snaze udělat financování státního školství spravedlivějším a efektivnějším, nebo může jít také o snahu přitáhnout soukromé investice. Ve své podstatě HCC je půjčka, která je splácena podle výše budoucího příjmu na rozdíl od klasické půjčky, kde je výše splátky víceméně dána předem. Efektivita trhu s vysoký školství může být zvýšena tím, že se zvýší transparentnost relativní ekonomické hodnoty určitých studijních oborů nebo hodnoty vysokoškolských titulů z různých univerzit."

K tomu: Tato pasáž je významná proto, abychom si uvědomili, co je hlavním cílem HCC. A tím je zejména a především zvýšit zainteresovanost vysokých škol na kvalitě vzdělání z hlediska střednědobé a dlouhodobé uplatnitelnosti jejích absolventů. Vytvořit podmínky, za kterých si vysoké školy budou právě v dosažení tohoto cíle konkurovat.

"Na základě HCC studenti získají finance výměnou za odvod určitého procenta jejich příjmů po vymezenou dobu po konci studia. V tomto se HCC podobají akciovému trhu, kde zisk záleží na příjmu studenta a ne na předem určené úrokové míře. HCC jsou pro studenty méně rizikové než tradiční půjčky, protože přenášejí riziko na investora, který je schopný ho zvládnout lépe."

K tomu: Existuje řada odlišností HCC od akciového trhu. Výše uvedené totiž může existovat v řadě konkrétních podob. Např. jako doživotní či časově limitovaný závazek odvádět určité procento z příjmu. Nebo jako splácení určitým procentem z příjmu do doby vyrovnání úročeného či neúročeného závazku. A pak jde o to, kdo je vlastníkem aktiva (pohledávky) vůči nabyvateli vzdělávacích služeb. Není jednoduché si z řady možností vybrat tu, která bude v daných konkrétních společenských podmínkách fungovat. Proto jsem uvedl konkrétní představu o systému, který může fungovat v našich podmínkách, hned v první části. Uvidíme, že některé negativní zkušenosti z fungování systému, či výhrady k možnosti fungování systému platí jen pro určité typy HCC. A neplatí pro ten, který navrhujeme.

"Aby se mohly HCC dále rozvíjet je nutné změnit legislativu tak aby HCC byly vymahatelné a aby jim byla dána stejná zákonná ochrana jako tradičnímu systému půjčování peněz. HCC by měly být uzákoněny jako klasické cenné papíry aby je mohly spravovat investiční fondy. HCC by také měly dostat stejné daňové zvýhodnění jako mají tradiční možnosti financování studia."

K tomu: To je dost důležité. Je to o vztahu státu a trh. V řadě případů hraje stát nezastupitelnou roli při umožnění určitých tržních kontraktů, které by jinak nebyly možné. Např. při vytváření a ochraně obchodních stezek (kdysi dávno). U nás strážní hrady, na Hedvábné stezce třeba Karavansaraje

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karavansaraj

byly stavěny k umožnění transakcí a snížení transakčních nákladů při obchodování na velkou dálku. Podobně transakce typu HCC potřebují určitou legislativní ochranu. Ovšem nejen tu. Pokud jsou rozvíjeny primárně na bázi kontraktu mezi poskytovatelem a uživatelem vzdělávacích služeb, tj. vysokou školou a studentem/absolventem, může stát zcela zásadním způsobem přispět k redukci transakčních nákladů, aniž by do svobodně vytvářený kontraktů jakkoli zasahoval.           

"První pokus ve velkém implementovat HCC proběhl až v roce 2001 projektem MyRichUncle.com. Tato nešťastně pojmenovaná a nyní již nefunkční společnost vznikla v době kdy se věřilo že každý problém může být vyřešen jednoduše tím že se přesune do online prostředí. Tento projekt však trval pouze několik let. Podle zakladatele Raze Khana projekt předběhl dobu." 

K tomu: Jak je potom v článku správně uvedeno, nebyl to první pokus, ale jeden z mnoha pokusů. V pojmenování nevidím problém. Pokus byl nadějný. Jeho hlavní slabinou byla příliš velká komplikovanost - jednalo se o vztah mezi univerzitou, finanční institucí, studentem/absolventem a institucí vzniklou v rámci projektu MyRichUncle, která na bázi HCC vztahy mezi před tím uvedenými třemi subjekty zprostředkovala. Myšlenka byla dobrá, ale právní prostředí k uvedeným kontraktům nebylo dostatečně vyvinuté. Podle mě však do toho zasáhl ještě jeden faktor. Do té doby se svět vyvíjel směrem k vytváření rovnosti podmínek pro společenský úspěch či vzestup nezávisle na výchozích majetkových podmínkách. Právě do době odstartováním MyRichUncle dochází k určitému zvratu, začíná zrychlující se orientace směrem k "bohatnutí bohatých a chudnutí chudých". Projekt se tak zrodil do prostředí, které začalo být vůči němu nepřátelské.

(Zítra k dalším pasážím v článku A. Drahokoupila)


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář