Jaké reformy a proč (283) Fialová: upřesnění pojmů

15. listopad 2014 | 06.33 |

Tento příspěvek v rámci přípravné diskuse k pracovní části konference Lidský kapitál a investice do vzdělání mě zvlášť potěšil. Jednak míří přímo k jednomu z klíčových témat (vymezení pojmu "produktivní služby", viz předcházející dva příspěvky uveřejněné v rámci diskuse), jednak je od studenta naší univerzity. Zde je:

Zdůvodnění proč pojem "společnost produktivních služeb" přesnější než pojmy "vzdělanostní společnost" a "znalostní ekonomika" apod.

Michaela Fialová

Tento příspěvek se věnuje tématu zdůvodnění: "Proč pojem "společnost produktivních služeb" přesnější než pojmy "vzdělanostní společnost" a "znalostní ekonomika" apod.?"

1.                  Na úvod – upřesnění pojmů

Na úvod je nezbytností vymezit následující pojmy, a to "vzdělanostní společnost, znalostní společnost, znalostní ekonomika, informační společnost, společnost produktivních služeb.

a)

0pt "Times New Roman"">                 Pojem "vzdělanostní společnost"

Anglický pojem "knowledge society" je v českém prostředí překládán jako společnost vědění, ale i jako vzdělanostní společnost. I když pojem společnost vědění je vnímán jako zcela nový, spojený s nejnovějším vývojem lidské civilizace v druhé polovině dvacátého století a především v postindustriální společnosti, ve skutečností je vědění, jeho stav a vývoj jednou z os, které utvářejí civilizaci ve všech historických etapách. Pro vzdělanostní společnost, její reprodukci a rozvoj, jsou klíčové procesy investování do vzdělání lidí, technologií a organizace kumulovaného poznání a využívání vědění. Vzdělanostní společnost patří k frekventovaným pojmům vědních disciplín (sociologie, pedagogika, ekonomie a další). Mezi prvními, kteří se vzdělanostní společností zabývali, byl Daniel Bell (1966;1973), dále americký sociolog Robert E. Lane, který používal 2 "knowledgeable society" (Keller, 2008, s. 24), Peter Drucker použil termín společnost vědění koncem šedesátých let (Drucker, 1994).[i]

b)                 Pojem "znalostní společnost"

Znalostní společnost znamená, že rozhodujícím faktorem kvality života se staly znalosti. Znalostní společnost, schopnost jednotlivce orientovat se v informačních zdrojích, efektivně v nich vyhledávat a vyhledávané informace interpretovat, zasazovat do kontextu, tvořivě zpracovávat a vytvářet z nich znalosti patří k základním předpokladům konceptu znalostní společnosti.[ii]

c)                  Pojem "znalostní ekonomika"

Znalostní ekonomika je ekonomika, ve které mají tvorba a využívání znalostí dominantní podíl na tvorbě blahobytu. Nejedná se však o rozšiřování existujících znalostí, ale především o efektivní používání a využití všech typů znalostí ve všech ekonomických aktivitách. (DTI Competitivenes White Paper, 1998, podle [Brinkley, 2006]).

d)                 Pojem "informační společnost"

Podobným pojmem je i informační společnost, která se chápe buď jako pojem širší než znalostní společnost, nebo naopak jako pojem užší v tom smyslu, že zahrnuje především jen moderní informační a komunikační technologie.

Systematický proces rozvoje informační společnosti označujeme jako informatizaci společnosti a je chápán jako proces dlouhodobý a celospolečenský, směřující k maximálnímu využití potenciálu nabízeného IKT ve všech relevantních oblastech společenského, politického a hospodářského života.[iii]

e)                  Společnost produktivních služeb

Společnost produktivních služebchápeme jako sektor založený na produkci kapitálu v podobě lidských schopností (lidský kapitál).

1.1.            Upřesnění znalostní společnosti, znalostní ekonomiky (i dle OECD,         UNESCO)

Dále aby nedocházelo k možnému nedorozumění, je vhodné upřesnit následující, že jednou z podmínek rozvoje znalostní společnosti je využívání informačních technologií ve výrobním procesu, ve vzdělávání i v běžném životě člověka. (Mansel and Wehn, 1998).[iv]

Zatímco "znalostní ekonomika spočívá ve tvorbě přidané hodnoty na základě zúročení znalostí, nejen díky manuální výrobě, a roste v ní význam vzdělání a využití vědeckých poznatků z hlediska celkové konkurenceschopnosti země."

Skládá ze sítí inovativních organizací. Je typická tím, že nemá pevně definované hranice. Znalosti překračují firemní, oborové, ale i státní hranice. Mimo jiné:

§     přináší také spolupráci, slučování a integraci původně odděleně fungujících ekonomických sektorů,

§     umožňuje dodat produkty zákazníkům v personalizované formě, tzn. produkt je přizpůsoben individuálním požadavkům zákazníka,

§     existuje zde dynamičtější tvorba cen,

§     obchody se velmi často realizují v reálném čase, tzn. mezi jednotlivými kroky tohoto procesu, nejsou žádné přestávky,[v]

§     umožnila vznik společenstev zákazníků, kteří v nich mohou komunikovat na lokální, ale také globální bázi.

The Knowledge-Based Economy (OECD) učinila několik závěrů o znalostní ekonomice. Pro stimulaci znalostní ekonomiky jsou velmi důležité dobré "ekonomické základy." Rozvoj znalostní ekonomiky závisí na čtyřech hlavních pilířích: inovace, nové technologie, lidský kapitál a podniková ekonomika. Globalizace je prostupující faktor, který ovlivňuje všechny čtyři pilíře znalostní ekonomiky. Pro prohloubení přínosů znalostní ekonomiky je nutné rozvíjet sociální kapitál organizací, nové praktiky znalostního managementu nebo organizační inovace.

Towards Knowledge Societies(UNESCO), zaměřuje se například na přesun informační společnosti do společnosti znalostní, nové technologie, vzdělávání, vědu a výzkum, rizika a lidskou bezpečnost. Tažnými silami znalostní ekonomiky: rostoucí znalostní intenzita ekonomických aktivit (používání informační technologií, stále rostoucí míra technologických změn), Globalizace ekonomických událostí (národní a mezinárodní deregulace, telekomunikační revoluce). Znalostní ekonomika odpovídá celkové ekonomické struktuře, která z těchto sil vyvstává, nikoliv jednomu nebo kombinaci výše uvedených fenoménů.[vi]

2.                  Proč pojem "společnost produktivních služeb" je přesnější?

Pro označení tzv. nové ekonomiky jsou někdy používány pojmy jako "vzdělanostní společnost", "znalostní společnost", "informační společnost" apod. Jde o změnu tj. i zlom setrvačních tendencí, jež spočívá v orientaci na společnost, jejíž růst je založen na poskytování produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. O změnu, kde se bude postupně vytvářet stále větší rovnost příležitostí pro společenský vzestup každého jako podmínka pro společenský vzestup kohokoliv jiného.

Kde je kladen důraz zejména na to, aby se největší inovační intenzitou a dynamikou šíření informací vyznačovaly ty oblasti ekonomiky, které jsou spojeny s nabýváním lidských schopností. A zde nastává otázka: "Proč pojem "společnost produktivních služeb" přesnější než pojmy "vzdělanostní společnost" a "znalostní ekonomika" apod.? Například proto, že za jednu z nejefektivnějších cest lze považovat popularizaci možnosti prodloužení horizontu (i zenitu) dlouhodobého produktivního uplatnění člověka na základě poskytování produktivních služeb spojených s nabýváním, zhodnocením (včetně "upgradu"), uchováváním a uplatněním lidského kapitálu (vzdělávacích, rekvalifikačních, zdravotních, informačních apod. služeb).[vii]

("Pár slov na závěr"

V tomto krátkém příspěvku jsem se pokusila stručně (i když trochu obecně) vysvětlit základní pojmy, a jejich vzájemnou provázanost, vzájemné vazby a souvislosti.)

Literatura a internetové zdroje

§     Význam vzdělávání pro informační a znalostní společnost. [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné z http://www.inflow.cz/vyznam-vzdelavani-pro-informacni-znalostni-spolecnost

§     Dostupné z http://www.insoma.cz/fin_2.pdf [online]. 2014 [cit. 2014-6-11].

§     Znalostní společnost a znalostní ekonomika [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné z http://lide.uhk.cz/fim/ucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdf

§     Pojďme si hrát. [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné z http://zrcadleninovedoby.cz/?p=pojdme-si-hrat-1

§     OECD. 1996. Knowledge-based economy. Paris. 1996. 46 s. [cit. 2012-02-10]. Dostupné na internete: <http://www.oecd.org/dataoecd/51/8/1913021.pdf>.

§     UNESCO. 2003. Education in and for the Information Society. [online]. Paris. 2003. [cit. 2012-02-21]. Dostupné na internete:<http://unesdoc.unesco.org/images/0013/001355/135528e.pdf>

§     MANSELL, R. - WEHN, U. 1998. Knowledge Societies: Information Technology for Sustainable Development. Oxford University Press. 1998. 336 s. ISBN 978-0198294108.


[i] Dostupné z http://www.insoma.cz/fin_2.pdf [online]. 2014 [cit. 2014-6-11].

[ii]Znalostní společnost a znalostní ekonomika [online]. 2014 [cit. 2014-6-11].Dostupné http://lide.uhk.cz/fim/ucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdf

[iii]Význam vzdělávání pro informační a znalostní společnost. [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné z http://www.inflow.cz/vyznam-vzdelavani-pro-informacni-znalostni-spolecnost

[iv]Význam vzdělávání pro informační a znalostní společnost. [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné z http://www.inflow.cz/vyznam-vzdelavani-pro-informacni-znalostni-spolecnost

[v]Znalostní společnost a znalostní ekonomika [online]. 2014 [cit. 2014-6-11].Dostupnéhttp://lide.uhk.cz/fim/ucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdf.

[vi]Znalostní společnost a znalostní ekonomika [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné http://lide.uhk.cz/fim/ucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdf

[vii]Pojďme si hrát. [online]. 2014 [cit. 2014-6-11]. Dostupné z http://zrcadleninovedoby.cz/?p=pojdme-si-hrat-1

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář