Potřetí v Turecku, opět skvělé (12) Záhada

1. prosinec 2014 | 07.00 |

Zbytek letošní dovolené trávím v Turecku – v okolí Antalye. Výjezd s jedním přespáním jsme si udělali i do Pamukkale, což je neuvěřitelně nádherné místo, navíc plné antických památek. V Turecku jsem potřetí a vždy nadšen. Krásná, zajímavá, přátelská a dynamická země.

Někdy si říkám, že by stálo zato připravit studijní směr "Turecké hospodářství – včera a dnes" na naší univerzitě (VŠFS). Myslím si, že by se našlo dost zájemců denního i kombinovaného studia. (Pokud mě někdo ze zájemců o takové studium, příp. sympatizantů podpoří, pustím se do toho.)

Vybírám nejzajímavější zážitky. Bedlivě cenzuruji, protože vše, co jsem během týdne viděl, by vydalo na celý rok.

Dvanáctý díl seriálu je věnován záhadě Pamukkale. V předešlém pokračování jsem k foto, které zobrazuje jinou část tohoto útvaru, napsal:

Co je uprostřed obrázku? Hradby? Vodní hráz? Akvadukt? Komunikace?

Foto 1: Po tomto zveřejním ještě další tři obrázky a pak dám odpověď. Pokuste se uhodnout již nyní.

Foto 2: Däninken by měl radost. Kdo tohle postavil (ne tu antickou zeď vpravo, ale to korýtko, které se točí).

Foto 3: Nebo tady toto. Najít to tak na Marsu, nikdo by nepochyboval, že tam byla civilizace.

Foto 4: A ještě jeden obrázek tajemného korýtka, pak (za tímto obrázkem) už přijde odpověď.

Není to dílo lidských rukou. Je to přírodní výtvor, kdy stružka obsahující minerály sama sebe vyzvedává do výšky tím, že se minerály na jejím kraji vysrážejí a vytvářejí korýtko, které stále stoupá nahoru. I do výšky několika více metrů, jak je vidět na obrázcích, kde útvary vypadají jako hradby. Kdo nevěří, ať se jede podívat na Sivou bradu nedaleko Spišského hradu, kde ovšem tyto kanálky vystupují jen do výšky několika málo centimetrů.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře