Vize, jakou potřebujeme/1585
Práce Ivo Budila, zejména Dějiny kapitalismu I. s jeho původní teorií latentního a manifestního kapitalismu, patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních létech v oblasti obecně teoretických základů pochopení vývoje společnosti publikováno. Stručně jsem o uvedeném díle informoval zde: https://radimvalencik.pise.cz/12848-vize-jakou-potrebujeme-1534.html a dalších třech pokračováních. Význam Budilova díla podtrhl Petr Sak v souvislosti s rozborem Kauzy "Epstein", kde coby "vedlejší produkt" předvedl, jak intenzivně lze sdílet výsledky vědeckého bádání. Sdílení nejnovějších poznatků považuji za neodkladný a nejdůležitější krok dalšího postupu v oblasti nápravy současného stavu ("včera bylo pozdě" vydat se touto cestou). To je také hlavní důvod, proč velmi důležité pojednání P. Saka uveřejňuji a doprovázím svým komentářem.
Kapitalismus – ano či ne? – část VII.
Co říká kauza J. Epsteina
Od renesance probíhaly změny sociálna a odvozeně i dalších oblastí společnosti. Vynález knihtisku, rozšíření gramotnosti, růst vzdělanosti, rozvoj vědy, průmyslová revoluce, ztráta monopolu moci a ovládání populace katolickou církví, nástup osvícenectví a liberalismu. Z filozofie se šíří nové myšlenky "Myslím, proto jsem" (Descartes), kategorický imperativ (Kant), které vyústí v nové společenské klima charakterizované heslem francouzské revoluce "Volnost, rovnost, bratrství". Člověk se stává hodnotou sám o sobě.
Nastupující kapitalismus pro své fungování potřebuje zlikvidovat společenské vztahy předchozího feudalismu, tak se ruší nevolnictví, osvobozující venkovskou populaci pro pohyb z vesnic do továren. Po likvidaci feudalismu kapitalismus upozaďuje filozofické, duchovní a mravní principy, které byly živé v jeho počátcích. Model "Pán a rab" se naplňuje tím, že pracovní síla se reprodukuje sama a vytváří nadhodnotu, zisk pro kapitalistu. O podílu z vytvořené hodnoty mezi kapitalistou a pracovní silou se po celou dobu kapitalismu vedou spory na všech úrovních. Současný kapitalismus dovedl tento princip k dokonalosti prostřednictvím úvěru. Cílem je zadlužení všech států a občanů. Češi na úrocích ze státního dluhu musí každoročně zaplatit 110 miliard korun, aniž by za to dostali jakoukoliv hodnotu. K tomu kolem poloviny populace má vlastní dluhy, ze kterých také platí úroky. Dluhy se nejlépe produkují válkami. Běžně platí státy válečné dluhy i desetiletí po válce.
Optimismus Ivo Budila stojí na tezi, že je možné současný nepřijatelný a bezvýchodný stav kapitalismu řešit návratem k latentnímu kapitalismu, což já považuji za nemožné. Je to jako bychom chtěli vyřešit sociabilitu padesátiletého gangstera přechodem do jeho dětství. Součástí současného kapitalismu jsou i procesy, které proběhly v minulosti. Genocida sta milionů původních obyvatel Ameriky, dvě světové války, nacismus a jeho plíživá implementace do západní civilizace, otrokářství, rasismus, holocaust, vytvoření globální úvěrové civilizace.
Je třeba si přiznat, že kapitalismus se pro lidskou evoluci vyčerpal. Snad jeho účelem byl technologický rozvoj lidstva, který však byl spojen s duchovní a mravní regresí. V současnosti se kapitalismus v Evropské unii dostal až do podoby pokleslé karikaturní diktatury. Proto, pokud chce lidstvo přežít, není možný jeho další vývoj, který by vycházel ze sociálna kapitalismu.
Srov: Smejkal, J. Úpadek Západu a role Evropské unie: Manifestní kapitalismus jako civilizační past. https://medium.seznam.cz/clanek/jiri-smejkal-upadek-zapadu-a-role-evropske-unie-manifestni-kapitalismus-jako-civilizacni-past-183360
K tomu:
O tom, že P. Sak nesprávně interpretuje "model "Pán a rab""tak, že"se naplňuje tím, že pracovní síla se reprodukuje sama a vytváří nadhodnotu, zisk pro kapitalistu", jsem psal již v předcházející části. Hegelovo poselství nelegitimizuje vztah Pán-Rab, ale pokouší dát ontologický základ oprávněnosti a možnosti vzpoury Raba vůči Pánovi.
Pozornost se věk zaslouží zejména a především závěr, ke kterému dospívá: "Je třeba si přiznat, že kapitalismus se pro lidskou evoluci vyčerpal." – To je to, co by mělo být podrobeno v kontextu Budilova přístupu velmi podrobné a kritické diskusi. Bez ujasnění toho, zda tomu tak je či není nebude vytvořen funkční ideový fundament, na základě kterého by se mohly dostatečně sjednotit, zorientovat a "zakčnit" společenské síly schopné dosáhnout historického obratu, který by vyvedl lidskou pospolitost ze současné, dramaticky se prohlubující a vyostřující globální krize. K tomu je nutné:
1. Dát přesnou definici toho, co pod pojmem kapitalismus rozumíme. V předcházející části jsem nabídl tuto: kapitál ="rozšířená reprodukce kapitálů v tržním či převážně tržním prostředí". Možná někdo přijde s lepší definicí či dílčím vylepšením. Ale abychom mohli komunikovat, musíme se z čistě technických důvodů na něčem shodnout.
2. Hlavní přínos toho, s čím přišel I. Budil, vidím v tom, že podrobnou analýzou části dějin kapitalismu (připravuje ještě další dva díly) dokázal, že kapitalismus může (jako latentní) existovat v různých systémech moci, aniž by byly porušeny principy vztahu mezi ekonomickou základnou a společenskou nadstavbou (včetně mocenské). (Např. se sociálním státem, korporativním či autoritativním režimem, v podmínkách postátní vlastnických vztahů apod.) Proto je na základě přesného vymezení obecného mechanismu fungování kapitálu nutné zkoumat různé formy jeho propojení s mocenskými strukturami (např. i se současným typem globální moci vzniklé propojením struktur založených na pozičním investováním a struktur založených na vzájemném krytí lumpáren).
To má pro pochopení toho, o co jde, zásadní význam. Bez vyjasnění otázek, které tematizuji v těchto dvou bodech budeme tápat a prohrávat. Říkám to proto, že po zveřejnění reakce I. Budila (v dalších dvou dílech seriálu k pěstování vize) uveřejním příspěvek J. Šulce, který vyjasnění výše uvedených otázek považuje za zbytečné. Podle mě se mýlí. V jeho příspěvku je však hodně cenných námětů.
(Pokračování reakcí I. Budila na P. Saka)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Jeden z nejhezčích počátků jara lze zažít na výletu s výstupem na Koukolovu horu. Je mezi Berounem a Zdicemi, pod ní je parkoviště pro dostatečný počet aut. Výstup je nenáročný. Lze spojit i s delší túrou.
Ještě jsem stačil zajet na výhled do Tetína. Toto je pohled na Berounku od Kostelíka.
Vrch Herinky. Procházka kolem něj je jedna z nejkrásnějších v Českém krasu. Vpravo je vidět skála nad obcí Svatý jan pod skalou.
Zbytky hradu Tětína s panoramatickým výhledem.
Toto je pohled od kostelíka na Beroun.