Jaké reformy a proč (256) Dobrylovský-Adámek II.

19. říjen 2014 | 07.00 |

Další příspěvek, který uveřejňuji v rámci přípravné diskuse ke k pracovní části mezinárodní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání (proběhne 5.12.2014) je od J. Dobrylovského a P. Adámka. Uveřejňuji jej na čtyři pokračování. Toto je druhé:

Politika zaměstnanosti a její uplatňování v EU a v České republice

Jiří Dobrylovský - Petr Adámek

2.        Politika zaměstnanosti a její nové přístupy v Evropské unii

Vývoj míry nezaměstnanosti v posledních deseti letech ukazuje následující graf:

Statistická data zajišťovaná Eurostatem charakterizují trendy, jež vzhledem k hluboké ekonomické krizi nejsou nijak překvapivé. Za zmínku určitě stojí, že mladí lidé (věk 15 - 24 let), kteří by měli hypoteticky být hlavními garanty dlouhodobé prosperity svých zemí a udržitelnosti stávajících modelů důchodového zabezpečení, jsou ve skutečnosti skupinou nejhůře postiženou, přičemž jejich zaměstnatelnost je nanejvýš citlivá na průběh hospodářského cyklu. Neméně překvapující je i průběh spojnicové linie a jí odpovídající trendové křivky u starších pracovníků.

Zatímco ve veřejnosti převažuje přesvědčení, že starší pracovníci jsou pro firmy neperspektivní a zaměstnavatelé se jich masově zbavují, opak je pravdou; starší pracovníci vykazují výrazně podprůměrnou míru nezaměstnanosti. Nikterak překvapivé naopak není, že druhou nejhůře postiženou skupinou jsou nekvalifikovaní pracovníci a že po vypuknutí krize se nejrychleji zvyšovala nezaměstnanost právě u nich. Je to naprosto logické, firmy se i v nepříznivých dobách snaží držet své kvalifikované kmenové zaměstnance a náklady na pracovní síly snižují propouštěním osob bez kvalifikace, které lze navíc v případě potřeby snadno nahradit outsourcingem.

Zásadním a čím dál významnějším problémem evropských pracovních trhů je nezaměstnanost dlouhodobá, která se, bohužel, od roku 2008 zhruba zdvojnásobila a k jejímu nárůstu došlo takřka ve všech státech EU 28 (s výjimkou Dánska a Lucemburska). Ve druhém čtvrtletí 2013 se dlouhodobá nezaměstnanost jako procento celkové nezaměstnanosti u zemí EU 28zvýšila ze 45 % na 47,1 %.

Budeme-li uvedená data porovnávat s Českou republikou, ukáže se její pozice v poněkud příznivějším světle. Dlouhodobá nezaměstnanost se k 30.6 2013nacházela na 39,0 % z celkové nezaměstnanosti. Méně příznivý je ovšem fakt, že v této skupině nezaměstnaných došlo k rapidnímu nárůstu o 16,6 tis.

Evropská strategie zaměstnanosti je primárně zaměřena na zvyšování zaměstnanosti a nikoliv na snižování nezaměstnanosti. Po ukončení ekonomické krize většina zemí EU 28 zaznamenala ekonomický růst (zpravidla nepříliš výrazný), který by teoreticky měl za sebou "táhnout" tvorbu nových pracovních míst. Platí ovšem předpoklad strukturálních diferencí, kdy zmíněný růstový trend nepostihuje plošně celou ekonomiku, nýbrž pouze některá odvětví, zejména ta, jež jsou spjata s informačními technologiemi. To samozřejmě opět prohlubuje diverzifikaci zaměstnanosti. Analytici EU však upozorňují na to, že vzhledem k stárnutí obyvatelstva poroste poptávka po zdravotních a sociálních službách, jež bude tento segment populace vyžadovat. Již v roce 2012 dosáhl počet pracovníků v tomto odvětví téměř 1 mil. zaměstnanců. Dále důraz kladený na ekologickou formu hospodářského rozvoje vede a nadále stále výrazněji povede k vytváření "zelených" pracovních míst. Tato oblast zaznamenala expanzivní nárůst z 2,4 milionu pracovníků v roce 2000 na 3,4 milionů v roce 2012.

Uvedené trendy ve vývoji zaměstnanosti (v této stati jsou stručně zmíněny jen ty nejdůležitější) vedly k nesouladu mezi poptávkou a nabídkou na trzích práce v EU 27. Teoretickým konceptem tohoto nesouladu je Beveridgeova křivka, vypovídající o strukturální nezaměstnanosti. Tato křivka se právě v průběhu hospodářské krize 2008 - 2011 výrazně zhoršila pro téměř všechny členské státy EU. Je zjevné, že rostoucí počet nezaměstnaných a zejména pak dlouhodobě nezaměstnaných vyžaduje efektivní aktivní politiku zaměstnanosti a novou organizaci veřejných služeb zaměstnanosti. Situace vyžaduje nasazení nových, konkrétně zaměřených projektů politiky zaměstnanosti, jež by měly být cíleně zaměřeny na vybrané skupiny nezaměstnaných.

Uplatňování nejnovějších zásad zaměstnanecké politiky států EU musí směřovat k dosažení cílů strategie Evropa 2020, kterou je třeba chápat jako rozpracování a modernizaci již zmíněné Lisabonské strategie. Také v tomto případě platí, že orgány EU mají roli konzultativní a monitorovací, nikoliv řídicí a direktivní. Komise přezkoumává národní programy reforem a Rada vydala doporučení pro jednotlivé země. Monitoring pak přísluší výboru pro zaměstnanost a výboru pro sociální ochranu. Financování jednotlivých projektů je ve stále větší míře zabezpečováno Evropským sociálním fondem (ESF). Právě z něj plynou finanční prostředky k nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce, jako např. právě k mladým lidem. Náročnost projektů politiky zaměstnanosti také vyžaduje užší sepjetí ESF s ostatními evropskými strukturálními a investičními fondy.

Politika zaměstnanosti je rozpracována do několika směrů; na dalších řádcích jsou uvedena některá významná opatření, jež tomu korespondují:

·                     Zvýšené účasti na trhu práce

V úvodu je možno konstatovat, že tento směr zaměstnanecké politiky je velmi tradiční, ale hledají se formy, v nichž je položen mimořádný důraz na efektivitu. Francie např. vytvořila národní plán, který je zaměřen na umístění 30 000 nezaměstnaných na trh práce. Těm bude poskytnuta speciální odborná příprava vhodná pro obory, kde lze předpokládat velkou nabídku pracovních míst. Velká Británie upřednostňuje individuální přístup a pomoc pro obtížně umístitelné pracovníky. Současně budou zpřísněny podmínky pro vyplácení sociálních dávek. Itálie poskytuje zaměstnavatelům, kteří přijmou nezaměstnaného, 50 % částky, již by obdržel nezaměstnaný atd. Novým trendem je i výrazné posílení kapacity veřejných služeb zaměstnanosti.

Klíčovým úkolem přijatých opatření v tomto směru aktivní politiky zaměstnanosti je včleňování dalších skupin potenciálních pracovníků na trh práce - tedy zvyšování míry zaměstnanosti. Nové je, že jsou pregnantně určeny cílové skupiny, na něž jsou opatření zaměřena (věkově znevýhodněné skupiny, zdravotně postižení, dlouhodobě nezaměstnaní apod.).

Největší pozornost v tomto článku věnujeme první skupině (věkově znevýhodněné osoby), a to nejen v Evropě, ale přednostně v České republice. Řada států aplikuje postupy, jež mají přímo garantovat zaměstnatelnost mladých lidí ve věku 15 - 27 let. Příkladem může být Maďarsko, kde stát v rámci akce "první zaměstnání" garantuje takové firmě 100% náhradu čtyřměsíční mzdy a placení příspěvku na zdravotní a sociální zabezpečení. Už vzpomenutá Francie vytváří tzv. "pracovní místa pro budoucnost". Cílem je vyškolit a posléze najmout až 100 000 mladých lidí, kteří budou pracovat ve veřejném sektoru. Obdobný projekt schválilo Španělsko, kde kromě obecných vzdělávacích aktivit probíhá příprava na potenciální budoucí zaměstnání. Kromě toho jsou opět restartovány a inovovány klasické programy, jež mladé lidi připraví na práci v odvětvích, u nichž lze v budoucnu předpokládat rozmach. Takový je třeba projekt "Youth Contract", který obsahuje učňovské vzdělávání a dobrovolnou praxi.

·                     Odstranění všech forem diskriminace na pracovním trhu

Ohroženou a velmi často i diskriminovanou skupinou na trhu práce jsou ženy. Je logické, že jejich pracovní aktivita nemůže být posílena pouze aktivní politikou zaměstnanosti, ale celým široce koncipovaným portfoliem opatření, která budou ovlivňovat jejich rodinný život. Tak např. Velká Británie zavedla nový režim nezdaněné péče o děti pracujících rodin a Irsko garantuje místa v družinách a předškolních zařízeních pro děti z rodin s nízkými příjmy. Také Německo zavedlo zákonný nárok na místo v zařízeních péče o děti mladší tří let a zároveň zaručilo dávky na výchovu dětí.

Problémem, který významně ovlivňuje zaměstnanost (a zaměstnatelnost) lidí zejména v problémových skupinách, je mechanismus stanovování mezd včetně jejich indexace. (Autoři ponechávají stranou problematiku minimální mzdy, jež je zevrubně řešena např. v: T Pavelka, T. Löster, P. Makovský, J. Langhamrová: Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice, Melandrium, Slaný 2011.)

Zvláště v době krize byla v řadě zemí pozastavena návaznost přizpůsobování mezd růstu cenové hladiny. Příkladem toho je zpomalení růstu mezd ve Španělsku, kde se sociální partneři dohodli na zmražení mezd. Belgie pro roky 2013 - 2014 stanovila nulovou mzdovou normu, to jest přirážku, o kterou se mohou náklady práce zvýšit nad úroveň inflace.

Klasickým a stále více rozvíjeným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti je tvorba nových míst; děje se tak buď formou investičních pobídek, anebo tvorbou míst ve veřejném sektoru, nejčastěji v odvětvích s dlouhodobou perspektivou.

·                     Rozvoj kvalifikované pracovní síly

Opatření spadající do tohoto směru zaměstnanecké politiky samozřejmě nejsou nová a v zásadě navazují na strategii, jež byla započata Lisabonskou strategií a rozvinuta v agendě Evropa 2020. Jedná se však o to, že každá země měla pro tuto oblast svůj specifický přístup. Ten by měl řešit problematická místa na pracovním trhu, která vykrystalizovala zejména během poslední velké krize. Mnohé země např. položily důraz na rekvalifikaci či spíše systematické a modernizované vzdělávání dospělých (Malta, Bulharsko). Lotyšsko, kde krize vyhnala ze země řadu pracovníků, vytvořilo zevrubný plán, který má umožnit jejich návrat. Ten zahrnuje všechna opatření (samozřejmě včetně rekvalifikací), jež umožní jim a jejich dětem návrat do vlasti. V některých zemích bylo podstatně pozměněno učňovské školství, např. ve Velké Británii mohou zaměstnavatelé vypracovat vlastní systém učňovského vzdělávání podle svých konkrétních potřeb.

Švédsko zavedlo " Pracovní místa s úvodem do odborné přípravy pro mladé lidi ve věku 15-24 let", kteří nemají předchozí zkušenosti s konkrétním povoláním. Bylo by samozřejmě možné uvést i další příklady. Zde se jedná o vytvoření spojovacího můstku mezi vzděláním a nástupem do prvního zaměstnání.

 (Příště - pokračování příspěvku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře