Jaké reformy a proč (125) Chomsky a školné

10. červen 2014 | 08.13 |

Úvodní poznámka: Ještě před tím, než budu pokračovat v sérii pokračování článků popisujících financování odvětví produktivních služby, ze které jsem doposud uveřejnil dvě první, stojí zato reagovat ještě na jeden zajímavý moment z návštěvy N. Chomského v ČR.

V Olomouci se N. Chomsky vyjádřil i k otázce školného, viz článek s příznačným názvem "Chomsky: Školné škodí vysokým školám i studentům".

Placení školného prý snižuje kvalitu vysokých škol a škodí také studentům, kteří se kvůli vzdělání zadluží na značnou část života a přizpůsobují tomu své chování. Americký filozof, lingvista a logik Noam Chomsky, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, to dnes řekl na tiskové konferenci v Olomouci. Současná vláda nemá zavedení školného v plánu. Školné má podle Chomského za následek, že na některé univerzity se dostane pouze privilegovaná vrstva studentů. "Pak to (školné) má velký vliv na disciplínu absolventů, protože všichni vycházejí z univerzit s dluhy. To zajišťuje, že budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit,"upozornil Chomsky. Po zavedení školného se univerzity snaží přizpůsobit tržnímu systému, což podle Chomského výrazně snižuje jejich kvalitu. "Jako extrémní příklad uvedu Anglii. Jeden kritický analytik řekl, že v Británii chce vláda (zvýšením školného) udělat z prvotřídních univerzit komerční podniky třetí třídy. To je dopad placeného vzdělání," podotkl Chomsky. Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti je hlavní osobností lingvistické konference, kterou pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.

Viz: http://www.denik.cz/z_domova/chomsky-skolne-skodi-vysokym-skolam-i-studentum-20140605.html

Na jeho přednášce jsem bohužel nebyl, ale autor zprávy poměrně přesně vystihl to hlavní, co se N. Chomsky pokusil sdělit. Totiž to, že studenti, kteří se zadluží, aby překonali bariéru rozpočtového omezení domácnosti, ve které žijí, (teď přijde to nejdůležitější, co N. Chomský říká) "budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit". Zde je potřeba znát, jaké jsou poměry v USA nebo Anglii. Pokud zde člověk nechce mít problém se zaměstnáním (i v soukromé sféře), musí projevovat vysokou míru konformity.

Tento problém existuje i u nás. Mnohé firmy a zejména pak státní instituce dávají přednost při zaměstnávání mladých lidí těm, kteří si pořídili hypotéku. A to ze zcela stejného důvodu. Mohou pak počítat s tím, že mladí lidé "přehlédnout" různé vyvádění prostředků ze systému, aby neohrozili splácení své hypotéky.

Je to smutné, ale tak současný systém funguje. Vládnou mu ti, co na sebe něco vědí (struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad). Přesněji ti, co se dopustili porušování obecně přijatých zásad, když získávali prostředky pro poziční investování (pro to, aby si mohli dovolit více než jiní, aby jim vše prošlo).

K tomu jeden malý příběh "ze života":

Byl jednou jeden poměrně úspěšný a rychle expandující podnikatel. Umně využíval své kontakty. Tam, kde bylo potřeba, dal přiměřený úplatek v řádu desetitísíců či statisíců. Doba pokročila. Jako "poradce" (výběrčí) "provizí" (úplatků) jednoho vrcholového politika se objevil mladý ambiciózní člověk, který věděl, jak to chodí. Nebavil se s nikým, kdo neměl na rukou hodinky víc jak za milion. A začal vybírat "provize" v řádu desítek miliónů. "V takové ekonomice se nedá podnikat" – konstatoval náš dosud celkem úspěšný podnikatel a pochopil, že musí investovat do politiky, aby nebyl vyřazen ze hry. Je nadále úspěšný, ale vyvolal velkou nevoli. Mladý výběrčí i se svým šéfem již vypadli z vrcholové hry. Na jejich místo nastoupili další.

Propojení pozičního investování a vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad (lumpáren) je tím, co ovládá společnost. Takto vytvořený systém potřebuje mladé lidi, kteří mají, co ztratit. To může vzniknout z půjčky na vzdělání či hypotéky.

Proto je třeba hledat takové cesty, při kterých je fenomén "vynucené konformity", jak by se dalo to, co Chomsky popisuje, nazvat, co nejvíce eliminován. Podle mého názoru tomu vyhovuje právě systém přenesené ceny. A to jak v případě placení vzdělání, tak i nájemného ve startovním bytu.

Pokud se týká vzdělání, tak (jak již jsem psal vícekrát):

- Každý platí až z toho, co mu vzdělání vynese (po ukončení školy, kdy jeho plat překročí průměrný příjem či násobek průměrného příjmu).

- Platí procentuální část ze svého příjmu (která nesmí překročit určitou hranici, např. 10 %).

- Platí přímo tomu, kdo mu vzdělání poskytl (vysoké škole či fakultě), a to (což je důležité) neúročený závazek.

(Tento systém nedělá člověka závislého, ale naopak – mladý člověk má za sebou podporu vysoké školy, kterou vystudoval, ta má zájem na jeho úspěšném profesním i společenském uplatnění.)

V USA byl takový systém připraven a zkoušen na soukromé bázi. Jednalo se o systém MyRichUncle. Rozjezd systému byl velmi nadějný, pak se objevily problémy (prý byl "vytunelován" a transformován v systém standardních půjček). Bylo by zajímavé zjistit podrobnosti o tom, jak to bylo.

Může se objevit námitka, že absolvent, který bude splácet těch 10 % ze svého příjmu, bude mít problém s pořízením bydlení. Těch 10 % mu může chybět. Zde bych rád upozornil na dvojí:

- Jednak – vysoké školy by byly motivovány k lepšímu uplatnění absolventů, takže ve velké většině případů by byl jejich příjem více než o 10 % vyšší.

- Jednak – a to souvisí s tím, co jsem říkal o hypotékách – by souběžně měl být připraven systém startovních bytů pro absolventy vysoké školy (malometrážní 2+1), jejichž nájemné by se rovněž splácelo přiměřeným procentem z příjmu. Jakmile by plat absolventa vzrostl, měl by sám zájem tento byt opustit, příp. by mu mohl být v daném systému nabídnut byt větší. Odstranila by se tím mj. možnost "hypotečního" vydírání mladých lidí.

Druhý bod ukazuje, jak je komplex reforem v oblasti sociální investování a sociálního pojištění propojen. Právě proto si vyžaduje velmi pečlivou přípravu a prokomunikování, aby byl realizován s plným pochopením toho, o co jde.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (125) Chomsky a školné martin Š 10. 06. 2014 - 10:07
RE: Jaké reformy a proč (125) Chomsky a školné martin Š 10. 06. 2014 - 10:25
RE: Jaké reformy a proč (125) Chomsky a školné martin Š 10. 06. 2014 - 10:46