REFORMY (67) Shrnutí úvodní diskuse 2

8. duben 2015 | 08.00 |

Jak jsem slíbil, pokusím se o určité shrnutí příspěvků do úvodní diskuse k přípravě letošní ročenky "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb 2015", která proběhla k následujícím tezím:

http://radimvalencik.pise.cz/2080-reformy-20-vychozi-teze-2015.html

Úvod k celému shrnutí je v první části, viz:

pise.cz/2170-reformy-66-shrnuti-uvodni-diskuse-1.html">http://radimvalencik.pise.cz/2170-reformy-66-shrnuti-uvodni-diskuse-1.html

Příspěvky uvádím v pořadí jejich zveřejnění na mém blogu s odkazy na celý materiál. Snažím se z každého příspěvku vybrat to nejdůležitější (mj. i proto, aby měl čtenář zájem seznámit se s celým příspěvkem) a současně to, co souvisí s problematikou vztahu teorie a praxe. Vždy uvedu jména autora příspěvku, ocituji a okomentuji nejvýznamnější část jeho příspěvku.

Nyní k jednotlivým příspěvkům:

Michal Blahout

"problémy začínají kumulovat. Drtivá většina přijatých řešení mají pouze dočasný efekt tím, že problém odsouvají do budoucnosti, což vede k jeho narůstání. Obávám se, že přijde doba, kdy se tyto věci nebudou moci vyřešit bez závažných dopadů...

...slovo krize evokuje něco nepříjemného, je možné krize brát i jako příležitost pro obrodu. Respektive nezvládnutá krize přinese zánik, dobře zvládnutá krize přinese prostor pro nový růst...

Překonat bariéry a pak je strhnout, aby ostatní měli snadnou cestu je poměrně nereálná představa...

Osobně bych začal rozvíjet pojem důvěryhodnostní kapitál, jako podsložku lidského kapitálu. Moci si věřit snižuje náklady, jelikož netřeba vynakládat tak vysoké náklady na zajištění."

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2123-reformy-38-diskuse-blahout-i.html

Moje poznámky k této části:

V podstatě souhlasím. V období krizí se přehazují výhybky dějin. Jsou jak hrozbami, tak příležitostmi. Hrozeb si užijeme víc než dost, tak ať nepromarníme všechny příležitosti.

Pojem "důvěryhodnostní kapitál" v uvedené souvislosti chápu jako zdůraznění toho, že ti, kteří se budou snažit něco pozitivně ovlivnit, dají přednost snaze o uchování své důvěryhodnosti pro druhé, před ambicí prosadit svou osobu.

V dalším pokračování M. Blahout píše:

"Zamysleme se, proč uspěla Evropská civilizace a stala se globální, kdežto jiné civilizace zanikly, i když byly poměrně silné a to jak vojensky, tak i ekonomicky. Přesto po nich zbyly jen opuštěné monumenty. Domnívám se, že klíčem úspěchu jsou dva faktory.

Prvním faktorem je, jak daná civilizace roste...

Druhým faktorem úspěchu je existence dlouhodobé koncepce rozvoje. Tedy zda existuje na vládní úrovni nějaká představa o dlouhodobém směřování.

Tedy pro dlouhodobou prosperitu je důležitý intenzivní růst dosahovaný pomocí inovací, které jsou výsledkem rozvinutého lidského kapitálu, který vzniká prostřednictvím produktivních služeb. Dále pak na existenci dlouhodobé koncepce rozvoje, či směřování. Tedy nemyslet v horizontu pár let, ale v řádu desetiletí a předcházet případným problémům. Zde nastává problém identifikace případných rizik pro naši společnost, představit řešení a identifikovat bariéry. Tedy co nám hrozí v příštích 25 letech, jak tyto problémy řešit, co tomu brání."
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2124-reformy-39-diskuse-blahout-ii.html

Moje poznámky k této části:

Ano. Bez dlouhodobé a realistické vize to nelze. Přitom vize, která postihuje dynamiku vývoje. Problém je v tom, že "na vládní úroveň" (přesněji na úroveň společenské reprezentace) se tato vize bude patrně dostávat spíše pod tlakem zdola.

Jan Kaleta

"Stát není platforma, na které by mohlo fungovat cokoliv sociálně prospěšného. Stát je daňová farma, založená na násilném přerozdělování a masivním penězovodu do neprůhledné delty veřejného sektoru. 99 % této daňové farmy se nevolí a v médiích vůbec nefiguruje. Není důvod, proč by všechny z těch návrhů nemohl dělat soukromý sektor... Nové produktivní paradigma je založené na tom, že bohatším se stáváme dobrovolným produkováním, nikoliv nedobrovolným přerozdělováním. Kompromis tu není možný, nelze být nedobrovolně produktivní, úředník si nemůže hrát na podnikatele, protože nenese své ztráty. V novém paradigmatu stačí zrušit daně a jiná omezení podnikání, protože nové paradigma funguje na tržní úrovni, nikoliv úřední.Tržní úroveň už implicitně obsahuje vše, co se monografie snaží naroubovat do byrokratické platformy."

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2125-reformy-40-diskuse-kaleta.html

Moje poznámka:

Přestože tento příspěvek zdánlivě není o teoretickém řešení problematiky vztahu teorie a praxe, ve skutečnosti je, resp. se vší přímostí a drsností tuto otázku nastoluje.

Na úvod bych k němu poznamenal: Kéž by to bylo tak jednoduché, jak J. Kaleta píše! Co by se však stalo, pokud by byly zrušeny daně, tj. např. i armáda a policie? Kdo mě zná, ten mě ze zvláštních sympatií k těmto institucím právě v současné době podezírat nebude. Jsou více, než si dokážeme představit penetrovány strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Spolu s dalšími institucemi státu se staly dysfunkční, zprostředkují a kryjí tunelování shora, a to nejen prostřednictvím daňového systému či způsobem emitování peněz a přerozdělováním dluhů.

Ale... To "ale" spočívá v pochopení toho, jak stát a daně vznikly historicky. Původně se tlupy lidí vzájemně vyvražďovaly, lepším případě vítěz ukořistil zásoby, použitelné ženy a děti. Pak se z loupeže a vyvražďování stalo vybírání výpalného. Asi tak jak to známe z filmu Sedm statečných, kdy toho, kdo vybíral výpalné, personifikoval sympatický lump Calvera. A teprve následně se z výpalného začaly budovat komunikace a ozbrojené složky, aby bylo možné výpalné vybírat ve stále větším měřítku. Postupně se výpalné měnilo (částečně i co do užití) v daně. Když zrušíme daně apod., objeví se v lepším případě Calverové. A asi těžko najdeme střelce, kteří nás před nimi ochrání. Nemyslím, že by experiment přinesl nějaké překvapení a nám bylo lépe.

Pokud by J. Kaleta podrobně četl monografii, tak by zjistil, že to, co nazývá "tržní platformou", je právě v oblasti odvětví produktivních služeb základem řešení problémů. Místo byrokratického, zneužitelného a zneužívaného přerozdělování zdrojů svobodně uzavírané HCC, tedy kontrakty týkající se nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Ale - a bez toho se neobejdeme - přece jen v rámci uchování bezpečnosti, práva a vymahatelnosti práva. A s využitím redukce transakčních nákladů, které přináší infrastruktura vybudovaná k přenosu informací a financí.

Ano. Existence každého institucionálního prvku je zneužitelná. Ale právě pozitivní vize a existenciální aspekt dané problematiky mohou riziko zneužitelnosti snížit na přijatelnou úroveň z hlediska efektivního fungování společnosti. Ale o tom až v reakci na příspěvek K. Hušnera v příštím pokračování.

(Pokračování další částí shrnutí ohlasů)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: REFORMY (67) Shrnutí úvodní diskuse 2 jkaleta 11. 04. 2015 - 08:40