Doba osudových změn II.

6. srpen 2014 | 07.00 |

Následující materiál jsem připravil pro seriál "Jaké reformy a proč". Vzhledem k jeho aktuálnosti jej uveřejnil již včera (první část) a dnes (druhou část). Do seriálu jej po úpravě zařadím, až na něj dojde řada.

Druhá část

Několik poznámek k tomu, jak to probíhá konkrétně:

1. Z hlediska "více viditelného":

a) Jiný než globální konflikt není schopen překrýt dysfunkčnost stávajícího systému moci, který jsem popsal. Stávající úroveň konfliktů již není schopna dostatečně překrývat podstatu toho, co se odehrává, ani krizi bezperspektivnosti ekonomiky založené na bázi konzumu vyúsťujícího v poziční investování a společenskou segregaci.

b) Není možné "naformátovat" globální konflikt, kterého by se nezúčastnilo Rusko. Prostě z toho důvodu, že na jedné straně jeho institucionální systém není dostatečně pod kontrolou globálně působících struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad napojených na monopolární systém moci, na druhé straně by neúčastí v konfliktu vyšlo příliš posíleno.

c) Problematickou roli hraje Čína, která je stále ještě příliš slabá na to, aby se ocitla v pozici současného Ruska (a je otázkou, zda i Rusko ustojí tlak, kterému bude vystaveno). Čína nemá ani dořešenou situaci moci z hlediska vlivu globálně působících struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, a to zejména ve finanční sféře. Na druhé straně přesto, či právě proto se v politice Číny bude projevovat snaha podporovat Rusko jako určitý štít vůči tomu, aby sama byla vystavena dominantnímu tlaku. Podobně i další země budou více či méně skrytě podporovat v současném konfliktu Rusko jako štít před tím, aby se samy dostaly do "první linie".

d) V této situaci se patrně to nejzajímavější bude odehrávat nedaleko od nás. V Německu. Institucionální systém Německa z hlediska mezinárodních otázek je doposud plně konformní vůči politice USA, jejichž institucionální systém je mnohem plněji ovládán strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (prorostlých se "samozprivatizovanými" enklávami zpravodajských služeb). Snaha o vlastní identitu v mezinárodní politice se projevuje jen velmi plaše. Tato situace však nebude moci dlouho přetrvávat, protože stávající debakl eurounijní politiky si vynutí hledání nějakého řešení. V tradicích Německa bude jednou z výrazných tendencí směřování k obnově autority systému státní moci a s ní souvisejících typů moci (zpravodajské, finanční, mediální, v neposlední řadě i vlivu odborné reflexe dění). Ne nepodstatnou roli hraje i to, že v případě globálního konfliktu za účasti Ruska patří Německo k nejvíce ohroženým zemím z hlediska přežitého svého a svých obyvatel. Z tohoto hlediska poměrně uniklo pozornosti (na Facebooku, ale i většině komentářů) vystoupení Robejška v pořadu Události komentáře 1.8.2014, část "Soumrak demokracie v Maďarsku?" od 15. minuty, viz:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/214411000370801/video/

1. Z hlediska "méně viditelného":

a) Již nyní probíhá výrazná či dokonce zásadní modifikace základního ideového globálně sdíleného paradigmatu, v rámci kterého se doposud pohybovala (fungovala) jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších reakcí na krizi stávajícího systému moci.

b) Vzhledem k tomu, že pozitivní alternativa (založené na pochopení toho, jak stávající problémy řešit) je zatím z různých důvodů mimo hru, má modifikace stávajícího paradigmatu převažující reakční charakter vyznačující se:

- Propojováním všech restauračních historických tendencí.

- Rostoucí agresivitou a snahou používat silové prostředky.

- Intenzitou vymáhání poslušnosti formou represí vůči těm, co projevují zdrženlivost či neochotu podřídit se.

- Překrýváním příčin a důsledků jednoho konfliktu ještě větším konfliktem.

c) To má celou řadu fatálních důsledků:

- Zrychluje se snižování ekonomické efektivnosti.

- Narůstají globálního rizika přežití.

- Zužuje se základna moci, což povede v zesilování konfliktů mezi těmi, kteří jsou vůči stávající moci konformní a kteří se pokoušejí hledat alternativu.

- Zvyšující se izolace laických "apologetů" současného systému moci (kteří byli pro udržení systému moci v jeho původní podobě velmi významní), což je důsledek toho, že přestává fungovat reprodukce systému moci prostřednictvím hierarchie jader vyjednávání vlivu.

- Na jedné straně dochází ke zprůhlednění toho, jak systém funguje, na straně druhé se chování systému stává stále měně předvídatelným (objevují se nové jevy, ztrácí se kontrola nad důsledky aktivního zasahování do současného dění).

Kde a co bude možno pozorovat? V návaznosti na výše řečené bude nejzajímavější:

1. Z faktického hlediska sledovat vývoj v Německu.

2. Z hlediska analytického to, jak se zužování základny moci při zvyšování intenzity jejího použití bude projevovat v konfliktech uvnitř její struktury, jak o sobě budou tyto konflikty dávat vědět formou indiskrecí, jak se bude zvyšovat drastičnost použití represivních prostředků k vynucování poslušnosti v rámci struktur založených na vzájemném krytí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře