REFORMY (7) Tsipras-Juncker: o co jde

7. únor 2015 | 07.00 |

Nebylo jednoduché najít na zpravodajských serverech zprávu o dlouho očekávaném středečním jednání mezi předsedou EK Junckerem a novým řeckým premiérem Tsiprasem. Noviny.cz, Aktuálně.cz a další informaci o výsledku jednání nezveřejnily. Z významnějších serverů se objevila pouze na Deníku.cz, viz:

Optimistický byl po svém dnešním dopoledním jednání v evropských institucích nový řecký premiér Alexis Tsipras. V krátkém vystoupení před novináři poznamenal, že dohoda okolo možností, jak zmírnit dluhovou zátěž jeho země, zatím není, jednání prý ale pokračují správným směrem. Předseda Evropské rady Donald Tusk po schůzce s řeckým premiérem poznamenal, že nejpodstatnější jednání se povedou v rámci Euroskupiny a budou složitá. "Jsem velmi optimistický. Zkusíme udělat, co můžeme, abychom nalezli společné, životaschopné a pro všechny přijatelné řešení pro naši společnou budoucnost," řekl Tsipras po své schůzce s předsedou europarlamentu Martinem Schulzem. Ten poznamenal, že předseda vlády, který cestuje po Evropě, vyjednává a bojuje tak za svou zemi, je premiérem prosazujícím evropskou integraci Řecka a ne jeho izolaci. Sám Tsipras připomněl, že historie EU je plná sporů, které ale nakonec bývají překonány nalezením kompromisu. Atény jsou proto podle něj připraveny vyjednávat, při respektování vůle řeckých voličů a mandátu, který od nich vláda nedávno dostala. Řecká vláda ale stejně respektuje unijní pravidla, která nechce rozbít, zdůraznil Tsipras. Bylo to jeho jediné bruselské vyjádření pro média po dopoledni, kdy se sešel především s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Novináři nedostali příležitost k dotazům, Tsipras odletěl do Paříže na schůzku s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Tusk v prohlášení pro média podotkl, že souvislosti evropské finanční pomoci Řecku musí být probrány v rámci Euroskupiny, tedy mezi zeměmi platícími společnou měnou.

"Budou těžká, budou vyžadovat spolupráci a dialog stejně, jako rozhodné snahy Řecka," podotkl Tusk. S Tsiprasem se prý shodl na potřebě evropské jednoty tváří v tvář nynějším evropským výzvám. Právě Řecko minulý týden evropskou jednotu do jisté míry narušilo, když nová vláda veřejně zkritizovala publikaci společného prohlášení evropských premiérů a prezidentů k ukrajinské krizi údajně bez dostatečné konzultace s Aténami. Předseda nové řecké vlády pokračuje v sérii jednání napříč Evropou ve snaze najít podporu pro svůj plán zmírnění dluhové zátěže své země. Jeho ministr financí Janis Varufakis souběžně vyjednával dnes ve Frankfurtu nad Mohanem s šéfem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim. Z Francie přitom zaznívají v posledních dnech pro Atény příznivější signály než například z Německa. Politici v Berlíně totiž zdůrazňují, že Řecko musí dodržet závazky, které se dobrovolně rozhodlo přijmout. - Šéf Evropské komise Juncker dal v minulých dnech najevo, že EU by v přístupu k Řecku měla být pružná. Diplomaté ale naznačují, že případné změny pro Řecko by nesly nelibě některé jiné země unie, které ekonomické problémy řeší bez podobné úlevy. Levicová řecká vláda, která se k moci dostala po lednových předčasných volbách, se snaží přesvědčit významné státy eurozóny o potřebě změnit podmínky splácení řeckého dluhu. Ten se nyní pohybuje kolem 320 miliard eur (téměř devět bilionů Kč). Juncker a Tsipras už spolu v sobotu hovořili telefonicky. Evropská komise v přípravě na dnešní schůzku vycházela z Tsiprasova prohlášení o možnosti brzkého dosažení dohody výhodné pro všechny strany. Taková dohoda prý neznamená, že by Řecko nesplnilo své závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Evropské centrální bance (ECB). Řekové se původně snažili dosáhnout odepsání části svého dluhu u zemí eurozóny, nyní z této představy ustupují a navrhují zmírnit dluhovou zátěž Řecka výměnou dluhu za dluhopisy vázané na ekonomický růst země.Tsipras, který o věci v úterý jednal v Římě, přitom zdůrazňuje, že Atény chtějí změnu dohody o dluhu zejména proto, aby evropští daňoví poplatníci nedávali Řecku nové půjčky ke splacení těch předchozích. Evropská komise je spolu s ECB a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) součástí takzvané "trojky", která reprezentuje mezinárodní řecké věřitele. Bez dohody s ní opustí Řecko na konci února záchranný program, aniž by dostalo posledních sedm miliard eur už dohodnuté pomoci.

Viz: http://www.denik.cz/ze_sveta/premier-tsipras-je-po-jednani-v-eu-optimistou-dohodu-stale-nema-20150204.html

Novinky.cz a Aktuálně.cz zaznamenaly jen jeden z důsledků jednání, která zjevně neskončila dohodou:

Evropská centrální banka (ECB) náhle zpřísnila postoj vůči Řecku. Rada guvernérů ECB nečekaně rozhodla, že ECB již nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry komerčním bankám. Ruší tak opatření, které to dosud umožňovalo. Řecké banky tento krok připraví o jeden ze zdrojů financování. Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl i důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla. Řecké komerční banky spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy, které drží, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat sama řecká centrální banka. Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší. Pokud se v důsledku toho dostane do potíží řecká centrální banka, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit. Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 biliónu Kč) a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky.

Viz: http://www.novinky.cz/ekonomika/360769-ecb-nahle-zprisnila-postoj-k-recku-nebere-jeho-statni-dluhopisy.html

Problém EU je v tom, že v případě neschopnosti Řecka dostát svým závazkům, bude mít EU mnohem větší problémy než Řecko. Přitom Řecko požaduje celkem rozumně to, co je zakotveno např. v islámském bankovnictví. Volně řečeno: Můžeš půjčit peníze a mít z toho prospěch. Musíš se však podílet nejen na výnosu, ale i na riziku, tj. případně nést i ztrátu. Proto nesmíš půjčovat na úrok, ale na základě dohody o rozdělení zisku či případné ztráty. K tomu doporučuji přečíst knihu:

https://www.kosmas.cz/knihy/103277/islamska-ekonomie-a-bankovnictvi/

Půjčky na úrok (z dluhopisů) vedly k několikanásobnému rozkrádání veřejných prostředků a vysávání peněz z malých států velkými. Například v důsledku rizika měly řecké dluhopisy vysoký výnos, z toho těžily soukromé finanční instituce, od kterých pak nesplatitelné dluhopisy odkoupila ECB a další (v podstatě veřejné) finanční instituce. Požadavek Řecka, aby splácelo svůj dluh úměrně vývoji své ekonomiky (tedy procentem závislým na vývoji řeckého HDP) je proto celkem logický. Odmítání tohoto principu je dáno jen a jen tím, že podobná praxe jako se uplatňovala vůči Řecku a přivedla jej ke krachu, se uplatňuje i vůči dalším zemím. A na to, jak drancovat veřejné rozpočty, je Juncker přece odborník. Do své funkce rozhodně nebyl dosazen, aby veřejné rozpočty chránil. Pokračuje jen v tom, v čem se již zavděčil. Proto se dělá bu-bu-bu na Řecko. Aby se nestalo příkladem vhodným následování, protože tím by rozkrádání ve velkém postupně skončilo. Ale ono to skončí brzy i tak. Budeme to moci sledovat v téměř v "přímém přenosu".

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář