Proč v eurovolbách ČSSD dopadla špatně?

V tuto chvíli ještě výsledky eurovoleb nejsou známy, ale podle všeho ČSSD nedopadla dobře. Již proto, že k volbám přišlo jen tolik lidí, kolik měla mít ČSSD voličů. Ti, co k volbám přišli, ovšem zdaleka nebyli jen voliči ČSSD (a to ani procentuálně kráceno). Proč ČSSD přišla o tolik svých voličů – absolutně a s velkou pravděpodobností i procentuálně?

V eurovolbách se plně projevilo to, co vedení ČSSD systematicky nedoceňovalo: Role angažovaných lidí, kteří více či méně chápou, o co ve společnosti jde.

Role těchto lidí je pro stranu, která nemá podporu veřejných ani soukromých medií, za kterou nestojí hodně velké peníze investované do politiky, je klíčová. U strany tohoto typu nelze spoléhat jen na "vertikální kampaň", tj. na to, co se vymyslí v centru, zaplatí z centra a zorganizuje z centra. I když se všichni, kteří dělají volební kampaň z centra (myslím tím celou hierarchii volební kampaně) budou snažit sebevíc, objíždět městečka, setkávat se s lidmi, je to jen zhruba 20 % hlasů pro stanu typu ČSSD.

Zbylých 80 % závisí na "horizontální kampani". Na kampani prováděné lidmi, kteří se zajímají o politiku. Lidmi, kteří se dokážou vyznat v tom, o co jde. Lidmi, kteří se nenechají zmanipulovat médii. Lidmi, kteří jsou schopni komunikovat s jinými lidmi a před volbami se neformálně angažují. Lidmi, kteří nečekají žádnou odměnu kromě výsledku voleb a následného řádného vládnutí.

Tyto lidi současné vedení přehlíží a možná je ani nevidí. Tito lidé byli schopni odpustit různým vedení ČSSD různé hříchy. I to, že zejména na pražské a některých krajských vedeních se sociálně demokratická politika zvrhla ve standardní investování do politické sféry s cílem přiživit se na společnosti. Byli ochotni odpustit ČSSD nejen to, tyto lidi přehlíží a odstavila je, ale byli ochotni odpustit i menší a větší zlodějiny, protože věci je nutné posuzovat ve srovnáních a ze strany takzvaně pravicových stran bylo předváděno kradení ve velkém.

Tito lidé však nebyli schopni svou aktivitou podpořit ČSSD, jejíž vedení má krev na rukou a podporuje politiku směřující ke globální válce. A neměli žaludek na podporu ČSSD ve volbách právě proto, že vědí, o co v současné době jde.

To totiž není již jen o "dvojím metru" či "velké ukrajinské lži". To není jen o tom, že jednou má někdo plnou hubu lidských práv či podpory nelegálních aktivit a jindy mlčí. To je o tom, že mlčení při vyvražďování civilistů v takovém rozsahu, v jakém k němu dochází na jihu a východě Ukrajiny, je přímou podporou těch, co vraždí a co s touto podporou budou vraždit ještě víc – a také to předvádějí.

Byli jsme a stále ještě jsme svědky "mlčení jehňátek", kteří nevyzvou ani k ukončení násilí vůči civilnímu obyvatelstvu, ani nevyjádří lítost, ani nepožadují důsledné vyšetření a dokonce ani nepodpoří hlasy, které důsledné vyšetření masakrů pod mezinárodní kontrolou požadují. – To je něco, co nemá obdoby. Právě to vedlo k tomu, že "horizontální kampaň" ve prospěch ČSSD byla minimální a výsledek eurovoleb takový, jaký je. To si současné vedení ČSSD ovšem nebude chtít přiznat a bude hledat všechny jiné výmluvy.

Neblahou roli sehrál i J. Keller, který se sice europoslance patrně stane, ale za cenu definitivního znemožnění. Jeho vystupování ve volebních debatách ukázalo, jak rychle člověk dokáže změnit názory, když je koupen. A také ukázalo, že jeho názory byly spíše teoreticko-politické kýče, než vydřené teoretické pochopení současné reality.

Za zmínku stojí ještě jedna "maličkost". Zmínil jsem, že soudný člověk je ochoten odpustit vedení ČSSD určitou míru zlodějin v obavě před nástupem ještě větších zlodějů, než působí v ČSSD, ale už není ochoten tomuto vedení odpustit krev na rukou. O tom, kam vedení (nejen to současné) ČSSD zavedlo tuto stranu, svědčí mj. i nekritická podpora ukrajinských velkozlodějů (kterým se vznešeně říká "oligarchové") jako spasitelů Ukrajiny. Jak hluboko až lze ideově klesnout? Do jakého vidění světa lze dojít v rámci "sociálně demokratické" politiky? – To je svědectvím naprosté ideové prázdnoty současného vedení ČSSD, projev zblbnutí z technologie moci jako samoúčelu účinkujících osob.