Jaké reformy a proč (289): Vyhodnocení ankety 2

21. listopad 2014 | 06.57 |

K otázce vize budoucího vývoje a jejího prosazení

Z odpovědí na anketu jsem vybral ty pasáže, které se týkají vize a způsobu jejího prosazení. Ještě před tím, než je uvedu, připomenu dvě důležitá východiska našeho přístupu:

1. Vize (společnosti založené na produktivních službách působících bezprostředně na zvýšení, uchování a uplatnění lidského kapitálu) vychází z toho, že se hledá typ společnosti, ve které dochází k propojení (současnému naplnění) humanistických a praktických kritérií, ekonomických a lidských cílů: Rozvoj lidských schopností je jak cílem, tak i prostředkem rozvoje člověka, naplňuje podstatu lidského žití a současně je nejvýznamnějším faktorem růstu. Právě proto, že se hledá taková společnost, ve které k naplnění této dvojjedinosti dochází, není cíl stanoven nahodile, normativně, aprioristicky či podobně, ale je odvozen z logiky historického vývoje.

2. Nutnou dimenzí teorie je i její zaměření na zkoumání otázek vztahu mezi ní samotnou a praxí. Tj. teorie se musí zaměřit i na teoretickou analýzu všech podstatných mezičlánků mezi rozvojem teorie a cestami jejího uplatnění, resp. prosazení vize, kterou obsahuje. – A to je úkol trvalý. S tím, jak teorie konkretizuje vizi, navrhuje určitá opatření, s tím vyvstávají i konkrétnější a konkrétnější otázky, jako to, co je správné a nezbytné, prosadit v praxi. Kdo a jak je schopen to udělat.

Nyní konkrétně k jednotlivým připomínkám

M. Blahout:

"Formulace "přechod ke společnosti, jejíž ekonomika bude založena na produktivních službách" je moc definitivní... Monografie by se měla zaměřit spíše na pozitivní pohled, než na normativní. V současné době příspěvky popisují spíše ideál, kterému se chceme přiblížit, než cestu, kterou bychom se měli vydat."

K tomu: Ne ta formulace není normativní a a není "moc definitivní". Vize je zdůvodněna onou dvojjediností a místo normativního přístupu hledáme též způsob, jak to, co je zdůvodněno jako přirozené směřování společnosti, prosadit v praxi.

P. Wawrosz:

"Chybí přesvědčivější vysvětlení... mezi vazbou této společnosti (jejíž ekonomika je založena na produktivních službách) a dlouhodobým trvale udržitelným ekonomickým růstem. Zatím zůstáváme na úrovni domněnek, hypotéz, základních tvrzení. Je nutno danou společnost lépe popsat, analyzovat. Zamyslet se i nad tím, zda daná společnost nemůže mít nějaké nevýhody? Zatím je líčena příliš pozitivně. Historická zkušenost říká, že naděje lidstva, které týkaly nejrůznějších způsobů řešení jeho problémů, se naplnily jen částečně. Příkladem mohou být naděje, které byly vkládány v rozvoj vědy a techniky. Výsledkem mj. bylo, že prostředky byly zneužity proti člověku (v první, druhé světové válce, atd.). Neexistují nějaké problémy i u dané společnosti?"

K tomu:

Přiznám se, že zatím o žádných problémech, které by přinášel posun těžiště ekonomického růstu do oblasti produktivních služeb, nevím. Uvítám, pokud někdo takové bude anticipovat. Pokud jde o souvislost mezi ekonomikou založenou na produktivních službách a trvale udržitelným růstem, tak to je problém postupné konkretizace na základě výsledků výzkumu. Tj. odpověď na danou otázku bude nutné dávat stále konkrétnější a přesnější.

R. Bedretdinov

"Myšlenka je sice srozumitelná, ale konkrétní praktické cesty její realizace nejsou jednoznačné. Ovšem to není dáno nedostatkem výkladu. Problém je v komplexu politických, sociálních a ekonomických souvislostí... Měl bych určité výhrady k některým aspektům dynamického a současně trvale udržitelného růstu."

K tomu:

Na konkrétní výhrady lze dát konkrétní odpověď.

K. Hušner:

"Nejdůležitější na uvažovaných reformách je otázka"JAK navržené reformy ZREALIZOVAT?". Ve srovnání s rozsahem a obsahovou hloubkou ostatních příspěvků citovaného sborníku (monografie), zůstává, přes svoji tematickou důležitost, pozadu. Rozsahem odpovídá spíše anotaci či úvodu k danému tématu, což je jedním z jeho hlavních nedostatků... Takže (jak se pokusím níže dokázat), k prosazení i nejlépe odborně zpracovaných a organizačně k realizaci připravených reforem se nedostaneme pouhou "změnou politického systému"... Nejedná se totiž pouze o vytvoření, resp. nutný přechod ke společnosti založené na produktivních službách, ale doslovně o nutnost vytvoření podstatně "atraktivnějšího" modelu společnosti, neboť ten dosavadní, jak ukazují každodenní skutečnosti, již ani zdaleka nevyhovuje a naopak při jeho "udržování při životě" v nezměněné, setrvačné podobě (nebo jen s "kosmetickými" úpravami, o které se snaží současné "světové finanční a mocenské elity"), je zcela reálné, že následky takového našeho chování budou mít opravdu devastující charakter... Na tomto místě si dovolím vyjádřit své přesvědčení..., že v novém světě "vyhrají" takové země, které dokážou vytvořit takový model společnosti, v níž člověk získá nejvíc šancí pro osobní rozvoj, včetně rozvoje svého intelektu, při respektování potřeb každé dílčí věkové, vzdělanostní a kulturní skupiny uvnitř této společnosti, která se však vrátí, resp. se přihlásí k historicky ověřeným morálním zásadám, které si (pouze ve vztahu k dosažené úrovni vědy a techniky) příslušným způsobem dopracuje. A je zcela zřejmé, že pak nebude důležité, zda daná země (společnost) bude (ekonomikou, rozlohou, počtem obyvatelstva) velká nebo malá... Když výše uvedené skutečnosti začne kdokoliv z nás, v osobních rozhovorech, probírat, (pokud k tomu budeme mít, např. díky osobním kontaktům, příležitost), zjistíme, že s nutností změn, s nutností postupného přechodu na společnost produktivních služeb, vzdělanostní společnost atd., budou prakticky (až na relativně malé a nepodstatné odchylky) všichni souhlasit, a to napříč politickým spektrem. Přesto všichni víme, že realita, tedy možnost provedení požadovaných – a obecně uznávaných – reforem, je v současnosti skoro nulová. Tedy pokud nebudeme brát v úvahu "souhlasná stanoviska", směrovaná však na jejich realizaci někdy "v budoucnu". Jak je to možné? Pokud se nám (a bude to trvat řadu let, protože se to řadu let kazilo) nepodaří dosáhnout ve společnosti (aspoň v její podstatné části) změny především v pořadí hodnot a pokud nepřesvědčíme své politické představitele s výkonnými pravomocemi (nebo je nevyměníme za lidi, kteří budou přesvědčeni, že služba národu je pro ně to nejdůležitější) o tom, že realizace navrhovaných reforem je přínosná i pro ně, pak realizace připravovaných reforem nemá v dohledné době naději na úspěch. Jestli se nám však podaří vybudovat společnost založenou NEJEN na růstu HDP (tak jak ho dnes vnímáme), ale i na hodnotově jiných (ekonomicky nespecifikovatelných, resp. finančně nehodnotitelných) kritériích, máme vyhráno. Nebude to dnes, ani zítra. Ale co je takových cca 20- 30 let budoucí naděje, proti marastu uplynulých 25 ti let, ve kterých jsme naivně věřili, že bude hmotně lépe, při čemž jsme předpokládali, že mravní základy – aspoň v té většinové společnosti – se nebudou zhoršovat. Hmotně lépe je (i když pro minimálně cca 1 milion obyvatel ČR asi nikoliv). Mravní úroveň ale hluboko poklesla.

K tomu:

Vítám formulaci otázky "JAK navržené reformy ZREALIZOVAT?". Ano. To je jeden z hlavních úkolů teorie, viz úvodní poznámka 1. Rovněž tak souhlasím s tím, co autor píše tučně (o tom, jaké země "vyhrají". Jen bych dodal, že roli morality budu vždy chápat exogenně – tj. nikoli na základě apelu, ale na základě toho, jak se v daných podmínkách rodí (či naopak, co ji ničí). Jsem přesvědčen, že nakolik se budou vytvářet podmínky svobodný a ničím neomezovaný rozvoj i uplatňování schopností, natolik se bude prosazovat i moralita ve společnosti.

J. Mertl

Hlavní myšlenka je srozumitelná. Nejsem si jistý, zda se koncept produktivních služeb udrží v současné společnosti a ekonomice, která tlakem na maximalizaci zisků de facto zabraňuje rozvoji odvětví, kde o tuto maximalizaci tolik nejde – investice jsou směřovány tam kde, je příslib okamžitého výnosu s co nejmenší mírou rizika. Jak stimulovat alokaci kapitálu do jiných odvětví, které zlepšují produktivitu v delším horizontu nebo dokonce mají pouze sanační – solidární charakter, je otázkou.

K tomu:

Tady připomenul to, co říká K. Hušner – prosadí se efektivnější modely. A společnost, v níž rozvoj schopností působí jako rozhodující faktor ekonomického vývoje, bude ekonomicky úspěšnější. Společnost přinášející větší rovnost příležitostí pro společenský vzestup a využívající lidské schopnosti na tomto základě, se prosadí proti těm, v nichž bude docházet k prohlubování ekonomické segregace.

(Pokračování rozborem další názorů z ankety)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře