Jaké reformy a proč (133) Na Pátečnících

18. červen 2014 | 08.00 |

V pátek 13.6.2014 jsem měl na Společenskovědní sekci Sisyfa (Pátečnících) přednášku spojenou s besedou na téma "Může být ekonomický růst trvale udržitelný a současně exponenciálně dynamický?Aneb, jak rostlo HDP od narození Ježíše Krista?". Byl jsem příjemně překvapen množstvím a kvalitou podnětů, které během výkladu a prodiskutování tématu zazněly.

Poznámka: Informace o činnosti Společenskovědní sekce Sisyfa (Pátečnících) lze nalézt i na Facebooku, viz:

https://www.facebook.com/groups/patecnici.sisyfos/?fref=ts

Schází se každý pátek v 17.00 v PEN-klub, Praha 1, Klementinum 190 v prostorách Národní knihovny ČR (dříve Univerzitní knihovna). Na uvedených stránkách Facebooku probíhá debata o tématech, které svým záběrem spadají pod rámec společenskovědní sekce Sisyfa, zejména pak za účelem návrhů přednášek a přednášejících, k diskusi proběhlých večerů a k upoutávkám na večery následující. Páteční večery jsou volně přístupné. Od účastníků se vybírá dobrovolný příspěvek 20 Kč.

Stručná anotace přednášky:

Nejobecnější příčinou současných problémů je to, že doposud nedošlo k přeorientaci stávajícího setrvačného vývoje směrem ke společnosti produktivních služeb, tj. společnosti, těžištěm ekonomiky které jsou produktivní služby spojené a nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Ekonomický růst může být současně exponenciálně dynamický a trvale udržitelný, resp. dokonce musí být exponenciálně dynamický, aby byl trvale udržitelný. Základem tohoto typu růstu jsou produktivní služby. Rozhodující podmínkou přechodu k ekonomice produktivních služeb je zainteresovanost subjektů působících v oblasti produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu; vytvoření zpětných vazeb mezi efekty produktivních služeb a financováním těchto subjektů může podstatným způsobem přispět k vyšší dynamice ekonomického růstu, pozitivním změnám jeho charakteru a zvýšení kvality života lidí. Součástí prezentace bude i analýza vývoje HDP od počátku letopočtu. Z ní vyplývá, že v období průmyslové revoluce se dynamika exponenciálního vývoje dokonce zvýšila. Lze předpokládat, že zvýšení role produktivních služeb bude mít obdobné důsledky. Při přednášce jsem podstatným způsobem vycházel z pokladů J. Miholy.

K tomu viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1378-jake-reformy-a-proc-126-financovani-ops-iii.html

http://radimvalencik.pise.cz/1379-jake-reformy-a-proc-127-financovani-ops-iv.html

http://radimvalencik.pise.cz/1380-jake-reformy-a-proc-128-financovani-ops-v.html

http://radimvalencik.pise.cz/1381-jake-reformy-a-proc-129-financovani-ops-vi.html

Před přednáškou jsem na FB stránkách Pátečníků uveřejnil následující otázku:

(Následující prosím brát jako určitou nadsázku a pokus o povzbuzení diskuse.)

Otázka k zamyšlení před zítřejším setkáním pátečníků:

Pokud by nebyl možný růst se stejnou dynamikou přírůstků (exponenciální), vyplývá, nebo nevyplývá z toho následující?:

1. Je nutný boj o zdroje (příprava likvidace protivníka - omezené zdroje získáme buď my, nebo on).

2. Je nutná buď redukce spotřeby (přidělováním = násilným omezováním spotřeby) nebo redukce spotřebitelů (jejich fyzickou likvidací v lokálních, příp. i globálních konfliktech).

3. Je nutno podpořit růst ničením (tj. růst se chápe jen jako výroba prostředků ničení a obnova zničeného, protože žádný jiný růstový prostor není).

(Jinými slovy - pokud nemáme představu o možnosti exponenciálně dynamického a současně trvale udržitelného růstu, můžeme mít vůbec nějakou pozitivní představu budoucího vývoje?)

Nyní již k tomu, jak beseda proběhla a jaké byly hlavní připomínky, námitky apod. Sděluji dle svých pocitů a paměti, která není dokonalá. Navíc jsem byl soustředěn na to, abych formuloval své odpovědi co nejpřesněji:

1. K možnosti exponenciálně dynamického a současně trvale udržitelného rozvoje zazněly především tyto námitky:

- Je velmi obtížné získat podklady o vývoji HDP v dřívějších dobách.

- Ať již bude ekonomický růst jakýkoli, dříve nebo později dojde k vyčerpání zdrojů a tomu se nevyhneme.

- Růstový prostor by mohlo otevřít osídlování nejbližšího okolí Země.

2. V průběhu besedy jsem upozornil na to, že nejvíce námitek týkajících se toho, jak zvýšit roli produktivních služeb, se objeví, když zdůrazním dvě zásadní věci:

2.1. "Tahounem" ekonomiky založené na produktivních službách musejí být vysoké školy, resp. univerzity. A ty se nepostaví na vlastní nohy, pokud významným zdrojem jejich příjmu nebude podíl na příjmu jejich absolventů. Pouze takový systém totiž vytváří předpoklady pro to, aby univerzity byly dostatečně intenzivně zainteresovány na uplatnění svých absolventů.

2.2. Nejvíce solidárním systémem penzijního zabezpečení je ten, který má jednotnou základní dávku a plně zásluhový první pilíř. Pouze takový systém totiž podporuje základní typ solidarity – mezi těmi, kteří chtějí a mohou být ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří toho již z důvodů stáří schopni nejsou. Takový systém je pak nejen plně udržitelný, motivující, vytváří nejbezpečnější úspory, ale především je základem pro reformy těch složek produktivních služeb (zejména zdravotnictví, ale i např. lázeňství či role profesních organizací), které mají klíčovou roli v prodloužení zenitu a horizontu produktivního uplatnění.

3. Tyto dva klíčové momenty byly celkem přijaty, byť pochopitelně s kritickými výhradami, které je při rozpracování reforem nutné brát vážně:

- Jak zajistit financování těch oborů, které ze své povahy nejsou výdělečně atraktivní (např. přírodní věd, jejichž absolventi se uplatňují v oblasti produkce pozitivních externalit či jako učitelů na základním a středním stupni).

- Jak zabezpečit reformy před možným zneužitím (s čímž jsou zkušenosti jak u nás, tak i ve světě).

Hlavní poznatek, který jsem si odnesl:

V kvalifikovaném prostředí lze otevřít diskusi na téma velmi kontroverzních otázek. Důležité je dosáhnout toho, aby byl vnímán celý kontext toho, o čem se diskutuje. Intelektuálně aktivní lidé vnímají, jak se současná situace zhoršuje, a chápou, že cesta z toho, kam jsme zabředli, nebude jednoduchá. Pokud se má podařit nějaké pozitivní řešení, musí vycházet z toho, že velká většina kvalifikovaných lidí bude vědět, o co jde. Co a proč je nutné udělat.

Jako první je potřeba dát určití základ pozitivního řešení, obecnou představu, kterou by bylo možné dále konkretizovat. A to by mohla být právě představa, sestávající se ze dvou základních bodů:

- Existuje růstový prostor pro ekonomický růst, pokud tento růst nebude setrvačný a pokud bude spojen právě s kvalitou života založenou na rozvoji a uplatnění schopností lidí.

- Základem ekonomiky, která takový růst umožní, budou ta odvětví, která k růstu, uchování a uplatnění schopností lidí přispívají (a tato odvětví se musí postavit na své vlastní ekonomické nohy).

Podle mě je rovněž nutné důrazně odmítnou různé stávající reformy připravované s vyloučením odborné i laické veřejnosti, prosazované těsnou (koupenou) většinou a sloužící jak k potlačování rovnosti příležitostí pro rozvoj a uplatňování schopností člověka, tak současně k vyvádění velkých prostředků (nejen veřejných, ale i soukromých) ve prospěch různých lobby (klientských sítí, struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad...). Proti tomu postavit to, co bude výsledkem široce sdíleného pochopení toho, co, jak a proč. Páteční diskuse povzbudila můj optimismus v tom směru, že to jde. Že se velmi mýlí ti, kteří říkají – "lidé nejsou schopni složitějších úvah", "normální lidé to nikdy nepochopí", "normální lidí to nezajímá"... Možná, že doba nazrála a její složitost bude právě ty "obyčejné" či "normální" lidi (na rozdíl od těch "neobyčejných-nenormálních") motivovat k tomu, aby začali hledat řešení současných problémů tam, kde toto řešení je.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře