REFORMY (75) A. Zeman: Odpovědi

16. duben 2015 | 07.00 |

V článku "Zemanova cesta do Moskvy a co dělat" jsem zformuloval 10 otázek, které jsem uvedl slovy: "Moc a moc se přimlouvám za to, moc a moc apeluji na to, aby každý, kdo chce něčím prospět k odvrácení rizik, která nám hrozí, si vědomě pěstoval, a to v komunikaci s ostatními lidmi (i lidmi odlišných názorů), určitou ucelenou představu k tomu, o co jde a co dělat, pokusil se postupně stále lépe a přesněji odpovědět na následující otázky". Současně jsem požádal o náměty na další: "Podobných otázek je mnohem víc. Pokusil jsem se jen o prvotní nástřel. Rád uvítám další otázky (myslím, že by bylo dobré dát rozum dohromady a pokusit se o jejich co nejúplnější a nejpřehlednější výčet). Užitečné jsou i upřesňující otázky či výhrady k jednotlivým z 10 skupin otázek." Nešlo mi ani tak o odpověď na příslušné otázky, ale o to, abychom se snažili otevřít se stále plnější odpovědi na ně.

K tomu podrobněji viz: http://radimvalencik.pise.cz/2229-zemanova-cesta-do-moskvy-a-co-delat.html

Další odpověď jsem dostal od Arnošta Zemana. Zde je:

To nejdůležitější z článku "Globalizace jako přechod od civilizace typu 0 k civilizaci typu 1 nebo jako důsledek vlivu korporací?" a odpovědi na 10 důležitých otázek. viz:

0pt;mso-fareast-font-family: "Times New Roman";mso-font-kerning:16.0pt;mso-fareast-language:X-NONE">http://radimvalencik.pise.cz/2157-reformy-51-diskuse-zeman-1.html

http://radimvalencik.pise.cz/2158-reformy-52-diskuse-zeman-2.html

http://radimvalencik.pise.cz/2159-reformy-53-diskuse-zeman-3.html

Nejdůležitější pasáž mého článku, je následující pasáž a otázky v ní obsažené. Otázky jsem oproti původnímu článku trochu upravil a příspěvek jsem mírně doplnil.

Některými autory je globalizace a všechny její fáze dost kritizována, někteří nemluví ani o globalizaci, ale o korporativismu a od 3. fáze globalizace, o novém korporativismu, s tím souvisí nejméně čtyři důležité otázky.

První otázka je klasickým problémem slepice versus vejce, (bylo dříve vejce nebo slepice?), následuje první otázka.

Ad 1. Je vznik nadnárodních korporací zapříčiněn procesem globalizace nebo vznikla globalizace v důsledku vzniku korporací, neboli je proces globalizace nezamýšleným nebo zamýšleným důsledkem moci korporací nebo projevem přechodu od civilizace typu 0 k civilizaci typu 1? Tento proces má být dovršen na začátku 22. století a přechodem k takzvanému kapitalismu intelektu či intelektuálnímu kapitalismu (Ekonomika produktivních služeb). Tento přechod podle mně probíhá cca od roku 1950 a má být završen cca 2050. Další otázky navazují na první otázku.                               

Ad 2. Chceme se stát civilizací typu 1? Pokud ne, máme v horizontu od sta do tisíce let jinou možnost, jak přežít než se stát civilizací typu 1? Existuje jiný způsob, jak se stát civilizací typu jedna, než projít procesem takzvané globalizace?

Následujících 10 otázek bylo publikováno v článku "Zemanova cesta do Moskvy a co dělat?"

1. Je to, co se děje, jen selháním politiků a projevem toho, že se společenský vývoj může někdy zkomplikovat, nebo jsme svědky určitého historického excesu, který má hlubší příčiny?

Viz. 1. otázka v mém příspěvku.

2. Pokud se jedná o historický exces, tak jeho příčinou je souhra řady okolností nebo to, že se vyčerpaly možnosti setrvačného vývoje společnosti a že jsme vtaženi do dějů podobných, jakými byla kdysi průmyslová revoluce, změna samotného ekonomického základu společnosti?

Viz. 1. otázka v mém příspěvku, přechod s civilizace typu 0 na civilizaci typu 1 a přechod ke kapitalismu založenému na intelektu v mém článku (či příspěvku).

3. V případě, že jde o historickou změnu, bude mít tato změna charakter spíše socialistické revoluce, tak jak socialistické revoluce známe (odehrávat se v politické oblasti a na základě politické moci budou provedeny vlastnické změny), nebo bude mít charakter obdobný jako průmyslová revoluce (probíhat různě v různých zemích, s různými otřesy i bez nich se bude měnit ekonomický základ společnosti, to co tvoří rozhodující část produkce, následně pak i postavení člověka jako takového v ekonomických procesech.

Viz Přechod s civilizace typu 0 na civilizaci typu 1 v mém a přechod ke kapitalismu založenému na intelektu v mém článku či příspěvku.

4. Vyřeší se současné problémy jen politickými střety či soupeřením různých politických skupin, sil či osobností, nebo budou muset proběhnout změny mnohem hlubší, v samotných ekonomických základech globální společnosti?

Změny už probíhají, viz můj článek či příspěvek).

5. Jak si představit budoucí ekonomiku, na čem by mohla být založena a jak by bylo možné otevřít cestu takovému ekonomickému růstu, který by odpovídal naplnění reálného bohatství lidského života?

Bude převážně založena převážně na intelektuálním kapitalismu, viz můj článek a příspěvek.

6. Víme dostatečně, jak je generována současná moc? Je to jen selhání lidí zpronevěřujících se svému mandátu, který jim byl dán ve volbách, nebo jsou selhání systémová a jsou výsledkem působení různých mechanismů, které je potřeba rozpoznat, znát a teprve v souladu s tím jednat?

Tato otázka je tak manipulativní že na ní odmítám odpovídat.

7. Lze provést nějaké pozitivní reformy, takové, které by umožnily učinit ekonomiku silnější a život člověka bohatší? Jak? Na jakém základě? Ve kterých oblastech?

Pozitivních reforem může být mnoho, otázka je jestli je lze provést a jestli by opravdu byli pozitivní, aneb cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

8. Mohla mít opozice v Řecku, která se v podobě Syrizy dostala k moci, lepší program, který by jí umožnil ofenzívnější vyjednávání s tzv. věřiteli? V čem mohl být lepší?

Řekové si hlavně neměli žít nad poměry a myslet si, že to zůstane bez následků. Vždy je možné mít lepší program, například: nemusela slibovat nesplnitelné. Pokud slíbíte hodně, můžete voliče hodně zklamat, pokud jim slíbíte málo, můžete jen překvapit.

9. Lze dopředu odhadnout situace, kdy bude možné něco měnit? Jak se na ně co nejlépe připravit? Jak co nejefektivněji spolupracovat s těmi, co se snaží najít cestu ze současné krize? Jak překonávat rozdíly v názorech na to, co se odehrává?

Kdo říká, že je nějaká krize? Situace, kde lze něco měnit, většinou lze dopředu odhadnout, ostatně každý den můžeme něco změnit. Tak většina lidí nemá pocit, že by byla nějaká krize natož, aby z ní hledali nějakou cestu. Spolupracovat moc nejde, protože za prvé, kdo říká, že je nějaká krize? Za druhé pokud se někdo s někým shodne, že je nějaká krize tak se většinou neshodne jak jí řešit.

10. Je základem správného postoje rozdělování lidí na "ty, co stojí na naší straně barikády, a ty, co stojí na druhé straně barikády", na ty, co jsou s námi, a co jsou proti nám apod.? Nebo je nutné velmi trpělivě a citlivě vnímat to, jak je každý člověk v současné těžké době zkoušen, jak se vyvíjí názory pod tlakem doby, jak v případě obyčejných lidí, tak i politiků?

Za prvé na zemi žije 7 miliard lidí a žádný z nich není obyčejný, za druhé, lidé s odlišnými názory se neshodnou a většinou se o to ani nesnaží. Stačí se podívat například na diskuze na Facebooku.

K tomu má poznámka: Nepochybně též velmi podnětné.  I zde platí, že hlavní je chápat každou úroveň odpovědí jen jako krok k odpovědí přesnější, odpovědi, která přesněji odpovídá na otázku, co dělat (pochopitelně ve smyslu každodenního snažení a ne nějakých revolučních aktů). Jen připomenu svou připomínku k pojetí, které A. Zeman prezentuje:

"Uvedené pojetí vývojových stádií naší civilizace, které prezentuje A. Zeman a které vychází z N. Kardaševa, je jedním z možných pohledů. Jsem k tomuto pojetí skeptický. Zdá se mně příliš poplatné setrvačnému vidění světa. Hovoříme totiž o stále stejné civilizaci jen postupně se zvětšující. Takto vývoj určitě nebude probíhat. Spíše než např. o ovládání celé naší galaxie (které naráží na integritu civilizace vzhledem k prostoročasovým bariérám) půjde o využívání vlastností mikrosvěta. Možná dokonce o jeho "osídlení" v určitém smyslu tohoto slova. Ale to je příliš vzdálená budoucnost. Pokud se jedná o příští desítky let, pak považuji za důležité najít ten správný "nesetrvačný", a tudíž dostatečně invenční pohled. Z tohoto hlediska se mi zdá ten, který vychází z ekonomiky založené na produktivních službách, vhodný."

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2209-reformy-69-shrnuti-uvodni-diskuse-4.html

Možná, že bychom si měli více vydiskutovat některé základní věci a více se vnímat. Není dobré upadnout do pasti schémat, která vysvětlují vše a nic, především však nedávají odpověď na otázku, co dělat.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář