Radimvalencik | Merkel – eine Kerryerende

Merkel – eine Kerryerende

-

Pomalu si blíží konec kariéry Angely Merkelové. V takovém období se politik většinou snaží o to, aby po něm zůstalo něco dobrého, něco, co by mu přineslo trvalou úctu. Německá kancléřka se však chová proti této logice a v závěru své politické dráhy předvádí spíše KERRYÉRU než KARIÉRU. Politiku plné podbízivosti hrám, které rozehrály určité vlivové skupiny v USA, jež ovládly prezidentskou administrativu této země a vtahují svět do globálních konfliktů.

Merkelová dlouho odolávala. Dokonce ještě po sestřelení malajsijského letadla, kdy na vrcholné evropské schůzce byla vyvolána "zvláštní atmosféra", které někteří evropští politici včetně Zaorálka podlehli (jak sám přiznává), zastávala poměrně racionální stanovisko.

K tomu viz: radimvalencik.pise.cz/...

Nyní Merkelová představuje politiku těch, co nevidí a neslyší, nechtějí vidět a nechtějí slyšet. Politiku plné podbízivosti vůči dobrodružstvím připravovanými zdegenerovanou strukturou systému moci v USA. Hrozí jí, že vejde do dějin jako člověk, který přivedl svět na pokraj zničující světové války, který otevřel v EU dveře pro vzkříšení nacismu (přes podporu ukrajinského genocidního nacionalismu), který zahájil proces rozpadu EU.

Vezměme jen dvě nejnovější významné události ze včerejška (17.10.2014):

- Na setkání Evropa-Asie v Miláně zjevně nevyužila příležitost ke zklidnění situace a dokonce se postavila proti sílícím hlasům, které kritizují postoj EU k ukrajinské krizi (reprezentovanými např. italskými politiky, ale zdaleka nejen jimi), viz:

novinky.cz/...

- Vůbec se nevyjadřuje k již zcela otevřenému nástupu sil na Ukrajině, které se otevřeně hlásí k německému nacismu a vlastnímu genocidnímu nacionalismu, což nelze chápat jinak než jako podporu těchto sil. A znamená to i přímou podporu sil vzkříšení nacismu v Německu a dalších státech EU. (Poté, co politici typu Merkelové "skousnou" to, co se odehrálo právě v době konání summitu, musí němečtí nacisté cítit, že jim bylo sděleno: Přichází ten den!) K tomu viz podrobnější zpráva uveřejněná dokonce i v "našich" mainstreamových médiích (které dlouho tvrdily, že žádný nacionalismus na Ukrajině není a nehrozí):

"Heroji! Heroji!" vítal bojovníky dav. Postarší dáma v šále s národními barvami objímala a na tvář líbala v pozoru stojící nacionalisty. Reportáž Aktuálně.cz z hlavního města Ukrajiny. Konflikt na východě Ukrajiny porodil novodobé banderovce. Ukrajinští radikální nacionalisté, kteří bojují proti těm proruským, se hlásí k tradici Ukrajinské povstalecké armády nechvalně známého Stepana Bandery. A jsou ve stejné situaci jako jejich předci – vzhlíží k třetí říši a  Že nejde jen o jakousi "virtuální realitu", bylo tento týden patrné přímo v centru Kyjeva. Pod pomníkem ukrajinského národního buditele Tarase Ševčenka se tu šikovalo několik desítek mladých mužů v pískových maskáčích. Někteří měli za opaskem pistole, někteří na hrudi vyznamenání za nedávné boje proti separatistům. Všechny spojovala nášivka s takzvaným vlčím hákem a nápis Azov. Dobrovolnický prapor Azov přijel do hlavního města Ukrajiny, aby oslavil 72. výročí založení Ukrajinské povstalecké armády. Bojovníci mimo jiné žádali úplnou legalizaci dobrovolníků a výzbroj od státu. Význam, který Kreml přisuzuje vítězství ve 2. světové válce, je v kontrastu s evropskými politickými stranami, s nimiž se Moskva přátelí. Nad mladíky vlály vlajky se stejnými insigniemi, které doplňují červenočerné prapory nacionalistů z Pravého sektoru a modrožluté státní vlajky. "Heroji! Heroji!" vítal bojovníky dav. Postarší dáma v šále s národními barvami objímala a na tvář líbala v pozoru stojící nacionalisty. "Jsou to praví hrdinové. Bojují za nás, za naši svobodu. Kdyby nebyli, tak je už dávno Putin v Kyjevě," vysvětlovala s nadšením stoupenkyně nacionalistů. Rusko si podle ní přeje zničit Ukrajinu. "Moskva nás vždycky nenáviděla. A po Majdanu se nás rozhodla rozčtvrtit a zničit. Podívejte se, co se děje na Krymu a na Donbasu! Bez Ruska by ti teroristi nevystrčili nos ze svých děr," pobouřeně dodává. Dobrovolnický prapor Azov je považován za jednu z nejvíce bojeschopných jednotek na východě Ukrajiny. Původně bojová organizace ukrajinských nacionalistů je od července oficiálně součástí sil ministerstva vnitra. Velitel praporu, šéf Sociálně-nacionálního shromáždění Andrij Bileckyj, má hodnost podplukovníka policie. Bileckyj momentálně kandiduje do ukrajinského parlamentu. Prapor Azov čítá přibližně 800 mužů. Převážná většina z nich jsou radikální nacionalisté inklinující k neonacismu. Svědčí o tom nejen samotný symbol na nášivkách Azovu, který za druhé světové války používala 2. tanková divize SS Das Reich, ale i jejich vazby na mezinárodní neonacistické organizace. Včetně ruského hnutí Wotan Jugend, které působí i v ČR. Azov se zapojil do bojů v květnu. Nejdříve se podílel na osvobození Mariupolu na jihu Doněcké oblasti. Poté byl nasazen v operacích v Torezu, Šachťorsku a Sněžném. Společně s armádou a dalšími dobrovolnickými jednotkami jako Donbass, Pravyj sektor či Šachťorsk se v srpnu prapor účastnil tragické bitvy o Ilovajsk. Boj o důležitý železniční uzel tehdy ukrajinské síly prohrály. Podle oficiálních údajů přišly nejméně o 200 mužů. Neoficiálně se ale mluví o mnohem vyšším čísle. Za zpěvu ukrajinské hymny se muži v maskáčích a jejich stoupenci vydávají na pochod Kyjevem. Policie vše zpovzdálí sleduje. Nezasahuje ani tehdy, když dav začne zapalovat světlice a dýmovnice. Místo toho odklánějí dopravu, aby radikálové mohli klidně projít městem. Asi osmitisícový průvod připomíná pochod fotbalových fanoušků. Jen místo skandování názvu milovaného týmu se ozývá: "Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!". A protiruské "Moskaly na nože!" Nacionalisté prošli okolo Majdanu a svůj pochod ukončili na náměstí nedaleko ministerstva zahraničí a chrámu svatého Michala, který byl ve 30. letech sovětským režimem zničen a v 90. letech znovu obnoven. "Bojujeme proti těm, proti kterým bojovali všichni naši předci. Bojujeme proti těm, proti nimž bojovali naši slavní kozáci. Naši hrdinové z let 1917 a 1945. Věřím v naše vítězství! My porazíme našeho nepřítele a on navždy opustí naši zem!" zvolal velitel Azova Andrij Bileckyj ke svým stoupencům. Co čeká Ukrajinu pak, to neuvedl.

Viz: zpravy.aktualne.cz/...

Co se změnilo od doby, kdy Merkelová ještě zastávala poměrně racionální postoje a kdy se zdálo, že ona je ten, kdo zastaví směřování světa do vyhrocování konfliktů, a směřování EU k plnému podřízení se silám uvolněným degenerací americké prezidentské administrativy?

Pokusme se o stručný výčet:

1. Začíná vyplouvat na povrch pravda o tom, jak to bylo se střílením na Majdanu, upálením lidí v Oděse, sestřelením malajsijského letadla. Pravda o účelovém zneužití těchto události a o tom, kdo a jak bránil jejich vyšetření.

2. Na Ukrajině stále zjevněji nastupuje genocidní nacionalismus hlásící se k tomu, co dělal ve spojení s německým nacismem. A nyní již nejen hlásí, ale praktikuje stejné postupy, jako před 70. léty.

3. Roste počet politiků EU, kteří si nebezpečí "importu" ukrajinského genocidního nacionalismu uvědomují, kteří odmítají politiku sankcí vůči Rusku, která de facto podporuje jak ukrajinský genocidní nacionalismus, tak i státní terorismus.

4. Stále více se ukazuje rozsah špičlování lidí (a v rámci toho i vrcholových politiků, ale i jiných osobností působících nejen v politické, ale i mediální sféře) v EU zpravodajskými službami USA.

5. Lidem nejen u nás (viz výsledky voleb u nás, které byly mj. i referendem o "importu pozdního Majdanu" k nám), ale i v dalších zemí si stále více uvědomují, o co jde.

A v této situaci se Angela Merkelová chová tak, jak se chová. Selhává. Proč asi?

Myslím, že odpověď na tuto otázku (kdy již existují určitá vysvětlení, která však zatím nejsou dostatečně podložena) bude součástí toho, jak bude postupně praskat velká ukrajinská lež.