Jaké reformy a proč (180) Shrnutí - HCC

4. srpen 2014 | 08.00 |

V následujících (předpokládám že čtyřech, toto je třetí z nich) článcích se vrátím formou několika poznámek k nejvíce diskutovaným problémovým okruhům v rámci červencové diskuse k přípravě podzimní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1387-jake-reformy-a-proc-132-konference-1-krok.html

Nejvíce diskutované problémové okruhy byly následující:

1. Může být ekonomický růst velmi (exponenciálně) dynamický a současně trvale udržitelný?

2. Proč potřebujeme průběžný a současně plně zásluhový penzijní systém?

3. Je mechanismus přenesené ceny založený na smlouvách o lidském kapitálu (HCC) opravdu vhodný?

4. Jaké jsou příčiny vyhrocujících se problémů současné doby a jak souvisejí s reformami, které by měly posílit roli odvětví produktivních služeb?

(Možná, že v průběhu zpracování těchto okruhů někdo navrhne ještě některé další, nebo mě nějaké další napadnou.)

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">Postupně se k nim vyjádřím. Dnes:

Ad 3. Je mechanismus přenesené ceny založený na smlouvách o lidském kapitálu (HCC) opravdu vhodný?

Připomenu základní charakteristiky mechanismu přenesené ceny:

Za službu umožňující navýšení, uchování či uplatnění lidského kapitálu platí ten, komu byla tato služba poskytnuta, jejímu poskytovateli, a to:

- Až z toho, kolik mu tato služba vynese (tj. jedná se o případ investičního financování).

- Podle toho, jak je příslušná služba oceněna na těch trzích, kde se projeví její efekty (proto ji nazýváme přenesenou cenou, přenáší ocenění z příslušných trhů).

- S využitím efektu portfolia (snížení rizika), protože za stejných podmínek je uzavírána s velkým počtem těch, kterým byla služba poskytnuta (a plní tedy i určitou pojišťovací, resp. solidární funkci mezi těmi, kteří příslušnou službu využijí lépe a těmi, kterým takový efekt nepřinese).

Přímé využití přenesené ceny se nabízí při financování vysokého školství. Každý platí až po skončení vysoké školy, přímo příslušné vysoké škole (její organizační jednotce), předem stanoveným procentem ze svého příjmu, závazek je neúročený. Vysoká škola je pak zainteresována na dlouhodobém uplatnění svých absolventů, vybavuje je i po skončení studia nejnovějším poznatky - ať již převzatými či původními. Může být však využito např. i v oblasti financování startovních bytů či v oblasti motivace k pořízení dětí a jejich řádné výchově.

Nepřímé využití přenesené ceny souvisí s rolí produktivních služeb při prodloužení horizontu produktivního uplatnění člověka na profesních trzích.

Proti možnosti využít přenesenou cenu vznikají námitky zejména v laické sféře, a to zpravidla námitky vyplývající z předsudků proti školnému na vysokých školách. Je přitom zajímavé, že i z řady těch, kterým se podpory při vzdělání na vysoké škole nedostalo.

Nejdříve k některým nejčastějším námitkám, tak jak mj. zazněly i v červencové diskusi:

Námitka 1: Tak, jak je mechanismus přenesené ceny navržen, tak vypadá celkem přijatelně. V praxi by se však stejně zvrhnul v takový typ půjček, kterými by byl absolvent vydírán k poslušnosti, aby ji mohl splatit.

Odpověď: K něčemu podobnému došlo jak v USA, tak zejména v Anglii, kdy místo přepravovaného promyšleného návrhu byl realizován právě ten, který měl výše uvedené zásadní nedostatky. Jak tomuto riziku čelit? Musíme změnit celkové společenské prostředí, v němž se reformy připravují. Občané země, která se pro celý komplex reforem rozhodne, musejí být aktivní. Reformy se nesmí připravovat za jejich zády, ale za jejich aktivní účasti. A ne proto, aby se jim zase něco sebralo, ale aby se realizoval projekt, pro který už nazrála (přezrála?) doba. Který je prostě nutný, nemá-li být hůř a hůř, nemáme-li zabřednout do ještě většího marasmu. Musíme vědět, do čeho jdeme, co a proč dělám, a uhájit to. - O tom, zda je něco takového reálné, v dalším (čtvrtém a posledním pokračování této série). Mnohé napoví, jak se podaří realizovat seriál čtyř navazujících konferencí na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání v roce 2014-2017, jehož součástí je i tato diskuse.

Námitka č. 2: Pokud je mechanismus přenesené ceny tak výhodný, tak proč už nebyl využit?

Odpověď: Byl efektivně využit, řadu let se osvědčoval - v podobě australského systému HECS. Velmi nadějně vypadal systém MyRichUncle v USA. Některé jeho prvky se po staletí využívaly ve Vietnamu při financování studia na prvních univerzitách. Dodnes efektivně fungují jeho prvky při podpoře sociálních bytů pro imigranty. Na začátku nynějšího století však došlo k destrukci řady rodících prvků kapitálového trhu, který mohly umožnit větší míru rovnosti příležitostí pro nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Došlo k určitému zásadnímu zvratu ve prospěch investování do společenské pozice a s tím souvisejícím prohlubování ekonomické segregace. Je to dáno obecnými problémy současné doby. Když se nepodaří řešit některé problémy, před kterými lidstvo ve svém vývoji stojí, mohou být nastartovány restaurační procesy, procesy vracející vývoj zpět a strhávající lidstvo do zničujících konfliktů. Tak je tomu patrně dnes. Tím více aktuální je hledat cestu ze slepé uličky. Nečekat ani na to, že se něco samo od sebe nějakým zázrakem zlepší, ani nerezignovat tváří v tvář stále dramatičtější realitě.

Ještě jedna poznámka k přenesené ceně: Z teoretického hlediska se jedná o podstatně rozvinutější mechanismus zprostředkující směnu, než je běžný mechanismus stanovení ceny na základě vztahu nabídky a poptávky. Jeho uplatnění předpokládá zdokonalování kapitálového trhu. Pokud se na problém podíváme z historického nadhledu, tak zjistíme, že rozvinutí kapitálového trhu v příslušném směru vždy doprovázelo ekonomický pokrok společnosti (vznik pojišťovacích trhů podpořil rozvoj mořeplavby a mezinárodního obchodu, rozvoj investičních trhů bezprostředně souvisel s průmyslovou revolucí apod.). Přenesená cena má řadu obdobných rysů jako mechanismus primárního akciového trhu nebo jako islámské bankovnictví. Není to tedy zase nic tak úplně nového, novou by byla oblast, ve které by došlo ke zdokonalení kapitálového trhu. A představit si společenský pokrok bez zdokonalování kapitálového trhu patrně nejde. Proto také ti, co jsou intelektuálně leniví a podléhají zjednodušeným představám o tom, jak funguje společnost, dávají přednost katastrofickým vizím.

(Pokračování dalším shrnutím dosavadní diskuse)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře