Jaké reformy a proč (136) Katastrofismus II

21. červen 2014 | 07.00 |

V předcházejícím pokračování jsem uveřejnil jednu z katastrofických vizí. V ní se hovoří o dvou hlavních problémech:

– nedostatek zdrojů kvůli jejich příliš rychlému vyčerpávání

– rozdělení společnosti na Elity a Masy

Materiál (research paper) se mýlí v řadě momentů. Mýlí se však především v tom, že považuje výše uvedené za hlavní problém. Ne. Hlavním problémem je nedostatečná reflexe toho, co se odehrává, v důsledku toho pak vznikají katastrofické vize typu materiálu, kterým se zabýváme. Ty se snaží - názorně řečeno - odvrátit katastrofu tím, že uveřejňují katastrofický scénář. Protože však neznají ani reálné východisko ani podobu současné moci, ve skutečnosti ke katastrofickému směřování přispívají.

Dělení na Elity a Masy je stejně hrubým zjednodušením jako různá jiná dělení na Mocné a Ne-Mocné, na ONI (kteří o všem rozhodují, mají schopnost se dohodnout a sílu prosadit rozhodnutí) a My (kteří jsme v jejich rukou a nemáme možnost nic ovlivnit).

Pokusím se ve stručnosti nastínit, jakou podobu má současná moc, jak vznikla, vyvíjí se, reprodukuje:

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; color:black;mso-themecolor:text1">1. Společnost je ovládána mnohem více sítěmi, než institucemi. Sítě vznikají na základě spříznění (afinit) nejrůznějšího druhu, pronikají do institucí a ovládají je.

2. Nejvýznamnější formy spříznění (afinity) vznikají na bázi těch, jejichž dominující vliv při tvorbě koalic nelze vykompenzovat. K tomu poznámka na konci (1).

3. To jsou afinity:

3.1. Založené na pozičním investováním - využití majetkové výhody k vytváření výsady, tj. postavení, které zvýhodňuje jedny oproti druhým. Vliv těchto afinit nelze ústupkem při výplatě kompenzovat prostě proto, že jsou předurčovány právě velikostí výplaty.

3.2. Založené na tom, že jeden hráč o druhém ví, že porušil obecně uznávané zásady v daném systému (tyto afinity nelze vykompenzovat, protože o nich ostatní hráči nevědí), přičemž existují dva typy těchto afinit:

- Ty které jsou založeny na systematickém zpravodajském monitorování různých forem porušování obecně přijatých zásad (špehování), provokování k porušování zásad či výrobě kompromitujících materiálů.

- Ty které vznikají spontánně na bází vzájemného vydírání, krytí a protěžování (struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad).

4. V posledních desetiletích došlo k tomu, že konkurence v oblasti pozičního investování vedla k masivnímu porušování obecně přijatých zásad a došlo k propojení spontánně vznikajících struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad s těmi, kteří se prosadili v oblasti pozičního investování. Toto propojení pak prorostlo i se zpravodajským typem využívání asymetrické informovanosti o porušování obecně přijatých zásad. Současný institucionální systém a jeho reprezentace je sítím afinit výše popsaného typu plně podřízena globálně i lokálně. K tomu poznámka na konci (2).

5. Pro celý takto vzniklý systém má klíčovou roli vytvoření systému vyjednávání vlivu mezi jednotlivými strukturami založenými na vzájemném krytí, který je nezbytný k tomu, aby nedošlo k indiskreci. K tomu jsou využívána různá globální a lokální fóra či místa pravidelných neformálních kontaktů.

6. Základní podmínkou pro účast v tomto systému je plná loajalita, která se permanentně ověřuje formou aktivní účasti v nejrůznějších konfliktech (provokovaných i vznikajících spontánně), kdy je zúčastněným (těm, kteří mají vliv ve strukturách založených na vzájemném krytí) zřejmé, o jaké řešení jde. K tomu, aby jim to bylo zřejmé, slouží základní globálně sdílené paradigma vyjednávání vlivu.

7. Toto paradigma má následující podobu:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

- Vytváření představy o vlastní výlučnosti (my jsme ti jediní správní a proto nám je vše dovoleno), přičemž tato výlučnost má dvě roviny - obecnou (výlučnou je naše "euroatlantická civilizace") a elitářskou (my, co víme, o co jde a jak to chodí, máme právo používat ostatní i v rámci naší "euroatlantické civilizace" jen jako nástroj či prostředek "uhájení jejích hodnot").

8. Celý systém moci založený na propojení pozičního investování, zpravodajského vydírání se spontánně se vyvíjející bází struktur založených na vzájemném krytí se stal neudržitelným v důsledku velmi rychle rostoucí neefektivnosti, kterou produkuje.

9. Současně s tím selhává i základní globálně i lokálně sdílené základní ideové paradigma. Není schopno udržet stabilitu, konflikty se vymykají kontrole a jejich průběh se stává nevypočitatelným. K tomu poznámka na konci (3).

K čemu dochází vlivem katastrofických vizí zveřejňovaných patrně s dobrými úmysly, ale bez jasného a srozumitelného alternativního pozitivního řešení? Podívejme se ještě jednou na to, v čem je spatřován hlavní problém:

– nedostatek zdrojů kvůli jejich příliš rychlému vyčerpávání

– rozdělení společnosti na Elity a Masy

V intencích bodů 1-9 to jen podnítí modifikaci základního globálně i lokálně sdíleného paradigmatu k tomu, aby se vyvíjelo tímto směrem:

- Je nutno pozičním investováním ještě důsledněji oddělit Elity a Masy tak, aby se Elity v nastávajícím období uchránily před nevypočitatelným vývojem i Masami, samozřejmě i za cenu obětování Mas.

- K vybičování iluze o vlastní výlučnosti použít představu o neodvratnosti boje o suroviny, kdy někteří (ti, co nepatří mezi vyvolené) budou muset být obětováni (poražení), aby vyvolení mohli přežít.

Tj. místo toho, aby katastrofická vize sloužila (coby výstražná prognóza) k odvrácení katastrofy, působí v logice toho, jak funguje současná moc, k utvrzování stávajícího ideového paradigmatu a jeho modifikaci do podoby, která by vedla vývoj ke skutečné katastrofě.

Proto jedním z nejdůležitějších úkolů současnosti je ukázat, že existuje pozitivní (nekatastrofické) řešení.

Poznámka (1):

Všude, kde se něco rozhoduje, se vytvářejí koalice, které určují, kdo bude vítězem při rozhodování. Vznik, síla, změny koalic apod. jsou do značné míry předurčovány či alespoň ovlivněny různými typy spříznění mezi hráči. V řadě případů má hráč možnost kompenzovat vliv afinity tím, že při vytváření koalic ustoupí, pokud jde o výši jeho výplaty. Některé typy afinit však vykompenzovat nelze a ty pak hrají nejvýznamnější roli.

Poznámka (2)

V historii byl vždy institucionální systém více či méně "kontaminován" sítěmi vznikajícím na bázi pozičního investování, na bází vzájemného krytí či jednostranného vydírání. Působí v něm síťové struktury typu mafií, klientských sítí apod. V současné době však v našem civilizačním okruhu (euroatlantické civilizaci) došlo k plnému podřízení institucí (a dochází k plné ztrátě autority institucí včetně těch, které reprezentují státní moc a roli státu), strukturám založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Ty si podřídili jak systém oligarchické moci vzniklý na bázi pozičního investování, tak systém zpravodajských služeb, jehož nejvlivnější enklávy byly de facto zprivatizovány a státní instituce nad nimi zcela ztratily kontrolu.

K tomu poznámka na konci (3).

O krizi moci založené na výše uvedeném a krizi základního globálně i lokálně sdíleného základního ideového paradigmatu příště.

Poznámka: Zpracováno ve spolupráci s J. S., který se připravuje zveřejnit uvedenou problematiku formou vlastních tezí.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře