REFORMY (100) Profesorem? – Ale za co?

10. květen 2015 | 07.00 |

Udělit, či neudělit titul profesora?

Do stého pokračování jsem chtěl napsat něco významného a zajímavého. Problém je v tom, že mě čeká výlet v zajímavé přírodě v zahraničí, na který se těším. A nechci se připravit o čas.

Tak jsem se rozhodl napsat jen několik poznámek, ovšem na aktuální téma. Souvisí tak trochu se včerejším příspěvkem, ve kterém jsem informoval o vydání odborné monografie věnované současným problémům, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

0pt; font-family:"Times New Roman","serif";mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-font-kerning:16.0pt;mso-fareast-language:X-NONE;mso-bidi-font-weight:bold">Zdůrazňuji, že další text se týká výlučně společenských věd, tj. věd, které se z různých úhlů zabývají společenským děním.

Poznámka 1: Poslední dobou se nějak moc zabýváme důvody, proč neudělit titul "profesor". Neměli bychom také uvažovat, za co jej udělit?

Poznámka 2: V současné době se nám nahromadilo mnoho problémů. Lze patrně říci, že se naše společnost (a to jak globálně, tak i v různých lokálních průmětech, včetně toho, co se odehrává u nás) dostala do stavu určitého excesu. Potřebujeme, či nepotřebujeme společenské vědy k tomu, abychom našli cestu, jak se z problémů dostat? Je nám dostatečně jasná podstata toho, co se odehrává, nebo nám zatím ještě uniká? A měli by k tomu, co se děje, s využitím nástrojů, kterými věda disponuje, něco říci ti, kteří v oblasti vědy působí?

Poznámka 3: Ať se každý pokusí odpovědět na následující otázku (uvítám reakce v komentářích), buď jako laik, nebo člověk působící profesionálně v oblasti společenských věd: Koho ze současných badatelů a jaký publikovaný výsledek známe z výše uvedeného hlediska tj. hlediska uvedené v Poznámce 2? Dokážeme jmenovat osoby, které se zabývají podstatou současných problémů, jejich souvislostmi a cestou vedoucí k jejich reálnému řešení? Dokážeme uvést aspoň dílčí výsledky tohoto bádání? (Budu vděčný za odpověď v komentářích.) - [Neříkám, že žádné výsledky nejsou, ale je jich proklatě málo, málo vyzrály do komplexnější odpovědi a jsou málo známé.]

Poznámka 4:Může být výsledek, který by říkal, jak problémy vznikly, dostatečně vyzrálý a využitelný bez toho, aby se zrodil v rámci týmové práce? Pracuje u nás takový tým? Vím o něm někdo? Je takových týmů více? Spolupracují, nebo aspoň ví o sobě a vedou spory o základních východiscích? Lze se dobrat řešení současných problémů jiným způsobem?

Poznámka 5:Směřuje současný vývoj ve společenských vědách k tomu, aby akademici převzali svůj díl zodpovědnosti za nalezení kvalifikovaného řešení současných problémů, nebo se z určitých důvodů vydal vývoj ve společenských vědách úplně opačným směrem? Jak se zdá, ve společenských vědách převažuje tendence "hrát mrtvého brouka":

- Tím, že se nikdo nezabývá reálnými problémy, tak jak vyvstávají podle priorit, které nastoluje sama doba.

- Tím, že společenským vědám je vnucováno dodržení kvazimetodologických rituálů, které jim neumožňují orientovat se na řešení reálných problémů; místo nich se řeší problémy fiktivní, přičemž toto jejich "vědecky čisté" řešení nemá žádný praktický význam.

- Tím, že jednotlivá témata mají podobu partikularizace, rozmělnění vědeckého přístupu na řešení dílčích otázek bez možnosti návratu k syntetičtějšímu pohledu, přičemž výsledkem tohoto rozmělnění jsou výsledky, které nemají z hlediska současných problémů žádnou relevanci.

- Tím, že převažuje sólování, tím, že došlo k rozkladu nejen týmové práce (bez které to nejde), ale i dříve běžných forem spolupráce.

Poznámka 6:Ve společenských vědách jsme svědky obdobné destrukce, k jaké došlo např. v mediální sféře. Totiž svědky toho, že i tuto oblast podstatným způsobem ovládly struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a podařilo se jim z oblasti hlavního proudu bádání vytlačit vše, co by mohlo vést k odhalení deformací institucionálního systému společnosti.

Poznámka 7:Poslušnými slouhy tohoto rozkladu společenských věd jsou právě ti, co se nejvíce dožadují "vnějšího ocenění", tj. udělování různých titulů nefunkčním systémem vědy napojené na degenerovaný typ moci. (A nazývají to "obranou akademických svobod.) Tomu tak bývá. Když někdo neumí, je snadnou obětí těch, co mu dodají pocit "významnosti", co následně přemění poctivé řemeslo v rituály.

Poznámka 8: Úměrně tomu, jak bude pokračovat selhávání osob protlačovaných do vrcholných pozic v oblasti politiky, v oblasti médií apod., bude pokračovat i selhávání osob v oblasti společenských věd. Věda ovšem má jednu výhodu. Její vývoj má určitou kontinuitu, její výsledky mají schopnost se uchovat. Nikoli "vnější ocenění", ale budoucí vývoj vědy jako součástí lidského poznání, ukáže, kdo byl přínosem a kdo balastem, kdo osvětlovat a kdo zatemňoval, příp. jen zacláněl v současné zlomové době.

Poznámka 9: Ten, kdo nepůsobí v oblasti společenských věd, může situace zde napomoci tím, že se bude zajímat o to, jak společenské vědy reagují na současnou dobu. S čím přicházejí. Jedná se o velmi významnou součást nápravy komplexního selhávání institucionálního systému společnosti.

(Pokračování příspěvky do diskuse o tom, jak pojmout další ročník vědecké monografie)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: REFORMY (100) Profesorem? – Ale za co? jkaleta 11. 05. 2015 - 00:01