Jaké reformy a proč (282) Vyhodnocení ankety 2

14. listopad 2014 | 07.00 |

Protože přišlo již velké množství vyplněných anket na otázky vztahující se k připravované monografii "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" (děkuji všem, co odpověď na anketní otázky zaslali), budu se v několika dalších pokračováních věnovat jejich vyhodnocení. Pochopitelně uvítám další odpovědi na anketní otázky či polemiku s tím, jak odpovědi vyhodnocuji (nikdo není dokonalý a nikdo nemá monopol na pravdu).

Připomínám, že plný text pracovní verze jsem uveřejnil jako letošní Zvláštní číslo Marathonu. Najdete ho na:

http://www.valencik.cz/ vlevo nahoře pod ikonkou Mar14z.doc

V dnešním pokračování využívám příležitost, kterou mně poskytl spor o interpretaci pojmu "produktivní služby", k připomenutí některých důležitých metodologických otázek. Využívám přitom text, který jsem zpracoval před více než 10 léty na bázi (již tehdy mnoholetých) zkušeností z týmové práce. Zde je příslušný text v mírně upravené podobě:

Jak se do našeho poznání (pokud má podobu systému pojmových určení) dostávají nové poznatky, mj. jak objevujeme nové? Vstup nového poznatku má velmi obecnou podobu. Jde o přesah stávajících pojmových určení           .

Obecně platí:

* Každé určité určení má svůj přesah v podobě možnosti interpretovat vyloučená určení.

* Tím určité určení ztrácí svoji určitost a stává se neurčitým.

* Určitost lze obnovit vymezením podmínek, za kterých platí původní určitost a za kterých doplňující (původně vyloučená) určení.

Ke kultuře pojmového myšlení patří schopnost nacházet přesahy (interpretovat původně neinterpretovatelné) a nacházet rozlišující podmínky. Interpretování přesahu je spojeno s invencí, někdy může mít pro rozvoj poznání zcela zásadní charakter.

Ukažme si výše uvedené na jednoduchém příkladu:

0pt">Určení "václavka je jedlá" vylučuje určení "některé václavky nejsou jedlé".

To lze zapsat takto:

VJ          (V - václavka, J - jedlá)

00

01

10           být václavkou, nebýt jedlé (výrok, který neplatí, proto je přeškrtnut)

11          

Přesah má vždy podobu nalezení interpretace tvrzení, které bylo původně neinterpretovatelné. Ukážeme si jeden z příkladů: Platí, že "syrová václavka není jedlá".

Našli jsme přesah, kdy václavka není jedlá, a současně jsme ukázali rozlišující podmínky - syrová václavka není jedlá, po uvaření ano. To lze vyjádřit následujícím způsobem:

UVJ       (U - uvařená, V - václavka, J - jedlá)

000

001

010

011         neuvařené, být václavkou, jedlé (výrok, který neplatí, proto je přeškrtnut)

100

101

110         uvařené, být václavkou, nebýt jedlé (výrok, který neplatí, proto je přeškrtnut)

111

Můžeme uvažovat i další příklady:

* Někteří lidé jsou na václavky alergičtí a i po snědení uvařené václavky mohou mít potíže, a naopak, někteří lidé mohou požívat václavku i syrovou a potíže jím nezpůsobí (rozlišující podmínky zde tvoří vlastnosti konzumenta),

* Některými procesy (plísní, zapařením apod.) ve václavce vzniknou látky, které člověku škodí (činí václavku nejedlou) i po uvaření,

* Člověka lze otrávit i jedlými houbami, pokud tyto houby otrávíme,

* Existují druhy hub, které se václavkám velmi podobají (resp. jsou druhem václavky) a které jsou nejedlé

* atd.. atd.

Lze formulovat tyto typy podmínek a rozlišujících určení:

Existuje několik typů přesahů a rozlišujících podmínek:

* Ty, které se rozumí "samo sebou", tj. konvenční podmínky a které není nutné uvádět, protože je jako samozřejmé chápe každý (např. václavka nesmí být otrávena).

* Ty, které tvoří hranice mezi tím, co je jedlé a co není jedlé (zda je to dostatečně chutné, dostatečně výživné, neobsahuje to škodliviny apod.), mezi tím, co je a co není václavkou, pro které lidi jsou václavky jedlé a pro které již ne, kdy už je václavka uvařena a kdy ještě není apod. (nazvěme je hraniční podmínky).

* Ty, které se týkají vlastností prostředí (nazvěme je podmínky daného prostředí).

* Ty, které jsou skryté a které se mohou ukázat jako velmi významné, např. václavka se může ukázat v kombinaci s některými léky velmi škodlivou, podobně jako některé jiné houby se stávají velmi nebezpečné v kombinaci s požitím i malého množství alkoholu (nazvěme je skryté podmínky).

Možnost nacházet nové a nové podmínky platnosti velmi jednoduchých tvrzení ze zneužít k "trucování" (jak dělali řečtí sofisté). V rozhovoru dokázali zpochybnit jakékoli tvrzení. Totéž, co lze použít k odlišení pojmů, lze použít i k opaku, tj. popření určitosti jakéhokoli tvrzení.

Pokud si chceme v rozhovoru s někým porozumět a chápeme některé pojmy odlišně, stojí zato si dát práci a upřesnit, kdo jak ten či onen pojem chápe. Jde opět o nalézání konvenčních, hraničních a skrytých podmínek. Někdy se tomu výstižně říká kalibrování pojmů, tj. snažíme se prostřednictvím komunikace dosáhnout shody v pojmových určeních a tudíž i jejich shodného chápání.

Odhalení skrytých podmínek bývá většinou spojeno s významným objevem. Jak vypadá objev?            Objev má zpravidla následující podobu:

To, co mělo být tak a tak a ne jinak, se (za určitých podmínek) má jinak.

Jedná se o nalezení interpretace relevantního přesahu.

(Spontánně jsme "odfiltrovali" konvenční a běžné hraniční podmínky a našli významnou interpretaci přesahu, který "se hlásí o slovo", "cítíme", že jsme narazili na něco důležitého.)

Poznámka: Jedná se zatím jen o první přiblížení toho, jak vypadá objev, jaký je jeho mechanismus.

V našem případě nás zajímají produktivní služby spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu, pro které používáme stručnější označení "produktivní služby" (a máme přitom na mysli nikoli všechny produktivní služby a nikoli všechny produktivní služby ve všech kontextech slova "produktivní", ale právě jen ty výše uvedené, abychom se nemuseli dlouze rozepisovat). Pro úplnost lze pak dát jejich rozvinutější definici:

Produktivní služby spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu (dále jen "produktivní služby") jsou služby které:

- bezprostředně přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu,

- působí přímo na fyzické či dušení potence člověka, tj. na lidský kapitál, který má podobu fyzických či duševních vlastností,

- jsou převážně nemateriální povahy (i když určité materiální prostředky vyžadují),

- produktivní efekty těchto služeb nespočívají jen v tom, že tyto služby mohou být poskytovány za úhradu, ale že se navýšení, uchování či lepší uplatnění lidského kapitálu projeví ekonomickými efekty.

Pokud dáme takovéto vymezení, samozřejmě že nás budou zajímat všechny relevantní interpretace případů, kdy se bude jednat o produktivní službu ve výše uvedeném smyslu, tj. dle příslušné definice (budou splněny všechny její podstatné atributy), a přitom to zcela zjevně nebudou produktivní služby v námi uvažovaném smyslu. (Pokud někdo takový případ najde, bude to pro další rozvoj teorie velmi užitečné.)

(Pokračování rozborem další připomínky uvedené v odpovědích na anketní otázky)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář