Jaké reformy a proč (318) Klesla: Zdraví I

20. prosinec 2014 | 07.05 |

Dnes (a zítra) uveřejňuji na pokračování příspěvek Arnošta Klesly, který přednesl v pracovní části 17. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání:

Model synergického uspořádání programů prevence a podpory zdraví jako

aplikace efektu Human Capital Contracts (HCC) v rámci strategie Zdraví 2020

ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Abstrakt:

Programy prevence a podpory zdraví jsou jedním ze základních nástrojů a podmínek využívání a rozvoje lidského kapitálu. Efekt Human Capital Contracts lze využít i podobě investice z veřejných rozpočtů do podpory programů zdravotní prevence a podpory zdraví v rámci strategie Zdraví 2020. Kombinace programů přináší synergické efekty, které zvyšují efektivitu financování z veřejných rozpočtů.

Abstract:

Programs of prevention and health promotion are one of the basic tools and conditions of use and development of human capital. Effect of Human Capital Contracts can also be used as a public investment budgets in support of health prevention and health promotion within the Health Strategy 2020. The combination of programs brings synergy effects that enhance the efficiency of public financing.

Klíčová slova:

Synergický efekt, Human Capital Contracts, lidský kapitál, programy prevence a podpory zdraví

Key words:

Synergistic effect, Human Capital Contracts, human capital, programs health prevention and health promotion

0pt;line-height:107%">Úvod:

Podpora zdraví úzce souvisí s prevencí chorob a dalšími postupy využívanými k ovlivnění vztahu mezi zdravím a nemocí. Návaznost jejich vzájemného působení lze vyjádřit podle následujícího schématu (Kebza, 2009):

podpora zdraví → prevence chorob → léčba → rehabilitace → resocializace.

Úspěšná a efektivní prevence a podpora zdraví odstraňuje ze života léčbu i následnou rehabilitaci a resocializaci se všemi z toho plynoucími mimořádně příznivými sociálně ekonomickými důsledky, protože nemoc u jednotlivce vůbec nenastane.

Zdraví znamená schopnost vést sociální a ekonomicky produktivní život. (WHO, 1977) Zdravotní prevenci zajišťuje obor Preventivní lékařství, jehož náplní je "předcházení nemocem a posilování zdraví." Podpora zdraví je proces, umožňující lidem zvýšit kontrolu nad jejich zdravím a jeho determinantami a tím posílit jejich zdraví (Bangkokská Charta WHO, 2005). Neznamená pouze odpovědnost zdravotnictví za úspěšnou zdravotní prevenci v populaci, ale vyjadřuje především individuální ovlivnitelnost zdraví a odpovědnost každého prostřednictvím přijetí zdravého životního stylu a jeho reflexe v osobní pohodě (well-being) a v chování jednotlivce (Ottawská charta, 1986) V této souvislosti je třeba zdůraznit, že základem podpory zdraví je přijetí zdravého životního stylu, který lze charakterizovat následujícími faktory, které determinují chování každého, kdo se rozhodne jít cestou zdravého životního stylu: (i) pravidelný zdravý pohyb, (ii) dodržování zásad zdravého stravování, (iii) abstinence kouření, požívání drog a nadměrného požívání alkoholu, (iv) pěstování osobní pohody (well-being) a odolnosti vůči stresu, (v) zajištění dostatku spánku.

Využívání všech uvedených faktorů zdravého životního stylu jako celku, jeho přijetí jako způsobu života, jsou podmíněny individuálním rozhodnutím každého přijmout uvedené zásady a s výhodou zachování celoživotního pevného zdraví je trvale dodržovat a rozvíjet jako formu chování – pozitivní zvyk, návyk

Prevence a podpora zdraví je ovšem nejen významným nástrojem zvýšení úrovně veřejného zdraví, ale současně i významným faktorem hospodářského růstu, (EU, Bílá kniha, 2002), prevence a podpora zdraví tím, že předchází nemocem, zkracuje v průběhu života významně celkovou dobu neproduktivně strávenou v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, tedy prodlužuje dobu života ve zdraví (HLY). Zejména ve vyšším produktivním věku (45+) je tak prevence a podpora zdraví součástí a základním předpokladem (osobního) rozvoje a zhodnocování lidského kapitálu na trhu práce. Přijetí zásad PPZ v podobě vypěstování zvyku dodržovat pravidla zdravého životního stylu je však silně determinováno individuálním přístupem každého jednice k podpoře vlastního zdraví, který se primárně projevuje v jeho chování.

Ekonomická interpretace chování z hlediska podpory zdraví

Z hlediska ekonomické interpretace chování lidí lze přístup k podpoře vlastního zdraví vymezit v rozsahu dvou protichůdných krajních typů chování

1/ Chování typu Investor, který je charakteristický tím, že si uvědomuje rozhodující roli pevného zdraví pro zajištění vlastního ekonomicky produktivního života a protože chápe nezastupitelnost a výhody vyplývající z prevence a podpory zdraví, aktivně investuje vlastní prostředky do využití všech příležitostí k pěstování zdravého životního stylu, zejména v rámci programových forem prevence a podpory zdraví

2/ Chování typu Konzument, který naopak považuje své zdraví za dar přírody, o který se kvalifikovaně v případě potřeby (léčby nemoci) postará někdo jiný ze systému zdravotní péče, - lékař jako zástupce zdravotnictví jako "bezplatné" zdravotní služby, ekonomicky zajištěné ze zákona ze zdrojů zákonného zdravotního pojištění, které má v ČR charakter zdravotní daně.

S pomocí Grossmanova (1992) modelu poptávky po zdraví můžeme chování obou dvou základních typů jedinců k prevenci a podpoře jejich vlastního zdraví vyjádřit dvěma odlišně konvexními křivkami poptávky jako funkce mezních výdajů na zachování (vrozené) zásoby zdraví.

Investor těží užitek v podobě vyššího počtu dnů ve zdraví využitelných pro produktivní činnosti, především pro zvyšování bohatství a osobní spotřeby z průběžného investování veřejných i svých prostředků do prevence a podpory zdraví v průběhu života a zajišťuje si tak vyšší úroveň zdraví zejména v jeho druhé polovině

Konzument "šetří" v průběhu života výdaje na prevenci a podporu zdraví. Teprve když mu ve vyšším produktivním věku (+45) začne zdraví výrazně ubývat, pokouší se zachovat alespoň zbytkovou, minimální úroveň zdraví výrazným zvyšováním poptávky po zdraví a výdajů na léčbu nemocí. Teprve zdlouhavá a ne vždy účinná léčba zejména chronických neinfekčních nemocí (NCD), které Konzumenta zejména ve vyšším produktivním věku (45+) diskvalifikuje z hlediska pracovního uplatnění tím, že brzdí růst a znemožňuje využívání jeho lidského kapitálu jej vede ke zvýšení zájmu a odpovědnosti za své vlastní zdraví. Jeho chování se vyznačuje podstatně vyšší hodnotou diskontování budoucnosti ve smyslu poklesu významnosti užitku v budoucnosti, jak jej v exponenciálním diskontním modelu navrhl Samuelson (1994), jako funkce okamžitého užitku závislé na čase. Takto definované diskontování znamená menší význam budoucích důsledků jednání před současnými (Houdek, 2008).

Zdraví je však nenahraditelný, zvláštní a individuální statek, jehož ztrátu nelze nahradit jakýmkoliv substitutem. Proto chování Konzumenta nelze posuzovat jen z hlediska ekonomických teorií středního proudu ekonomického myšlení, například podle teorie racionální volby (Becker, 1998). Každý, kdo se z hlediska zachování vlastního zdraví chová výrazně podle typu Konzument, ignoruje zcela přirozenou podstatu zdraví jako základního předpokladu nejen produktivního života, ale života bez utrpení, strádání a hrozby jeho zkrácení v důsledku nemoci. Ignoruje tedy vlastní, bazální, sebezáchovný zájem. Na základě těchto zjevných skutečností můžeme z hlediska ekonomického přístupu k prevenci a podpoře zdraví konstatovat silný prvek iracionality v chování tohoto typu, které lze s pomocí aparátu a přístupu behaviorální ekonomie označit jako anomálii racionality.

Zanedbávání prevence a podpory zdraví je ukázkou efektu rámování, kdy (méně edukovaný a motivovaný) jedinec namísto přijetí odpovědnosti za své vlastní zdraví jako vzácný, individuální statek, s jehož celoživotní zásobou byl (podle Grossmana) zrozen, svěřuje obnovu svého zdraví jen v případě nemoci do odpovědnosti zdravotnictví, zastoupeného lékařem. Prokrastinace je u chování typu Konzumenta dalším výrazem iracionality v případě, kdy člověk sice uznává nezastupitelnost zdravotní prevence a podpory vlastního zdraví, ale aktivní přijetí a využívání tohoto konceptu pod různými záminkami stále odkládá, a odkládá tak přijetí odpovědnosti za své zdraví v podobě dodržování zásad zdravého životního stylu.

K překonání iracionální pozice Konzument" potřebuje každý kromě impulsu pro potřebné rozhodnutí přijmout zdravý životní styl v podobě behaviorálního efektu "nudge" i explicitní podporu svého okolí. Nejúčinnější formou je aktivní zapojení do vhodného programu prevence, nebo podpory zdraví (WHP, zdravé město, zdravá škola, atd.). Vstup do programu prevence a podpory zdraví tak znamená dobrovolný a časově neomezený závazek každého jedince přijmout a dodržovat pravidla zdravého životního stylu v jeho každodenním chování. Programový rámec prevence a podpory zdraví zajišťuje kromě kvalitního obsahu a zaměření změny v chování i nezbytný a silný prvek dobrovolného osobního závazku, podpory okolí a neformální kontroly dodržení v důsledku snížení osobní reputace. Cenným a nezastupitelným prvkem programů prevence a podpory zdraví je jejich režim spočívající v opakování (drill) žádoucích aktivit (kondiční pohyb). Jedná se o jeden z nejúčinnějších nástrojů nenásilného a dobrovolné změny chování dospělých lidí cestou vypěstování žádoucích návyků nezbytných pro dodržování zdravého životního stylu. Přináší i významnou podporu potlačení prokrastinace, nebo překonání rezignace na zdravý způsob života v důsledku působení vnitřních i vnějších negativních faktorů životní reality každého z nás.

(Dokončení zítra)


Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/122014/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář